Dopis vojáka: O mém ne-setrvání v armádě rozhodl státní tajemník ignorující vůli velitele.
Úředníci resortu obrany plýtvají lidskými zdroji a neprodlužují úvazky zkušeným a kvalifikovaným vojákům, kterým se blíží nárok na výsluhu. Bez zdůvodnění ignorují vůli a doporučení jejich velitelů, jakož i potřebu obsadit volná systemizovaná místa, pro něž pak těžko shánějí a draze cvičí nováčky. Zde je článek, který nám zaslal přímo jeden z vojáků. Nebudete se stačit divit, co je v AČR možné…
Po letech reorganizací a rušení i toho mála v armádě dosud funkčního je tu opět nový systém - novelizovaný Zákon 221/1999 o vojácích z povolání a RMO 63/15 (rozkaz ministra obrany). Platí rok a co je výsledkem? O setrvání vojáků v armádě rozhoduje státní tajemník místo velitelů!
Novelizace nám dala slib nové transparentní kariéry. Už se přece nebude stávat, že vojákovi zruší pozici nebo rovnou posádku a on bude zase znovu začínat, třeba jako řidič svobodník z rotmistra. Bude mít nalajnovanou kariéru a hlavně postup ve formě doby rozhodné na určité funkci, takže bude stoupat dál a dál až ke hvězdám… Přál bych nováčkům, aby to pro ně platilo, a přál bych to i letitým kolegům, kteří zažívali celá léta opak. Jenže ten „opak“ bohužel pokračuje.
Prakticky se nový kariérní řád začal využívat tak, že se voják v armádě udrží tak 10 až 14 let. Proč ne déle? Protože pak by měl nárok na výsluhu. Ministerstvo obrany uvažuje zhruba tak, že když na jednu stranu zvedlo (resp. spíše jen dorovnalo) platy, tak musí jinde zase ušetřit. Výsluha nebude, ale slibem nezarmoutíš. A tak milé bojovníky vycucají po fyzické i psychické stránce a zhuntované je odkopnou jako psa.
Nebylo tomu tak vždy. Dříve se vojáci zhuntovaní dlouhou službou umísťovali na klidnější pozice, aby svoje vědomosti a zkušenosti předali dál mladším. Dnes ne. S novelou 221 přišli totiž velitelé útvarů o jednu velkou pravomoc, a to o prodlužování závazků. Ti samí velitelé útvarů, kteří většinou své vojáky znají, jim dnes nabídnou prodloužení – opakuji: JEN NABÍDNOU.
Voják s tím buď souhlasí, nebo nesouhlasí. Když souhlasí, tak se pošle jeho hodnocení a personální informace do Prahy na Ministerstvo obrany státnímu tajemníkovi. A ten jak za časů římských císařů zvedajících palec nahoru nebo dolů dá najevo, kdo ve službě zůstane a kdo ne… On je to síto, nový armádní Bůh. Ředitel personální agentury pak na základě jeho doporučení vydá formální rozhodnutí (aby snad státní tajemník nebyl za špatného a aby byla naplněna dikce zákona o tom, kdo je služební orgán).
A v takovém rozhodnutí se dočtete jako důvod, že není již v zájmu armády, abyste sloužili. Nic víc. Jaká je obrana? Žádná… Na prodloužení závazku není právní nárok… Že u policie tohle možné není? Natož v civilu, kde vám zaměstnavatel nejvýše 2x prodlouží úvazek na dobu určitou a pak už musí nabídnout smlouvu na dobu neurčitou? Zatímco zbavit se vojáka kdykoli po dobu jeho kariéry, nejlépe těsně před výsluhou, je tak snadné…
Když se vaši nadřízení dozví, že jste neprošli, a když mají štěstí a dokonce se dozví pravý důvod, tak pošlou státnímu tajemníkovi nový návrh. Třeba se slituje, třeba ne. Pro dotčené osoby je to nedůstojné, pro občany této země by to ale mělo být k pláči. V době, kdy armáda potřebuje nabrat 4 000 nových lidí, se těch nejzkušenějších zbavuje?
Co jsem pochytil od kolegů, týká se to skoro všech útvarů, statistiky nikde ale k mání nejsou. Osm lidí támhle, ten támhle, vím minimálně o čtyřech útvarech… Buď vojáci končí úplně s tím, že klasicky se nedozví žádný důvod, nebo dostanou milost v podobě prodloužení závazku o jeden pouhý rok. To když se za ně jejich velitelé doslova perou. Co to je zase za koncepci? Před dvěma lety byly vyhozeny 2 000 vojáků… Jako by ale vedení ministerstva neumělo do pěti počítat.
Dokonce je aktuální kariérní řád nastaven tak, že nutí armádu zbavovat se zkušených vojáků. Ti, kteří vlivem reorganizací a nedostatku adekvátních pozic slouží dlouho na své funkci, musí jít – copak oni za to snad mohou, že byli šoupáni sem a tam jak pěšáci na šachovnici? Tihle vojáci jinak vše splňují.
Nebavím se tu o případech, kdy voják s učilištěm slouží 20 let jako střelec svobodník – ten ať má možnost dodělat si vzdělání (což ale vůbec nebývá samozřejmostí) a pokračovat, nebo vskutku nastane čas jeho stagnující kariéru ukončit. Ale pak je tu celá řada papalášů, kteří najednou přejdou na nově vytvořený flíček občanského zaměstnance. A ještě vytvoří úřednické místo pro své ženy, příbuzné a kamarádíčky. Pak nejsou peníze na tolik potřebné vojáky „v poli“ a na jejich výsluhy.
Poznámka redakce – konkrétní případ autora předcházejícího textu:
Autor článku (jeho identitu redakce zná) nastoupil k AČR v hodnosti podpraporčík, pak mu však začali rušit útvary, takže vždy znovu začínal na nižších funkcích a jeho 14ti letá „kariéra“ šla vinou politiků takto: výkonný praporčík, náčelník dílny, střelec strážný, starší řidič, mladší technik, velitel družstva zabezpečení provozu, řidič. Ano, v tomto pořadí a nikoli opačně, takto opravdu zachází AČR déle než uplynulou dekádu s lidskými zdroji! Však si to mnozí také nenechali líbit a odešli. Srdcaři zůstali ve víře, že se to zlepší. A když si konečně začali hledat pozici podle nového kariérního řádu, armáda se jich zbavuje…
Dotyčný voják nyní slouží 200 km od svého bydliště v hodnosti svobodníka (nebyl nikdy degradován kvůli kázeňským problémům, ale protože armáda degradovala svého času prakticky všechny v praporčickém sboru). Je to obyčejný řidič, přestože s praporčickým kurzem, elektrikářským oprávněním, ženijním kurzem a výcvikem práce ve výškách, původně maturitou a nyní dokončovanou vysokou školou a všemi řidičskými oprávněními (s výjimkou autobusu, ale zase má i obrněný transportér). Jeho místo se neruší, armáda mu ale závazek vzdor doporučení velitele (a také nedostatku řidičů v jeho jednotce) neprodlouží.
Zástupce personalistů mu na dotaz, zda je takový přístup rozumný, odepsal, že: „Armáda potřebuje vojáky Vašich schopností a znalostí, ale určitě ne na základních pozicích… Pokud máte zájem opravdu dále pokračovat jako voják, tak Vám doporučuji zvážit možnost změnit současné služební zařazení… Doufám, že si uvědomujete, že nové služební zařazení nebude s velkou pravděpodobností v současné posádce.“
Pomiňme tu domýšlivost, že dotyčný v kariéře stagnuje, aby to měl blízko do práce (naopak se vždy podřídil a šel na ubytovnu) a zamysleme se, proč když armáda deklaruje, že chce na řadové pozice dávat nováčky a zkušené vzdělané vojáky zařazovat výše, tak to tedy nečiní a raději je vyhazuje?
Dotčený voják se přitom právě ucházel o praporčické místo v jiné posádce, měl jej už víceméně jisté. Ve zcela kladném hodnocení svého velitele, které putovalo ke státnímu tajemníkovi, přitom bylo přímo obsaženo doporučení „zařadit na vyšší funkci“ a „prodloužit závazek do 30.6.2019.“
To ouřadové sedící v kancelářích v pražských Dejvicích ale ignorují a opravdu si to nelze vysvětlit jinak, než že se potřebují zbavovat vojáků těsně před výsluhou. A kdyby trvali na tom, že o tohle nejde, tak by to pak znamenalo, že rozkopávají zbytky naší armády jen tak z plezíru. Co je horší, si posuďte sami.
