Rozhovor s instruktorem AČR: Proč se i profíci při nákupu v armyshopu občas spálí?
Martin Šromovský slouží u výsadkářů v Chrudimi a také je zakladatelem SOLDATO teamu, který testuje a recenzuje taktickou výstroj. Mluví bez obalu o tom, že armádní nováčci považují za kvalitní batoh ten za tisícovku…
Co je SOLDATO team a proč vzniknul?
Ve zkratce je to volné sdružení lidí, kteří se zaobírají taktickým vybavením, výstrojí a vším kolem toho. Jde především o příslušníky 43. výsadkového praporu. Já osobně mám testování a recenzování jako vedlejší výdělečnou činnost na živnostenský list. Vše samozřejmě schválené a oficiální.
Takže vám může kdokoli poskytnout výstroj k testování a vy dáte upřímnou zpětnou vazbu? Ptám se proto, že dnes je internet plný i jasných PR článků, kde se do nebe vychvaluje něco, co kvalitu postrádá.
Určitě. Naše recenze nejsou PR články. Snažíme se dané vybavení otestovat v reálných podmínkách, objektivně ho posoudit a poté o tom sepsat recenzi. Pokud se nám něco nezdá, nebudeme to tajit.
To se muselo stát mockrát. Jak reaguje ten, kdo zboží poskytl v naději, že bude vychváleno?
S tím každý musí počítat, že tam bude něco, co nechce výrobce nebo prodejce slyšet. A občas to je pak zajímavá debata a vysvětlování, proč to píšeme, jak to píšeme, a proč zrovna ta vlastnost, která se prodejci zdá podružná, je z našeho vojenského pohledu rozhodující.
Prodejce s připomínkami asi moc nenadělá, ale jsou výrobci, kteří by si týmem nechávali testovat zboží a pak připomínky zapracovali?
Samozřejmě, a to je další aspekt naší činnosti, který ale není na první pohled vidět. My totiž máme dva typy zadavatelů. První je armyshop, který to vybavení "jen" prodává. Chce většinou posoudit, jestli má smysl ho prodávat, jestli je opravdu kvalitní, popřípadě upozornit na nějakou novinku. Samozřejmě se tím i zviditelní.
Druhým typem našich zákazníků jsou samotní výrobci, popřípadě jejich výhradní zastoupení v ČR. Dá se říci, že spolupracujeme s předními českými shopy. Co se týká výrobců, tak z těch domácích je dlouhodobá spolupráce s dvěma předními českými výrobci taktického vybavení - ALP Army a Tactical Pro, z těch zahraničních jsme dělali nějakou práci například pro Revision, Berghaus a v poslední době se rozjela velmi zajímavá spolupráce s firmou Garmin.
Pro výrobce tedy zpracováváme samostatné, většinou neveřejné posouzení jejich výrobků, prototypů. Jasně a srozumitelně napíšeme, co je dle našeho mínění špatně, a dáme doporučení k nápravě. Takováto spolupráce na vývoji je pro nás velmi zajímavá. A určitě i pro koncového zákazníka, kterým jsme ve finále vlastně i my sami. Je třeba si uvědomit, že firmy, které šijí nebo něco vyrábějí pro vojáky, potřebují hlavně zpětnou vazbu od koncových uživatelů, tedy vojáků.
Takže za otestování dostanete odměnu? Asi těžko byste si ty věci nechávali, když se třeba ukážou jako nevyhovující…
V případě PR recenzí je časté, že někdo řekne: „Dejte mi toto vybavení, já si ho nechám, za to vám napíšu super recenzi". Tohle ale neděláme. Už proto ne, že za ty léta by se nám nahromadila pěkná řádka různých věcí... Náš zákazník si vybere typ recenze, kde má na výběr počet stránek, počet fotografií atd., za vše zaplatí a pak čeká, jak to dopadne. To je standardní nabídka. Někdy se domlouvá i speciální nabídka ušitá přímo na míru konkrétní věci. Testovaný produkt poté běžně vracíme. Tím ovšem neříkám, že si některé věci nenecháme nebo neodkoupíme. Když například testujete boty, většinou je zadavatel nechce zpět.
Zmínil jsi, že máš povolení k tomuto podnikání od velitele. Dá se říct, že testování produktů nějak pomáhá i Tvé jednotce?
Tím, jak se neustále seznamuji s novým vybavením, dokáži říct, jakým směrem se ubírá vývoj, co se aktuálně používá ve světě atd. Když si kdokoliv třeba i z kolegů chce koupit nějaké vybavení, rád by o tom samozřejmě něco věděl. Pokud si přečte naši recenzi, ví, co od té věci očekávat. Konečné rozhodnutí je samozřejmě na něm. Pravdou totiž je, že v této branži je co hlava, to názor a požadavek. Co někomu naprosto vyhovuje, tak jiný zatracuje.
Dalším plusem rozhodně je, že pokud probíhají nějaké zkoušky nového vybavení pro armádu, dokáži na nich mnohem zodpovědněji posoudit, jestli je to dobré nebo ne. Je důležité si udržovat aktuální přehled o novinkách.
Z předchozí odpovědi vyplynulo, že vojáci si hodně věcí sami kupují. Myslíš, že je to tak v pořádku?
Vojáci vše potřebné dostanou, tedy nafasují. A dá se s tím samozřejmě normálně fungovat a plnit úkoly. Ale stejně jako všude ve světě, si vojáci určité věci kupují. Ať už proto, že jim fasovaná věc nevyhovuje, nebo proto, že je na trhu něco lepšího. To je normální jak u světových jednotek, tak i u nás.
Já obvykle potkávám vojáky, kteří si myslí, že armáda by je měla neustále vybavovat právě tím nejlepším a nejnovějším.
To je těžké. Určitě by bylo fajn, aby každý voják dostal to nejlepší. To je bez debat. Ale buďme realisti. Ani běžný americký voják nemá to nejlepší. Prostě proto, že se to nevyplatí. To nejlepší je totiž většinou i to nejdražší. A vybavit všechny jednotky tím nejlepším prostě nejde. To nezaplatí nikdo. Další otázka je, co je nejlepší. Jak už jsem říkal, co je nejlepší pro jednoho, může být pro druhého pěkný propadák. Takže se nikdy všem nezavděčíte a stejně se najde někdo, kdo bude říkat, že existuje něco lepšího a chce něco jiného.
Navíc jsou rozdíly i mezi jednotkami. Pokud bych byl řidič, který za celý rok šlape jen do autoparku, a poté sedím za volantem, nedal bych na fasované boty dopustit a rozhodně si nekupoval nic jiného. Prostě by mi to pro mou práci stačilo. Pokud jsem ale výsadkář, který většinu práce venku tráví na svých nohách, šlape při výcviku x kilometrů s batohem na zádech, tak si budu dávat velký pozor na nohy a pečlivě vybírat kvalitní boty. Jinak se můžu se svou prací za pár let rozloučit, protože mi nohy a klouby odejdou.
Jako instruktor jsi ve styku s nováčky. Přistupují oni k pořizování vlastní výstroje zodpovědně?
S nováčky přicházím do styku opravdu hodně. A většina má za sebou jen tříměsíční výcvik ve Vyškově. Jejich přístup k vybavení se nedá paušalizovat. Je mezi nimi spousta kluků, kteří se většinou i v civilu věnovali nějakému military koníčku, například airsoftu, kteří neváhají za výstroj a vybavení zaplatit desetitisíce. Pak je druhý extrém. Nováčci, pro které je divné dát za batoh víc jak tisícovku.
Teď to zní, jako že zkušenost s airsoftem je docela slušná kvalifikace. Ale já se chtěla právě druhým dechem zeptat, jaký máš pohled na zákaznické chování třeba u airsofťáků? Když ne oni, tak kdo na trhu uživí obrovské množství armyshopů, které nabízejí low-costové zboží Mil-Tec a MFH?
Spousta lidí tvrdí, že toto vybavení je stejné jako to od dražších značek. Svým způsobem mají pravdu, designově se mohou zdát výrobky stejné. Ale detaily a kvalita zpracování jsou jinde. Tak to prostě je. A v reálných podmínkách to je hrozně poznat. Většina lidí stejně nakonec skončí u kvalitních věcí, které jsou dražší.
Pokud máte v ruce taktickou vestu za dva tisíce a za pět tisíc, tak ten rozdíl vidíte. Kvalita je jinde, Zpracování jiné. Funkční doplňky jsou opravdu funkční. U kvalitního vybavení vám vše dává smysl. Prostě si řeknete: Jo, u tohohle někdo přemýšlel. To je ten rozdíl mezi kvalitním a nekvalitním vybavením.
Takže spousta lidí se nechá zmást, protože si zboží detailně neprohlédne, natož vyzkouší. Opravdu se to stává i profesionálním vojákům?
Proč ne? Dvacetiletý klučina chce být vojákem, vzali ho, paráda. Před tím žádné zkušenosti neměl, protože se tomu nevěnoval. Mrkne na net nebo zajde do nejbližšího armyshopu a chce batoh. Pokud má smůlu, narazí na shop, kde mu v klidu doporučí batoh za 800 s tím, že je to super vojenský batoh, který je pro něj jak dělaný. Nenapadne ho, že existuje něco lepšího. To by musel hledat kvalitní shopy, přečíst si pár recenzí. Takže to vezme a pak se s tím většinou trápí. Až na jednotce od zkušenějších kluků zjistí, že asi nekoupil to úplně nejlepší.
I to je jeden z důvodů, proč jsem kdysi založil SOLDATO Team. Už mě nebavilo stále opakovat, co je dobré, co koupit. Věčně vysvětlovat, proč zrovna tohle ne. Takže to po večerech sepíšu a kdo chce, tak si to na netu přečte v našich recenzích.
Zmínil jsi už boty a batohy. Jaké další druhy výstroje jsou "nejcitlivější", nejrizikovější, pro nezkušené zákazníky?
Boty a batohy jsou opravdu základ. Za tyhle kousky výstroje vám vaše klouby a záda buď poděkují, nebo hodně vynadají. Dalším problémem je obecně výstroj, která nějak chrání tělo. Brýle pro ochranu očí, rukavice pro ochranu rukou. Jde o minimalizaci rizika zranění. Je rozdíl, jestli máte na obličeji brýle z nějakého hobby marketu, nebo kvalitní brýle s balistickou ochranou. Možná vám po většinu času bude stačit to první. Ale jen do té doby, než přijde na lámání chleba. Pak ten rozdíl v kvalitním a nekvalitním vybavení poznáte. Doslova na vlastní kůži.
Tak mezi brýlemi každého napadne Revision a Oukley, u rukavic Mechanix. Tvoje rada?
To jsou nejpoužívanější značky, které jsou osvědčené. Stačí se podívat, co se nosí ve světě. Většina speciálních jednotek si vybírá a kupuje to nejlepší, co trh momentálně přináší. Takže jestli na nějakém „spešlákovi“ v reálné misi vidíte, jak má na nohách Lowy, na obličeji Revision a zbraň drží v Mechanixech, tak to má asi nějaký důvod. Nechci zrovna těmhle značkám dělat reklamu, ale ony vlastně reklamu nepotřebují. Každá druhá reálná fotka z mise je jejich reklama.
Samozřejmě těch značek je mnohem více, některé u nás skoro neznámé. A právě tyhle kvalitní značky chceme našim čtenářům představovat. I na sebelepším vybavení se vždy něco najde. To něco chceme v našich recenzích odhalit a říct to i ostatním. Testovat a dělat recenze na nekvalitní vybavení je pro nás ztráta času. Stejně si to nikdo zkušenější nekoupí. Tím se možná trochu lišíme od ostatních.
Pak jsou tu ovšem balistické vesty. Dost drahá věc a podle fotek nemusí být na první pohled pro nezasvěceného poznat, která to je. Co poradíš?
To je velký problém. Nedávno jsem měl takovou příhodu. Na jedné akci měl nějaký nováček vestu, kterou jsem dříve měl v testu. Prý jak je skvělá, že mu ji v obchodě doporučili, že si ji kupují i další vojáci... No, z testování jsem na ni měl jiný názor. I když jsem mu to říkal, stál si za svým. Prostě si na to musel přijít sám. Ani to netrvalo moc dlouho. Ta vesta se na něm doslova rozpadla. Kdyby to bylo v ostré akci, měl by obrovský problém. A to je ten hlavní rozdíl mezi námi a lidmi, co si na to hrají.
My si prostě nemůžeme dovolit používat nekvalitní vybavení. Jen pro zajímavost, váha vesty se s veškerým vybavením může vyšplhat na 25 kilo. Máš ji mnoho hodin v kuse na sobě. Každý den po opravdu dlouhou dobu. Děláš v ní všechno možné i nemožné. Sakra, ta vesta prostě musí být kvalitně udělaná, aby to všechno vydržela.
Recenze SOLDATO Teamu vycházely vždy na Armádních novinách. To dál platí? A jsou k dohledání i jinde v nějaké přehledné podobě?
Na Armádních novinách vychází vždy upoutávka, ta recenze tam není celá. Samozřejmě je na webu AN i přímý odkaz na stránku s recenzemi. Takže ano, recenze SOLDATO teamu lze přehledně najít na samostatné stránce a brzy spustíme nový web www.soldato.cz. Jinak jako novinku rozjíždím na našich stránkách i blog. Tam to bude víc o radách, tipech, návodech, předávání zkušeností, diskuzi nad různými tématy, vybavením atd. Uvidíme, jakou to bude mít odezvu.
Není primárním úkolem na tom vydělat, práci už mám a dobrou. Je to hlavně o tom, rozproudit diskuzi a ukázat, co je dobré a co ne. Military komunita je v ČR poměrně velká, těch lidí, co se o to zajímají, je opravdu hodně.
Teď mě možná napadlo, jak poznat kvalitní shop. Nadneseně řečeno, nebojí se testovat u nás... Pokud někdo svému vybavení věří, nebojí se ho dát profíkům, neovlivněným nějakým lobby nebo kamarádským závazkem. Možná i proto u nás nechali testovat vybavení obchody jako Marines shop, Armed, Bushcraft shop, MESS gear, TacticalPro, ALP army, Kronium...
To je asi pěkná tečka za rozhovorem. Ale určitě jsem vynechala něco, co bys v něm rád zmínil ty. Co?
Aby se lidi nebáli hledat kvalitní vybavení a kvalitní recenze. Stejně jako kvalitní shopy. Platí tady staré pořekadlo: nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci. Ta investice se jim bohatě vrátí v podobě zdraví a pohody při plnění úkolu.
Martin Šromovský
