„Přispějte vojákům v misích na vánoční dárky!“ hecují se vzájemně zbrojaři. Jenže chtějí koupit blbost…
Asociace pro obranný a bezpečnostní průmysl přispívá každoročně na nějakou drobnou pozornost vojákům nasazeným přes svátky v zahraničí. Je to hezké. Ale letos asi obdarovaní nadšením jásat nebudou. Kancelář náčelníka generálního štábu navrhuje pořídit poněkud zvláštní dárečky. Nu, čtěte dál a udělejte si obrázek sami…
Je tradicí, že během adventu navštíví vojáky v misích náčelník generálního štábu, potažmo ministr. Někdy přivezou pro lepší náladu i nějakou celebritu. Tak se v minulosti dostali do Afghánistánu třeba Daniel Landa nebo Ruda z Ostravy… Hodnocení bychom se měli zdržet už proto, že někteří oslovení odmítnou, protože se bojí, další už mají program vánočních koncertů plný, takže prostě není úplně snadné tuto záležitost zorganizovat.
Co dalšího přivezou? Nu, něco na přilepšenou. Populární jsou domácí pochutiny – obyčejný chléb a uzeniny – protože se v anglo-amerických jídelnách na základnách nevyskytují. Ostatně tzv. „vládní speciály“, které vojáky vozí, jsou dozajisté jediné aerolinky na světě, které na zpáteční cestě servírují párky s chlebem a hořčicí, přičemž vracející se vojáci tak zažívají gastronomický orgasmus.
Ale zpět k dárečkům – kromě balíčků z domova obdrží každý voják také univerzální dárek. V minulosti třeba kapesní nože Viktorinox nebo powerbanky. Momentálně je v zahraničí nasazeno asi 440 vojáků, pokud má každý obdržet dárek v hodnotě cca 500 korun, znamená to nashromáždit nějakých 220 tisíc, což se AOBP jistě podaří. Potud vše dobré.
Jenže, AOBP svým členům sdělila, že hodlá „na základě diskuze s Kanceláří NGŠ pořídit čelové svítilny“. Ehm? Můžete mi v celé armádě ukázat vojáka, který ještě nevlastní čelovku? Natož vojáka v misi, který by neměl opravdu dobrou čelovku značky Petzl, LedLenser a podobně? V hodnotě rozhodně nad tisíc korun?
Dostat čelovku za pět set je pro vojáka totéž, jako dostat – domyslete si ten nejzbytečnější dárek od vaší babičky… s tím rozdílem, že babička to aspoň koupila z ryzí lásky k vám. A i kdyby AOBP sehnala za pětikilo čelovky v hodnotě tisícovky, je to prostě zbytečné. Jistě, vojáci jimi mohou obdarovat někoho dalšího nebo je prodat na Armyburze, ale není tak trochu smyslem Vánoc při pořizování dárků brát v potaz potřeby a touhy obdarovaného?
Těžko říci, zda tento nešťastný nápad „na základě diskuse“ tlačila více AOBP nebo Kancelář NGŠ. Je velice pravděpodobné, že to jedni i druzí mysleli dobře (protože jinak by to musel být zamýšlený kšeft pro nějakého kamaráda prodávajícího čelovky). Zůstaňme tedy u verze, že u toho "Ježíškové" vlastně moc nemysleli. Ach jo.
Byl by takový problém udělat mezi vojáky anketu? Nebo tak, jak to má být, vyzvat je, ať si v rámci rozpočtu napíší Ježíškovi? Kdyby zavčasu svěřili úkol každé jednotlivé přání obstarat a zabalit třeba Spolku VLČÍ MÁKY, naši dobrovolníci by tomu pár víkendů jistě obětovali. No nic, námět pro příště.
Omlouváme se, že jsme vojákům vyzradili, co dostanou pod stromeček. Neděláme si příliš naděje, že tento článek to stihne změnit. A kdyby, tak snad ne k horšímu – ono se také jaksi nabízí, že tímto způsobem armáda pořizuje výstroj, jež není schopna zabezpečit v rámci normálního fasování, že?
PS: Nevíme, zda to ještě platí, ale před dvěma roky třeba citelně chyběly špunty do uší, kterých vojáci fasovali rozhodně mnohem méně, než odpovídá jejich životnosti. Budeme rádi, když nám v této věci dají vojáci vědět – na nákup vánočních dárků do misí je čas jen do půlky listopadu… uděláme kdyžtak celonárodní sbírku (podpora@spolekvlcimaky.cz) ;-)
