Bilance našeho portálu za rok 2015 / A o čem budeme psát v roce 2016?
Lidská paměť je velice subjektivní, dokonce i paměť redaktorů, natož čtenářů. O čem si myslíte, že se na www.ozbrojeneslozky.cz nejvíce psalo? Co jsme opomíjeli? V čem se tedy máme v nadcházejícím roce polepšit?
Bilancování k závěru roku neodmyslitelně patří. Ne že by se tedy šéfredaktor a editorka nehádali o obsah častěji než jednou za rok (to je naopak otázka co čtrnáct dnů), ale nadešel teď konečně čas podívat se na výsledek objektivně. V první řadě jsme spočítali, kolik článků bylo věnováno té či oné problematice…
Před dvanácti měsíci jsme vytyčili, že budeme následovat všeobecný trend, kdy řada médií jako téma roku vytyčila drony. Věnovali jsme jim celkem 27 článků, takže cíl lze považovat za splněný. Určitě budeme pokračovat, nicméně shrnutí novinek z tohoto technologického odvětví s jejich dopady na složky IZS postačí jednou měsíčně.
Co se týče „ozbrojených a bezpečnostních složek“ (v našem širokém pojetí), tak jsme v uplynulém roce vydali 28 článků o AČR, 18 samostatně o Aktivní záloze, 25 o problematice veteránů (nejen, ale převážně vojenských), 17 článků o PČR, 2 o MP. Ale už jenom 9 o HZS, dokonce pouhé 2 o Vězeňské službě a 2 o tajných službách. Pak ještě 3 o ZZS, protože je v IZS. Ty poslední počty nejsou nic moc, jasně odrážejí, z jakých oborů nám chybí redaktoři. Ideálně bychom chtěli všechny složky pokrýt stejným počtem věcných, kritických i pochvalných (sic!) článků. Řekněme 22 pro každou složku.
Pak jsou tady témata, která souvisejí s bezpečností státu, jdou obory napříč, jsou společensky hojně diskutovaná. Zatímco předloni takové číslo jedna byla Ukrajina, letos jsme o ní referovali už jen 4x, což rozhodně není dobře, protože její opomíjení mainstreamovými médií je nutné čelit, nikoli následovat. Za cíl si do nového roku klademe, že aspoň co dva měsíce situaci na „Novorusku“ zanalyzujeme.
To Islámskému státu a islámskému terorismu jsme věnovali 15 článků, přestože jsme zaslechli čtenářský názor, že o něm píšeme pořád. OK, jednou měsíčně stačí (pokud zase něco nevyhodí do vzduchu). Druhé všeobecné téma roku – migrace – nás inspirovalo k 9 článkům, tedy také žádný extrém. Naopak si myslíme, že bychom ji měli sledovat ještě trochu více, protože rozhodně nekončí.
Potom byla témata, která řeší mezioborově bezpečnost ČR, ať se jedná o novely zákonů nebo naše vztahy s jinými státy. Vytvořili jsme pro tuto oblast širší kolonku, do níž se nám vešlo 29 článků, z toho 6 o soukromém držení zbraní. Takovou pozornost považujeme za optimální. Vydali jsme také hodně článků praktických, které řeší „bezpečnost občana v jeho vlastních silách“ – bylo jich 19 a domníváme se, že by nebylo od věci ještě nějaké přidat. Témat, která by se nevešla do škatulek výše, bylo pak už jen pár.
Celkem jsme vydali asi 200 článků. Sice se snažíme přinést nový každý den, ale má se to tak, že v pátek a v sobotu obvykle vynecháváme, jelikož čtenáři se vydávají za jinou zábavou (a my také). Ze stejného důvodu obvykle vynecháváme dny před svátky a také přes léto v době dovolených poněkud polevujeme. Přesto by bylo záhodno navýšit celkový počet tedy úměrně počtu pracovních dnů, což je cca 250. Potud tedy kvantifikovatelné cíle pro třetí rok naší existence.
Druhá věc jsou pak cíle kvalitativní. Pořád se potýkáme s tím, že čtenáři mají poněkud jiná očekávání. Například nerozumí, proč se věnujeme i zdravotnické záchranné službě nebo městské policii, když jejich pracovníci nejsou ve služebním poměru. Kverulanty vždy odkazujeme na úvodní informaci o nás, kde vysvětlujeme, že i takové složky (v IZS) počítáme do rodiny a ostatně o nich zas tolik nepíšeme (ač bychom rádi).
Poněkud vtipně působí, když se některý čtenář oboří, že nepíšeme o bezpečnostních složkách výlučně pozitivně. Samozřejmě od toho tu nejsme, neplatí nás žádné ministerstvo (vlastně nikdo nás neplatí vyjma pár reklamních bannerů). Na druhou stranu – na počátku jsme všechny resorty oslovili, aby nám své články a tiskové zprávy zasílaly. Ani jedno z tiskových a PR oddělení nereagovalo.
Čas od času se ale čtenáři oboří nad kritickým názorem autora článku, s nímž prostě nesouhlasí. Jenže my jsme zcela otevření – rádi vydáme článek kohokoli, dokonce o to radši, když půjde do střetu s textem, který jsme už vydali. Oponentní texty ale nepřicházejí, jen facebookové hejty, bohužel. Příznačné pak je, že ti kdo nejvíce nadávají, zcela evidentně vystačili s nadpisem a perexem, zbytek článku nečetli či mu neporozuměli.
Tím se ovšem dostáváme k tomu, co už je chybou na naší straně – některé texty mají přinejmenším nejednoznačné vyznění. Jindy předpokládají, že čtenář nějakou skutečnost ví, takže ji dostatečně neosvětlí. A co je asi nejhorší, občas obsahují i faktickou chybu nebo informaci z neověřeného zdroje. Jistě, nejsme zpravodajství, nabízíme naopak komentáře, aniž bychom příliš zasahovali do stylistiky, natož obsahu textu. Kontrolujeme gramatiku, nikoli věcnou správnost. A to budeme muset změnit, nechceme být blog, usilujeme naopak o jistou odbornost a názorovou konzistenci. Takže víme o tom a zapracujeme.
Vážení a milí čtenáři, i proto věříme, že nám zachováte věrnost také v roce 2016. A že se vaše řady budou dál rozrůstat. Ostatně ty atraktivnější články od nás čítá už nyní průměrně třicet tisíc lidí. Ovšem vynasnažíme se, aby i články pro užší okruh zasvěcených čtenářů (a o ty nám vždy šlo v první řadě) tento plně uspokojily, nikoli uváděly do rozpaků. Do nového roku vám přejeme především zdraví, úspěchy v pracovním a pohodu v rodinném životě.
