Zabiju Vás všechny! Analýza útoku v izraelském městském autobusu…
Stručně bych si dovolil popsat, jak se zachovat, pokud se dostanete do situace jako pasažéři autobusu v izraelském Tel Avivu, který si ke svému činu vyhlédl palestinský terorista.
Foto: Momentka z teroristického útoku na autobus v izraelském Tel Avivu
Motiv útočníka: politické důvody, odplata, terorismus, nenávist k židům.
Cíl: zabít, zranit co nejvíce lidí
Místo: dopravní prostředek
Čas: ranní špička
Výhody na straně útočníka: moment překvapení, odhodlání a přesvědčení o správnosti svého konání.
V odborné terminologii tyto situace nazýváme "aktivní útočník s nožem" nebo "aktivní střelec" (pokud má útočník střelnou zbraň).
Vycházejme z reálného předpokladu, že cestující nemají ani ponětí, jakým způsobem se individuálně zachovat. A s možností, že by je někdo chtěl cestou do práce nebo školy zabít, nikdo z nich nepočítá. Hlavou se vám honí zcela běžné záležitosti. Nezapomněl jsem něco doma? K do vyzvedne děti ze školy? Co si dám k obědu? Píšete smsky, serfujete po internetu nebo pozorujete okolí.
A z ničeho nic to přijde. Jako blesk z čistého nebe. Zaregistrujete postavu, která vykonává určitý pohyb rukou směrem k lidem kolem vás či přímo na vás. V první chvíli ani nemusíte zpozorovat, že útočník má v ruce nůž či něco podobného, čím chce zabíjet. Dopad ruky s nožem na vaše tělo můžete v prvních chvílích vnímat jako obyčejnou ránu pěstí do těla. Pokud pochopitelně nezasáhne nějaké fatální místo na těle (srdce, zásadní krevní řečiště).
Foto: Fotografie z teroristického útoku na autobus v izraelském Tel Avivu
Nastává okamžik, kdy si lidé začínají uvědomovat, co se děje. Nastává paralyzující vlna emocí, strach a stres. Vaše tepová frekvence vylétne na maximum, začnete zrychleně dýchat a může se dostavit i tunelové vidění. Lidé začnou křičet, objeví se krev na tělech pobodaných, lidé se snaží utéct. Někteří jsou událostí natolik paralyzovaní, že nejsou schopni žádné reakce ani pohybu. Vážně zranění padají k zemi. Ti, co se snaží utéct, zjišťují, že není kam, protože jsou v autobuse a v prostou u dveří jsou namačkáni cestující, kteří svými těly znemožňují rychlé opuštění autobusu.
V hlavách cestujících se odehrává neuvěřitelný chaos, kdežto v hlavě zabijáka je stále jedna myšlenka, a to pobodat co nejvíce lidí bez ohledu, jestli je obětí muž, žena, stařec nebo dítě. Bez ohledu na svoje zdraví, bez ohledu na následky. Jeho ruka s nožem vykonává primitivní pohyb, bodá a seká do všech stran a do toho, kdo je zrovna nejblíže. A pasivita znamená jistou smrt!
Foto: Momentka z teroristického útoku na autobus v izraelském Tel Avivu
Toto je nejpravděpodobnější scénář, který se v takovýchto situacích odehrává a pravděpodobně se stal i Tel Avivu:
Útok se odehrál v relativně uzavřeném prostoru, takže řešení musí být adekvátní. První okamžiky vždy rozhodnou o dalším vývoji i o počtu zraněných a mrtvých. V prostoru, který nenabízí možnost rychlého útěku jakožto nejlepšího řešení se většina obětí snaží zamezit průniku nože do jejich těla.
Většinou tak, že se snaží uchopit ruku útočníka nejčastěji oběma rukama. Tato varianta nemívá dlouho trvající efekt. Velice rychle se odhodlaný útočník vytrhne z držení a jeho ruka s nožem opět začne vykonávat extrémně tvrdě pohyb směrem do našeho těla. Počty bodnutí se v tomto případě počítají na desítky! Záměrně teď ale vypustím popis řešení "jeden na jednoho".
V případech, jako jsou tyto a jejichž průběh jsem zmínil výše, se zatím osvědčil postup, který zásadně snižuje dopady podobných útoků. Měl jsem před lety možnost nacvičovat ho s příslušníky ozbrojených složek Nizozemska pod vedením renomovaného izraelského specialisty na terorismus a dnes již profesora Itay Gila.
Celé gró tohoto provedení spočívá v určení neboli vytvoření lídra ve skupině potenciálních obětí útoku. Pozor, není to pochopitelně okamžik k nějakým dlouhým rozpravám před obranou akcí! Samozvaným lídrem se musí někdo z ohrožovaných určit sám! Někdo, kdo bude schopen zavelet k protiútoku a strhne sebou další jedince. Kdyby se jednalo "pouze" o vyhrožování v autobuse, letadle nebo jiném uzavřeném prostoru ), lze před samotnou sebeobranou akcí např. navázat oční kontakt s osobou nebo osobami, které by se byť jen teoreticky mohly k protiútoku přidat, ukázat si nenápadně např. jen mimikou v obličeji nebo očima "Jdeme do toho!".
Foto: Momentka z teroristického útoku na autobus v izraelském Tel Avivu
V našem případě je už pozdě na taktizování a vyčkávání!
A jdeme na to. Nastává velice riskantní moment pravdy, kde rozhodne psychická vyrovnanost a odolnost osob, které se budou bránit! Osoba, kterou jsem technicky pojmenoval lídrem, musí velice agresivně a s opakovanými výkřiky "Pojďte mi pomoc!" vyrazit směrem k útočníkovi! Dát před sebe -pokud má - tašku, kabát, deštník, cokoliv co vytvoří distanc od jeho těla (nejzávažnější zranění při útoku řeznou, bodnou, sečnou zbraní bývají v oblasti od uší až po třísla) a doufat, že strhnete ostatní!
Pokud se to podaří a vy ani jinou možnost v uzavřeném prostoru nemáte, jste na nejlepší cestě útočníka srazit ve více lidech na zem, zalehnout a získat kontrolu nad rukou s nožem. Zalehnout, přišlápnout kolenem či jinak a zasadit extrémně tvrdě mnoho ran do obličeje a genitálií! Použijte, co budete mít po ruce, s úmyslem eliminovat, ublížit a tím pádem zastavit. Využijte vše, co vám v daném prostoru přijde vhodné. Používejte kopy, přidržujte se madel, ať v nich máte větší razanci. Mějte na mysli, že bojujete o život s vaším pravděpodobným vrahem!
Video: Útok s nožem / YouTube
Jak jsem už poznamenal, jedná se o velice riskantní plán a akci. Je to prověřená varianta, nikoliv dogma. Kdyby někdo z cestujících vlastnil v ten okamžik střelnou zbraň a byl schopen ji použít, nemám teď o čem psát. Když ovšem nikdo neudělá nic, umřou všichni. Když dojde k protiakci, mnoho lidí může přežít. Snižují se pouze dopady útoku, to je realita.
Na upozornění přítele v ČR jsem zaznamenal, že ze všech televizních stanic pouze Česká televize pojmenovala telavivský čin jako teroristický. Doufám, že je to jen totální neznalost problematiky editorů dalších médií, ale ta by se omlouvat neměla.
PS: Přátele a čtenáři, v druhé polovině března 2015 navštívím ČR a budu pořádat semináře, kurzy a školení. Kdokoliv bude mít zájem, neváhejte mě co nejdříve kontaktovat. E-mail: toman.usa@gmail.com
UPOUTÁVKA NA PŘÍŠTĚ: Prubnout si práci Security v Los Angelském clubu s kooperací policie byla skvělá zkušenost pro mou práci instruktora. "Mexický kartel zprava, čínské triády zleva"! :) Myslíte? :) Mnoho věcí vás skutečně překvapí!
Děkuji
Štěstí přeje připraveným
Josef Toman
