Rozhovor s Radovanem Víchem: Potřebujeme aspoň dvě mechanizované brigády a 8 týdnů základní vojenské přípravy.
Každé srpnové a zářijové úterý přinášíme interview s odborníkem nějaké strany kandidující do sněmovny o tom, jak se staví k naší bezpečnostní politice. Ještě před čtyřmi roky většina stran toto téma vůbec neměla v programu. Situace se změnila a je to zajímavé čtení. Dnes zpovídáme Radovana Vícha z vlasteneckého hnutí Svoboda a přímá demokracie…
Ministr obrany Stropnický nyní čelí kritice celé opozice i aliančních partnerů, že nedodržel slib zvyšovat rozpočet armády a za celou dobu ve funkci nedokázal nakoupit nic z potřebné vojenské techniky. Co podle Vás AČR nejvíce potřebuje?
Současná Koncepce výstavby Armády ČR (KVAČR) schválená vládou je zpracována jako obdoba malého profesionálního expedičního sboru, která znamená výrazné omezení schopnosti ČR bránit své vlastní území svými silami a prostředky. Tyto plány nejsou reálné a samozřejmě nejdou správným směrem. Primárně jsou vybraná vojska určena na výstavbu sil vyčleňovaných a připravovaných do zahraničních operací, ale nikoliv na posílení schopností obrany vlastního území. Měli bychom se vyhnout různým úvahám o "působení našich sil v polárních oblastech" a tak podobně. Stále se připravujeme na válku, která byla, přičemž nikdo nebere v úvahu základní změnu v bezpečnostním prostředí v souvislostí s masovou migrací, která stále pokračuje.
Armáda trpí dlouhodobým nedostatkem zdrojů finančních, lidských a materiálních. Přitom Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a Vídeňský dokument nám umožňují mít násobky jednotlivých zbraní a výzbroje, než naše armáda k dnešnímu dni vlastní. Armáda je dlouhodobě podfinancována a v důsledku jiných priorit předchozích a stávající vlády se jí nedostává odpovídající pozornosti. Nárůst pět miliard korun ročně na armádu v současném stavu znamená, že je armáda v podstatě projí na běžné výdaje.
Nejhorší situace je bezesporu v pozemním vojsku. Pěchota stále využívá zastaralá vozidla BVP2, která jsou od roku 2015 za prahem životnosti. Navíc jejich obměna byla opět posunuta z roku 2019 na rok 2020. V armádě také ještě najdete 800 kusů legendárních vozidel PV3S. Tanková technika spočívá ve 30ti modernizovaných tancích ruské provenience a 120ti dalších ve skladech. Tento typ tanků není schopen na bojišti obstát proti útoku moderními protitankovými střelami atd.
Jak je podle Vás zásadní plnit spojenecký závazek a dávat na obranu aspoň 2 % HDP?
Podíl výdajů 2 % HDP na obranu by neměla být pomyslná mantra. Armádě by stačilo dostávat standardně podíl 1,6 -1,8 % HDP, ale s dlouhodobou garancí, což jí nikdo v současném politickém systému našeho státu nezaručí. Pokud by armáda měla utratit každý rok striktně 2 % HDP, tak na to musí být také připravena tyto akvizice absorbovat. Mám tím na mysli zejména dostatek vhodných lidských zdrojů včetně potřebného logistického zázemí.
Všechny současné doktrinální dokumenty, kterými se naše země a armáda řídí, vycházejí z mylné představy, že nás bude bránit NATO a EU. Ty však vůči dnešním hrozbám pouze vydávají "prohlášení" a diplomatické "nóty", ale to je tak asi vše. Nejde tedy o to, utratit prostředky na obranu na "plnění aliančních závazků", nýbrž s ohledem na reálné potřeby nezbytných reorganizačních změn v naší armádě. Nemáme v podstatě žádné schopnosti vlastní teritoriální obrany, a to není dobře.
Současná mírová organizační struktura naší armády odpovídá nasazení do mírových operací a je bez prvků bojové podpory a zabezpečení. Do organizačních struktur existujících mechanizovaných brigád je nutné mírově začlenit prvky bojové podpory a zabezpečení. V případě agrese proti České republice musí být AČR schopna klást účinný odpor s využitím symetrických i asymetrických metod boje.
Jaké reorganizace by podle Vás armáda potřebovala?
Je potřeba vytvořit v první řadě operační velitelství. Pozemní síly je potřeba zásadním způsobem posílit na úroveň dvou mechanizovaných brigád, tedy osmi mechanizovaných praporů, které budou mít 100% naplněnost a musí být vybaveny těžkou technikou a odpovídající palebnou silou včetně tanků. Úkolem těchto praporů je okamžitá rozhodná reakce na ohrožení státu s cílem získat čas pro nasazení záloh. To, že bylo v podstatě zlikvidováno raketové dělostřelectvo, má za důsledek, že vojska jsou v podstatě bez účinné těžší palebné podpory.
A letectvo?
Letectvo má k dispozici 14 stíhaček JAS-39 Gripen a pouze 24 PLŘS AMRAM středního doletu. Dále letku lehkých bitevních L-159, bez zakoupené účinné výzbroje proti pozemním cílům. Jde
o absurdní plýtvání prostředky. Protivzdušná obrana má jen 18 systémů krátkého dosahu a 4 modernizované archaické systémy KUB. Není schopna účinně bránit vzdušný prostor země, ani chránit vlastní vojska. Armáda má 2 stacionární moderní radary s minimální životností v případě konfliktu. Nedisponuje moderní mobilní radarovou technikou. V případě konfliktu ztratí i kontrolu vzdušného prostoru.
V současné době sice nějaké nákupy probíhají, ale jsou prováděny způsobem "každý pes jiná ves", přičemž by mělo být přednostně využíván a znovuobnoven domácí zbrojní průmysl, pokud je to možné. V úvahu by se mělo vzít i zavedení základního vojenského výcviku a k tomu by měly být vyčleněny dostatečné zdroje na promyšlenou výstavbu potřebných kapacit.
Nebojíte se, že obnovení základní vojenské služby značnou část voličů odradí?
Nejedná se v žádném případě o znovuobnovení základní vojenské služby. Měla by ale být možnost nastoupení na osmi týdenní intenzivní vojenskou přípravu osmnáctitelým zdravotně způsobilým mužům a dobrovolně se hlásícím ženám, kde muži by měli mít možnost odmítnout. Jedná se v podstatě o desítky tisíc osob ročně a o tzv. "prázdninový" výcvik, který se postupně stupňuje.
A co námitka, že tak krátký výcvik ničemu nenaučí? Jak byste si těch osm týdnů představoval?
V jednotlivých fázích se postupně zvyšují nároky na činnost jednotlivců a družstev podle dosahovaných postupných vojenských návyků a rostoucích schopností vojáků v záloze. Jedná se o základní cviky jednotlivce se zbraní, vševojskovou přípravu, překážkovou dráhu, pochod na 5 km, základní střeleckou přípravu jednotlivce a družstva, zrychlený přesun na 10 km, činnost družstva na bojišti, střelbu dvojic, sebeobranu, taktiku družstva a čety, denní a noční nepřetržité cvičení čety v terénu, noční střelby, hod granátem atp.
Jak se díváte na trend, kdy se k obraně státu cítí povoláni civilisté zakládající různé domobrany? Měl by je stát nějak zregulovat a začlenit do systému záloh?
Spíše než domobrana by měla být mnohem důsledněji využívána tzv. Příprava osob k obraně státu (POKOS), která je nedílnou součástí plánování obrany státu. Zákonná povinnost občanů bránit svou vlast nezanikla ani s profesionalizací Armády České republiky. Systematická a diferencovaná příprava občanů k obraně státu je jedním z předpokladů vytvoření potřebných schopností k zajišťování obrany jednotlivců i celé společnosti. Důležitá je také Aktivní záloha, cílový stav 5000 osob je podle mě však silně podhodnocen.
A co počet profesionálních vojáků?
Běžně se dosahuje úrovně 0,9 vojáka na 100 ekonomicky aktivních obyvatel, přičemž v naší armádě je to nelichotivých 0,5. Za námi je již pouze Lucembursko. Tudíž naše současná armáda by měla být v podstatě dvojnásobná. Pouhých 6000 vojáků jako bojové jádro a obsazenost v rozmezí 62 až 80 % u rozhodujících bojových útvarů z celkového počtu 22 539 vojáků vypovídá jasně o tom, že AČR není v dobré kondici.
Je Vaše strana pro nebo proti členství ČR v NATO?
Naše hnutí SPD je v první řadě pro to, aby o tak zásadních otázkách rozhodovali občané v referendech. Návrhy zákona o referendu již byly několikrát předloženy do poslanecké sněmovny, avšak byly nám opakovaně zamítnuty. Buďto se občané vysloví pro setrvání v alianci anebo se vysloví pro vystoupení. A od toho by se mělo vše odvíjet. Je potřeba si uvědomit, že v okamžiku vystoupení naší republiky z NATO, by se musela změnit celá řada doktrinálních a dalších navazujících obranných a bezpečnostních dokumentů, které by měly vliv na změnu koncepce výstavby armády a její organizační strukturu a naplněnost. Na druhou stranu spoléhat pouze na NATO je chybou a schopnosti teritoriální obrany našeho území bychom měli mít v první řadě my sami.
S kým dalším bychom mohli utvářet obranné koalice?
Je potřeba se soustředit na budování především vlastních obranných mechanizmů v souvislosti se sousedními státy, převážně státy V4. Budování vlastních schopností a posílení vztahů se státy V4 by mělo postupně nahradit naši aktivitu a angažovanost v plnění spojeneckých závazků v NATO a EU, které prokázaly svou neschopnost zabezpečit ochranu obyvatel států EU v souvislosti s migrační krizí. Je evidentní, že samostatné suverénní státy tyto schopnosti potřebují a nesmí jim chybět ani politická vůle hájit zájmy svých občanů samostatně.
Děkuji za rozhovor. Další informace nalezne čtenář na http://spd.cz/
Radovan Vích, předseda SPD v Libereckém kraji, krajský zastupitel
Radovan Vích působí v komunální politice od roku 2016, kdy jako předseda Regionálního klubu úspěšně vedl kandidátku do krajských voleb a stal se krajským zastupitelem libereckého kraje za SPD. Vystudoval Vojenskou akademii a dlouhodobě pracoval v různých funkcích na MO a GŠ AČR a působil také řadu let na armádních zahraničních pracovištích. Od roku 2010 je plukovníkem v záloze a podniká v oblasti pohostinství.
