Český ex-policista popisuje imigrantský tábor v Německu. Podle HateFree nekecá.
Už přes rok koluje rozhovor z webu Krimi-Plzen.cz, kde bývalý policista popisuje dění v německém táboře pro imigranty. Vládní iniciativa HateFree jej na webu Manipulatori.cz uvedla již tehdy „na pravou míru“, ale koho by napadlo hledat si k textu její stanovisko? Jelikož koluje čile dál, tak vám chceme umožnit dobrat se toho, co je pravda. Toto poznání vás asi nemile překvapí…
Lze se totiž domnívat, že HateFree použil veškerou možnou munici pro boj za humanitu, liberalismus a pravdu. Navíc jako vládní projekt si nedovolí lhát. Proto berme jeho připomínky jako věcné, pravdivé a úplné. Resp. připomínky, které mu za tímto účelem poskytl zástupce německé neziskové organizace, která v onom táboře působí.
Takže dáváme ty dva texty dohromady v plném znění, resp. přetiskujeme rozhovor s oním ex-policistou a v těch pasážích, které uváděl na pravou míru německý humanitární pracovník, potažmo HateFree, uvádíme jejich plné vyjádření. Pokud pomineme, že neexistuje vyjádření samotných migrantů, pak můžeme konstatovat, že spojeny dohromady dávají dostupné informace objektivní obrázek o situaci v německých táborech. Následující popis je tedy skutečností, za kterou se zaručuje česká vláda i němečtí aktivisté.
Kde sloužíš?
Já pracuji nedaleko bývalého koncentráku Dachau, asi tři kilometry vzdušnou čarou, je to u Karlsfeldu, správní oblast Dachau, v nafukovací hale bývalých tenisových kurtů.
O jakou jde práci a co plat a zázemí?
Tak, je to tady lepší, než byl plat policisty v ČR, a hlavně nás tady berou jinak, v Česku je „sekuriťák“ póvl a lidé se tak k nim chovají, tady je to ale úplně jiné.
Bydlíme na ubytovně nedaleko tábora, do práce nás vozí auty, sloužíme dvanáctky a stravujeme se sami. Sice jsme mohli mít jídlo stejné jako uprchlíci, ale z důvodu nemocí mezi nimi, se snažíme
KOMENTÁŘ HF: O tom, že by se objevila hrozba vážného ohrožení týkajícího se infekčních chorob mezi uprchlíky v táboře, nevíme. Všichni podstoupili lékařský screening a jsou v péči místních lékařů, je-li třeba. (pozn. red.: Tvrzení dozorce není vyvraceno.)
Jak jsou uprchlíci ubytovaní, jaký mají program, co vlastně dělají?
Nafukovací hala je rozdělena na spací část, která je rozdělena na kóje 3×3 metry a v každé je 6 lidí. Mají tam palandy a vlastní skříňky. V druhé části je jídelna. Vše je zcela nové, zakoupené jen pro ně.
KOMENTÁŘ HF: Uprchlíci jsou ubytováni v hale v boxech bez střechy a dveří, kde žije v prostoru 3×3 metry šest osob. Neexistuje proto žádný osobní prostor. (pozn. red.: Tvrzení dozorce není vyvraceno.)
Viděl jsem, jak jsou daleko přísněji střežení v Česku, což je plně pochopitelné, protože jednak vstupem do země porušili zákon a pak je také mezi nimi obrovské množství lidí s falešnou identitou, kteří pro Evropu představují velké riziko.
Němci jsou ale šílení, nikoho zde nedrží, uprchlíci mají nejen volný pohyb po táboře, ale mohou chodit i do města, respektive po celém Německu. Není nijak neobvyklé, když kamsi odjíždějí taxíky nebo se odněkud vracejí, jak tohle německá tajná služba řeší a jak zajistí, aby mezi nimi nebyli teroristé, mi zůstává naprostou záhadou.
KOMENTÁŘ HF: Je pravda, že uprchlíci tábor opouštět smí, nejsou totiž vězni. (pozn. red.: Tvrzení dozorce není vyvraceno.)
Denní program není nijak organizovaný, 9 -10.30 snídaně, 13.30 – 15.00 oběd, 17.30 – 19.00 večere, v mezičasech většinou každý den probíhají kurzy němčiny nebo jiné volnočasové aktivity. Pracují tam úředníci charity, úředníci města i dalších institucí. Pořádají pro ně také různé sportovní nebo kulturní akce. Jinak si ale opravdu dělají naprosto co chtějí, není zde ani budíček ani večerka.
Co vlastně děláte vy?
Hlídáme požární východy, aby je nikdo neotvíral, při určitém počtu otevřených dveří by totiž hrozilo zhroucení haly, což oni ale nepochopí a snažíme se je také naučit, že vevnitř se nekouří. Hlídáme také bezpečnost úředníků, kteří zde pracují.
Samostatná kapitola je výdej stravy, vznikají mezi nimi konflikty a napadání, a rádi útočí na obsluhu cateringu.
Oni napadají personál?
Pravidelně. Abys pochopil, oni nás všechny opravdu mají jen za sluhy, kteří jsou tam pro ně a musí jim plnit přání. Oni jsou permanentně s něčím nespokojení, s množstvím jídla, s kvalitou, s poskytovanými službami a neustále si nárokují nějaká svá další práva.
A jaké tedy mají jídlo?
Snídaně jsou studené, dostávají salámy, sýry, pečivo, kornflejky, cizrnové produkty, jogurty, mléko, vajíčka, ovoce a samozřejmě se jim to obměňuje.
Obědy jsou teplá jídla, vaří se samozřejmě bez vepřového a mají na výběr ze dvou jídel, vždy masité a vegetariánské. Večeře bývají jako snídaně studené a výběr je podobný jako u snídaní.
My třeba hlídáme, aby si vzali jen jedno jídlo. Nemyslím, že by si nemohli přidat, to mohou, ale oni si třeba chtějí vzít dvě jídla, vyjíst jen to, co jim chutná a ostatní vyhodit. Ono se zde nepředstavitelně jídlem plýtvá. Je úplně normální, že si někdo vezme jídlo, čichne k němu, celé ho vyhodí a jde si pro to druhé.
KOMENTÁŘ HF: Jídlo, které se v táboře vydává, je evropské kuchyně. Většina uprchlíků je zvyklá na jídlo z cizích zemí, mají možnost si sami připravit vlastní. (pozn. red.: Zvrzení dozorce není vyvraceno.)
Je ze strany německého vedení snaha o změny, třeba v tom plýtvání?
Naopak, jeden nedávný příběh. Přijely dodávky se zimním oblečením a uprchlíci zdarma dostali boty, kalhoty, mikiny a svetry. Několik z nich pak obratem ruky věci, které byly zcela nové a většinou známých a kvalitních značek, obratem ruky někde prodali a pak přišli nafasovat znovu. My na to přišli a vydat odmítli. Uprchlíci pak na nás zavolali německou policii, která dorazila a nařídila nám věci vydat podruhé.
KOMENTÁŘ HF: Z rozhovoru s dozorcem se zdá, jako by bezpečnostní služba dávala uprchlíkům oblečení, což je lež. Oblečení jim přidělili dobrovolníci, kteří do tábora docházejí. Policie také bezpečnostní službě nepřikázala oblečení znovu vydávat, pokud ho uprchlíci prodají. My také ne. Udělali jsme naopak seznam, abychom takové případy monitorovali, podle boxu a čísla postele uprchlíka. Není jediný případ, kdy by se uprchlíci snažili získat oblečení dvakrát. Uprchlíci byli naopak velmi vděční. (pozn. red.: Není vyvráceno, že by dozorci přidělovali zbytky oblečení v druhé vlně. Proč vznikl seznam pro monitoring takových případů, když se nevyskytl jediný případ? Proč jela na místo policie a nepřikázala nic k tomu, co se ani nestalo?)
Řekni nám něco o konfliktech a rvačkách.
Ty jsou na denním pořádku, rvačky vzniknou z jakékoli maličkosti. Na táboře máme Nigerijce, Pákistánce, černochy z Pobřeží slonoviny, Senegalce, Afghánce a oni se mezi sebou porvou kvůli jakékoliv maličkosti, třeba předbíhání ve frontě. Platí tu, že Arabové se nesnášejí s černochy a jsou mezi nimi stálé konflikty.
KOMENTÁŘ HF: Na každé z jídel se tvoří dlouhé fronty a někteří v nich stojí i více jak hodinu. (pozn. red.: Tvrzení dozorce není vyvraceno.)
Konflikty mezi námi, myslím ochrankou a uprchlíky, jsou vždy z důvodu, že si myslí, že jsme jejich sluhové a musíme jim plnit přání. Němci je v tomhle podporují, zjednodušeně platí, že pokud má uprchlík přání, mělo by mu být splněno.
My máme zákaz se do rvaček jakkoli angažovat a nesmíme použít násilí. Jediné, co smíme je to, že se je můžeme pokusit ukecat a když to nepomůže, voláme policii.
Už nás i kamenovali, to dělají velmi rádi. Oni se strašně bojí fyzického kontaktu, rádi ustoupí o pár metrů dál a celá tlupa začne házet kameny, což je tady jednoduché, protože pod stanem je vše vysypané štěrkem a kolem jsou kameny tak velikosti pěsti, prostě ideální na házení.
Oni vás kamenovali? Proč proboha?
Oni si nesmějí nosit jídlo do ložnic. Kolega jednoho upozornil, že s jídlem tam nesmí, tak černoch to jídlo po něm hodil. Kolega nevydržel, sáhl po něm a okamžitě byla hromadná rvačka, my ustoupili, opět dorazila policie, něco jako naše pořádková, ale jako vždy nezasáhli, jen nastoupili do řady a začali je ukecávat policisté z jejich antikonfliktního týmu. Pouze jim opět vysvětlili, že my se v Evropě nekamenujeme a samozřejmě k žádné represi nedošlo.
KOMENTÁŘ HF: Nesmí ale mít vlastní jídlo uložené v osobních skříňkách. (pozn. red.: Tvrzení dozorce není vyvraceno.)
Večer toho kolegu opět napadli a opět kamenovali, my zase volali policii, ale opět se jen vysvětlovalo. Tresty nepadly žádné.
KOMENTÁŘ HF: Rozhovor také uvádí, že jsou uprchlíci agresivní. Stal se jen jeden případ, kdy došlo k vážnému konfliktu mezi samotnými uprchlíky a také ostrahou. Dozorce v rozhovoru používá také termín „kamenování“, který je úplně nesmyslný. Před tím naopak ti lidé prchají. Jednalo se o vypjatou situaci a vážný problém, někteří z nich házeli kameny, které našli na zemi. Ale to se, na rozdíl od toho, co tvrdí rozhovor, neděje běžně. Co vím, nebyl nikdo hospitalizován. Za naši organizaci můžu říct, že jsme nikdy nebyli žádné agresi vystaveni, ať už uvnitř nebo vně tábora. (pozn. red.: Házení kamenů je co? Pokud se něco neděje běžně, stalo se to jen jednou, nebo se to děje občas? Když nikdo není hospitalizován, znamená to, že se nestalo nic? Vyjadřoval se snad člen ostrahy k tomu, kolikrát byli napadeni humanitární pracovníci?)
Jaké prostředky a výzbroj máte na svoji obranu?
Smích… V Německu zbraně? Máme striktně zakázané jakékoli zbraně, tedy ani slzný plyn či obušky, nemáme vůbec nic.
KOMENTÁŘ HF: Osoba v rozhovoru uvádí, že bezpečnostní služba nemá zbraně. To je pravda. V Německu může použít fyzickou sílu jen policie, bezpečnostní služba proto není ozbrojená. (pozn. red. Tvrzení dozorce není vyvraceno.)
Nejhorší služba je v dětském táboře, oni totiž říkají děti mladíkům od šestnácti do dvaceti. Zažili jsme Somálce, který ráno vyhodil snídani, šlo o nějaký tvrdý sýr, kuřecí mortadelu a ovoce, prý, že tohle jíst nebude, stejně tak potom vyhodil i oběd, bylo filé s bramborem, a že se jde najíst do města. Vrátil se odpoledne opilý a že chce jídlo, ukazovali jsme mu, že večeře bude za tři hodiny, ale on vnikl k nám do „vachtcimry“ a začal nám prohrabávat věci, že mu musíme něco dát. Kolega se ohradil, tak Somálec vzal koště a začal rozbíjet věci. A my v žádném případě nesmíme zasáhnout, protože jde o dítě. Konkrétně tenhle na to ale náhodou dojel, protože policie zjistila, že tohle „dítě“ je dvaadvacetileté a že jde o bývalého člena somálské paramilitární jednotky.
Kolik tam máte uprchlíků a odhadneš, kolik jich skutečně utíká před válkou a kolik je „ekonomických“ ?
V našem táboře máme 300 uprchlíků. Myslím, že skutečně válečný není žádný, spíše všichni přišli z ekonomických důvodů a práci 95 % nechce.
O tom, že se nemýlím, svědčí jasná fakta. Do samosprávy tábora se iniciativně zapojuje asi 15 uprchlíků, ostatní se celé dny válejí v kójích, sedí u televize nebo se poflakují po okolí, šílené také je, že Němci po nich nevyžadují jakékoliv zapojení, dokonce nemusí po sobě ani uklízet. Na vlastní oči jsem viděl, jak během hádky po sobě metali odpadkové koše a obsah pak rozšlapali po zemi. Potrestána pak byla německá úklidová služba, že toto neodstranila včas.
KOMENTÁŘ HF: Informace o tom, že se jedná z 95 % o ekonomické migranty, není pravdivá. Ti lidé často prchají před válkou, ISIS a Boko Haram. Není pravda ani to, že by byli uprchlíci líní. Všichni, se kterými jsme mluvili, by rádi pracovali, ale musí se nejdřív naučit německy. Do té doby nemají reálnou šanci práci získat. Všichni uprchlíci se účastní lekcí němčiny od dobrovolníků a rádi se učí. (pozn. red.: Pokud ti lidé často prchají před válkou, ISIS a Boko Haram, před čím prchají ti ostatní? Je rovnítko mezi skutečnou a v pohovoru deklarovanou vůlí pracovat?)
Proč myslíš, že se Němci takto chovají?
Myslím, že to bude komplex z války, kdy se Němci celé Evropě, ale hlavně sami sobě snaží hystericky dokázat, že jsou již vlastně úplně jiní Němci.
A to je celé. Věc se má tak, že vše, co uvedl bývalý český policista, a nebylo to uvedeno na pravou míru německým humanitárním pracovníkem, resp. HateFree, je tedy i jejich mlčením potvrzeno jako pravdivé. Ostatně i drtivá většina bodů, která se nějakého upřesnění dočkala, byla právě a jen potvrzena. Ve dvou sporných případech jsou to právě tvrzení HF, která vyznívají nekonzistentně, ba si protiřečí, proto je nelze považovat za pravdivá, nýbrž zmatečná a zavádějící.
Tímto bychom tedy chtěli poděkovat vládní iniciativě HateFree, že prokázala pravdivost výpovědi českého ex-policisty o poměrech v německém táboře pro imigranty. Jen nám není jasné, proč dovolila, aby její článek vyšel na – vzhledem k tématu – portále se zavádějícím názvem Manipulatori.cz a s přídomkem „hoax“ - „Hoax: Jsem dozorce v Dachau.“ – ač o podvodnou nebo žertovnou informaci rozhodně nejde. Pro příště bychom doporučili vydávat takové zprávy formálními prostředky, například ČTK. Tak důležitá zpráva o poměrech v sousední zemi by se pak mohla šířit mainstreamovými médii, nikoli šeptandou, která jí ubírá na věrohodnosti. Bohužel pro HateFree už "příště" možná nikdy nebude, ministr Chvojka (nahradil Dientsbiera) uvažuje o jejím zrušení.
