Alice Kubíčková: Advokátka, která se jako první systematicky pere za práva příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů.
Její právní kancelář LP Legal už vybojovala několik sporů mezi řadovými příslušníky našich bezpečnostních složek, kteří byli kráceni na svých zákonných právech, a příslušnými resorty. Ve volném čase se opět i za ně pere v Komoře právní odpovědnosti. A ve zbytcích volného času pomáhá nemocným dětem. Je proto nominována v celonárodní soutěži ŽENA REGIONU pod záštitou Senátu a až dočtete toto interview o její práci, jistě si najdete čas dát jí v anketě také svůj hlas a pomoci tak problematiku popularizovat…
Alice Kubíčková zastává názor, že advokacie by neměla být jen o vydělávání peněz, jak je toto povolání mnohdy (bohužel oprávněně) vnímáno. Advokacie je dle jejího názoru primárně o možnosti a snaze pomoci. Již jako začínající advokátka se Alice zaměřovala kromě práva obchodního i na problematiku práva pracovního, což stále považuje za jeden z kamenů sociální stability společnosti.
Právní ochranu v tomto ohledu poskytuje i vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů ve služebním poměru, kde se šikana v nejrůznějších formách projevuje ještě podstatně častěji než v civilním sektoru. Mimo jiné provozuje web www.pravavojaku.cz (a související facebooky Práva vojáků, Práva policistů).
Ve Vašem medailonku jsem se dočetla, že právničkou jste se chtěla stát už od třinácti let. Přivedl Vás k tomu nějaký konkrétní zážitek?
Nebylo to nic konkrétního, ale ano, věděla jsem to už velmi brzy. Moje skvělá kamarádka chtěla být původně právě advokátka, aby mohla pomáhat lidem. To dávalo smysl, a tak jsem si řekla, že to chci dělat taky. Já to na rozdíl od ní uskutečnila, ona dnes pomáhá jinak – je velmi úspěšnou oční lékařkou.
Od kdy jste potom věděla, že se chcete zabývat pracovním a služebním právem? Jaké další oblasti jsou Vám blízké a jako advokátka se jim věnujete?
Když jsem studovala, tak jsem pracovní právo neměla v oblibě. V rámci studentské praxe jsem se ale dostala k Nataše Randlové do PRK (advokátní kancelář Procházka, Randl, Kubr, dnes PRK Partners). Neměla jsem tam na výběr a dva měsíce se věnovala pracovními právu. Tak si mě získalo.
K právu služebního poměru jsem přišla později. Dlouhodobě se věnuji problematice šikany a diskriminace. Mezi vojáky a příslušníky bezpečnostních sborů se tento nešvar vyskytuje velmi často. Pracovní právo je krásné zejména proto, že (ač se to tak na první pohled nejeví) je to tzv. case law, tedy spousta věcí není upravena přímo právním předpisem, advokát musí sledovat judikaturu, chápat souvislosti a umět právo správně vyložit.
Už jste nakousla svoji vlastní praxi. Založila jste advokátní kancelář LP Legal, jak početný má dnes tým a je tento úspěšný?
Nejsem zastáncem extrémně úzké specializace, ale ani toho, aby uměl advokát vše. Myslím, že je dobře, aby se advokát specializoval, nicméně měl vhled a přehled napříč právem proto, aby vnímal a mohl řešit problém v širších souvislostech. Naše kancelář a její právníci tedy pokrývají všechny oblasti. Tam, kde já sami specializaci nemá, se obracím na kolegy. Celkem je nás tucet a další čtyři lidé pokrývají office management a administrativu. Povedlo se mi vybudovat stabilní tým velmi erudovaných právníku a skvělých lidí. Vážím si každého dosaženého úspěchu, spokojeného klienta a kvalitně odvedené práce.
Počet klientů v poslední době roste extrémně rychle. Nedávno mi volal klient, kterému jsme pomáhali v rámci složité rodinné situace a štěstím se rozplakal. Byl to zrovna voják, původně jsme mu poskytovali právní pomoc v rámci práva služebního poměru, ale obrátil se na nás i osobním rodinně-právním problémem. Zažít štěstím plakat „chlapa jak horu“ je fakt dojemné. To jsou přesně ty momenty, kdy si člověk uvědomí, že jeho práce a každodenní řehole má skutečně smysl.
Můžete obecně uvést, s jakými problémy se na vás nejčastěji obracejí vojáci, policisté, příslušníci vězeňské služby…?
To je různé, jde to napříč. Obecně jde o porušování jejich práv – ať už finančních (nepropláceni jejich nároků) či jiných jako přestup na jiný útvar, šikana, propuštění ze služebního poměru, nespokojenost se služebním hodnocením, obstrukce v čerpání dovolené. Třeba téma šikany se týká ozbrojených sil i bezpečnostních sborů, ostatní témata se trochu liší, protože tyto dvě skupiny regulují jiné právní předpisy. V případě armády pak problémy posiluje absence odborů atd.
A který služební zákon je problematičtější a spíše nahrává nějakému bezpráví?
Nemyslím si, že lze otázku takto zodpovědět, natož nějak ve zkratce odpovědět. Oba předpisy mají své mezery a problematické pasáže. Navíc, i kdyby byly sebedokonalejší, nemohou pamatovat na všechny situace, ke kterým v praxi dojde. A i pokud by pamatovaly, rozmanitost každodenního života je značná.
Proč si myslíte, že jiné advokátní kanceláře se problematice služebního poměru vůbec nebo nijak zvlášť nevěnují?
Těžko říci, problematika je to poměrně specifická a není z pohledu mnoha advokátů „rentabilní“ jako například obchodní právo. Člověk musí být taky svým způsobem „srdcař“ a mít chuť a sílu prát se s „aparátem“ a mnohdy poměrně dlouho bojovat. Myslím, že naše úspěchy v řádech stovek spokojených klientů ze strany vojáků i policistů či příslušníků vězeňské služby dokazují, že se nám to daří.
Do toho jste navíc předsedkyní Komory právní odpovědnosti - k čemu má sloužit, souvisí nějak i s touto problematikou?
Ano, ale KPO má širší dosah. Obecně jsem dlouhodobě vnímala, že u nás chybí instituce, která by se snažila kultivovat české právní prostředí. Víte, já jsem původem ze Zlína, pradědeček pracoval s Baťou a ve mně jeho myšlenky dodnes rezonují. Můj dědeček, který byl takový můj první kouč a velký učitel, říkal, že nejlepší smlouva je podaná ruka a sliby se mají plnit, protože slib zavazuje. Kdybych se tím řídila ve své praxi advokátky, tak bych asi moc práce nemela. Ale asi chápete, kam tím směřuji. Komora by se tak měla snažit kultivovat právní prostředí a současně upozorňovat na aktuální problémy. Také zprostředkovávat dialog mezi soukromou sférou a veřejnou a snažit se tak iniciovat nezbytné změny.
První seminář komory se týkal aktuální novely zákona o služebním poměrů příslušníků bezpečnostních sborů - proč právě toto téma a co bylo přínosem semináře?
Ano, přesně tak. Podařilo se nám získat cenné podněty zástupců a odborníku na slovo vzatých, závěry jsou nyní komunikovány na úrovni Senátu a vlády.
Napadá mě taková zlomyslnost - když se Vám takto bude dařit, zákony se zkvalitní a případů pro advokáty ubude. Nejdete tak sami proti sobě? Prostě se mi to zdá jako poměrně unikátní počin ze strany právníků...
Víte, já k tomu takto nepřistupuji a nikdy jsem nepřistupovala. Často klientovi řeknu, že bych mohla převzít jeho případ, tahat ho po soudech, ale kromě toho, že mi zaplatí hodně peněz, nebude to přínosem. Několikrát se mi stalo, že klient nemohl pochopit, proč jsem ho poslala domů – proč nechci práci. Tak já nepracuji, to není moje filozofie. Troufám si tvrdit, že to má velký podíl na úspěchu celé LP Legal. Snahou je pomoci tam, kde to lze, a mít spokojeného klienta. Raději ho pošlu domů, když nevidím reálnou šanci, on se pak třeba vrátí s jiným problémem – takovým, kde už právo bude na jeho straně. Dlouhodobá kvalitní práce, ne účtování a zastupováni i za cenu, že to nikam nepovede.
A poslední dotaz. Práce advokáta, navíc s přesahem, jaký máte Vy, je velice náročná. Jak zvládáte stres a přesčasy, máte nějaké návody, jak relaxovat, vypnout?
Ano, hodně mi pomáhá sport. Ráda běhám, lyžuji. Vypnu na józe. A když je toho skutečně hodně, sbalím kufry nebo batoh a cestuji. Miluji Asii a Jižní Ameriku, někdy je ale úplně nejlépe v Česku na opuštěné chatě bez elektřiny.
Alice Kubíčková při relaxu - cestování
Nezapomeňte Alici podpořit v anketě Žena regionu, pomůže to popularizovat problematiku boje za práva osob ve služebním poměru ;-)
