POSTAPO – díl 4: Náhlá katastrofa nebo útok středního rozsahu

 07. 12. 2015      kategorie: Obranné akvizice - výstroj, výzbroj, technika    

Minule jsem se zabýval násilím, ať nepokoji nebo válkou, kdy za ohrožením života a zmarem stojí lidé tak nějak osobně. Ne že by za „přírodní“ katastrofou lidský druh nestál, natož za odpálením nějaké té rakety s jadernou hlavicí, ale dejme tomu, že v první fázi poté se vás ještě nesnaží zabít soused. Takže svůj dlouhodobý boj o přežití máte trochu ulehčen, zas na druhou stranu mám na mysli katastrofy, které v první moment a v epicentru málokdo přežije.

Abych uvedl konkrétní příklad, tak mě pro Českou republiku napadá závažná havárie Temelína, protržení vltavské kaskády, použití špinavé bomby teroristy, epidemie nějaké ošklivé choroby… Když budete jinde, tak třeba rozsáhlé zemětřesení, tzunami... Jaderné arzenály v některých zemích jsou ve stavu, kdy hrozí „samovznícení“ nebo odpal ožralým operátorem.

Ať se stalo cokoli, hlavní problém spočívá v tom, že zasažené území bude rozsáhlé a dlouhou dobu neobyvatelné. Budete se z něj potřebovat dostat, resp. budete spoléhat, že vás odtud dostanou záchranáři. Vyhodnotit situaci asi nebude vůbec snadné, ale určitě dejte přednost dobrému dočasnému krytu než zbrklému úprku, který může omylem směřovat do epicentra. Ve hře je i psychologie – příprava nejen tuzemského obyvatelstva je tak nedostatečná, že bude panikařit, prchat. Davu nikdy nestůjte v cestě a nenechte se jím bezmyšlenkovitě strhnout.

Zapadněte do nejbližší budovy a čekejte…

Hodně záleží na druhu katastrofy, a kde od jejího epicentra se nacházíte. Také musíte počítat s tím, že ačkoli to nejhorší se odehrálo jinde, bude to mít důsledky i pro vás. Výpadek proudu, internetu, telefonní sítě, znečištění vody… Vzpomeňte si na Japonskou elektrárnu Fukušima – únik radioaktivity nezpůsobila ani tak vlna, jako následný výpadek chlazení a čerpadel. Takže prostředím se může i druhosledově šířit jaderné či chemické zamoření, jakkoli původní katastrofa nebyla ani jaderná ani chemická.

To je moment, kdy se ukryjete v nejbližší budově a v ní utěsníte všechny myslitelné škvíry (zas se ale nemůžete udusit vydýcháním vzduchu). A potřebujete rádio na baterky, abyste si naladili rozhlas (ten vždy odněkud vysílat bude). Samozřejmě Integrovaný záchranný systém bere v potaz, že rádio nemáte, proto jak jen to bude možné, začnou jeho vozy projíždět ulicemi a pouštět hlášení popisující další postup z ampliónů. Ruku na srdce – při stavu palivových nádrží tuzemské policie to zřejmě na důkladné projíždění nevydá. Můžete čekat hodiny, spíše však dny.

Už jsme na to narazili v seriálu několikrát – je fajn mít doma u dveří předbalené evakuační zavazadlo. Mít v batůžku, resp. kabelce, stále při sobě nějakou tu malou krabičku poslední záchrany, něco pro improvizovanou protichemickou ochranu, ale třeba i sušenku. No, potřebovat budete spíše tekutiny, takže jako zdroj energie i tekutin lze doporučit třeba nějaké „energy želé“ (taková ta tekutější marmeláda běžců a cyklistů). A tabletku na úpravu vody - pomůže u povodní, pro radiaci budete potřebovat hlavně tabletku s jódem.

Tady si neodpustím takové rozšíření… Leckdo si klade otázku, zda může sníst obsah konzervy, která byla vystavena radiaci. Tak jistě, to je jen taková druhá sterilizace. Akorát vnější obal může být zamořen radiačním spadem, což v nouzi vyřeší opláchnutí v (jarové, mýdlové) vodě. Vůbec platí, že co je v konzervách, můžete konzumovat libovolně za předpokladu, že při otevírání obsah nekontaminujete. A dovedeno k dokonalosti – měli byste každou konzervu před otevřením omýt i normálně, protože nevíte, jaká havěť se po ní během skladování a dopravy proháněla (brrr, že jo?).

Evakuace

V ideálním případě vás někdo vyzve/vyzvedne, abyste čapli to nejnutnější, s čím vás přepraví do bezpečí. Možná ale budete čekat a čekat, až dojdou poslední zásoby a budete muset učinit rozhodnutí sami. V pravý čas, když je to venku nejméně nebezpečné, ale ještě než vám dojdou poslední síly. Jedna z filmových adaptací obléhání Leningradu velmi názorně ukazuje, že vylehávat měsíce doma s minimálním příjmem potravy vede k atrofii svalů, která vám zabrání vyjít z domu, natož utéct přes jezero, které konečně zamrzlo.

Pokud nevíte, co se vlastně stalo, tak musíte počítat se vším. V rámci možností se připravit, chránit se. Proti sajrajtům v ovzduší, stejně jako proti nezvaným zájemcům o evakuaci spolu s vámi. Snad se nacházíte blízko svého vozu. Nebo byste zvládli nastartovat cizí? Nevycucli z nich palivo ti, kteří se rozhodli utéct dřív? Mít doma naplněný kanystr nebo aspoň umět přečerpat cizí nádrž se vždycky hodí. Hodí se vzít s sebou základní nářadí. A zbraň nebo cokoli, co se dá jako zbraň použít.

V minulém díle jsem řekl, že budete utíkat na venkov. To platí opět (a vlastně vždy), protože je mnohem snazší tam obstarat životně důležité zdroje. U dopravy vozem mě napadají ještě dvě věci: Tak předně, pokud jste v dosahu jaderného výbuchu, ve voze nezůstávejte. Nechrání před zářením. Totéž u chemické havárie – auto není vzduchotěsné. Jakmile slyšíte v rádiu během jízdy varování, zastavte (hned!) a hledejte úkryt v budově, za terénní nerovností nebo si aspoň lehněte na zem.

Když nejste v primárním dosahu, stočte to kolmo ke směru větru. A další věc - přepravovat se na motorce nebo i kole není vůbec špatné, protože se propletete dopravní zácpou a kolem překážek na silnici (vzpomeňte na úprkovou scénu z filmu Drtivý dopad a dalších post-apo snímků). Kolo pak má tu výhodu, že není závislé na palivu. Značka ideál je babeta nebo elektro kolo, kde můžete po vyčerpání šťávy šlapat a z kopečka to jede samo. Vůbec radši než pěšky, berte klidně koloběžky. Úplně nejlepší - vozit další „přibližovadlo“ v kufru auta (a to i pro ne-katastrofické příhody).

deep_impact

A co dál?

Pravdou je, že nejdu moc do detailů. Celý tenhle seriál je koncipován tak, abyste si „otevřeli mysl“ a chápali logiku boje o přežití. Za týden by nás měl čekat poslední díl, kde co nejvíce barvitě vylíčím globální apokalypsu s předpokladem, že zrovna vy jako jedni z nemnohých jste přežili. Celé to mělo být takové odlehčené (viz úplně úvodní článek)…

Jenže byl do toho vsunut další cyklus o prvotních reakcích při teroristických útocích, protože do toho přišla ta Paříž. A mezitím se hodně lidí začalo ptát, jak tedy přesně postupovat při tom či onom dění. Takže posléze si tedy dáme další cyklus, už vážněji a detailněji podle skript určených hasičům. Prostě ještě pár pondělků budu tady na www.ozbrojeneslozky.cz zavázet. Omezím rádoby vtipné průpovídky, a kdo bude mít zájem, dostane odbornou nalejvárnu.

 Autor: Robert Klus