Hasiči rozporují tvrzení NKÚ, že nejsou připraveni chránit obyvatelstvo
Ochrana obyvatelstva a připravenost na různé krizové situace se stala jedním z klíčových témat posledních let. Zvláště v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině se občané zajímají, jak dobře je Česká republika připravena na potenciální ohrožení. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nedávno vydal tiskovou zprávu, která systém ochrany obyvatelstva kritizuje. Tato kritika se snesla na hlavy hasičů, kteří se proti ní ostře vymezili.
S válkou už se nepočítalo
Systém ochrany obyvatelstva v České republice má dlouhou historii, která sahá až do období studené války. V devadesátých letech se však prioritní zaměření systému posunulo směrem k mimořádným a krizovým událostem nevojenského charakteru, které se jevily pravděpodobnější než válečné ohrožení. Tento přístup se projevil i ve financování, kdy na přípravu proti válečnému ohrožení nebyly věnovány významné prostředky. Jen pro úvodní představu - v roce 1990 se na území hlavního města nacházelo 1138 krytů, v roce 2000 z nich zbývalo 834, až je jich aktuálně jen 681.
NKÚ tvrdí, že chybí kryty, osobní ochranné prostředky a selhává i osvěta
Tisková zpráva NKÚ zpochybňuje stav připravenosti systému ochrany obyvatelstva a vyvolává dojem, že Česká republika není v současnosti schopna zajistit svým občanům dostatečné množství informací a adekvátní ochranu. Je důležité poznamenat, že zpráva NKÚ byla založena na kontrole provedené na ministerstvu vnitra v roce 2022 a její závěry se vztahují ke stavu systému ochrany obyvatelstva v letech 2015 až 2021. Nezabývala se tak případnými změnami, které započaly právě v reakci na Ruskou agresi. Je ovšem nasnadě, že právě kvůli nim se NKÚ na tuto oblast minulý rok zaměřil. Co tedy zjistil?
Kryty: NKÚ poukazuje na nedostatečný počet krytů a jejich zastaralost, takže by v případě vážné krize nemusely poskytnout dostatečnou ochranu obyvatelstvu. Zpráva také zdůrazňuje, že některé kryty nebyly pravidelně udržovány či modernizovány, což může mít negativní dopad na jejich funkčnost.
Prostředky individuální ochrany (PIO): Zpráva NKÚ upozorňuje na nedostatečné zásoby PIO, které by nemusely stačit pro všechny občany v případě mimořádných událostí nebo krizových situací. Zpráva také naznačuje, že některé prostředky individuální ochrany mohou být zastaralé nebo nevyhovující. Abychom uvedli konkrétní příklad, tak v Česku máme 141 999 dětských ochranných masek na 1,7 milionu dětí, přičemž pro všechny tyto masky zdaleka nemáme filtry.
Systém včasného varování: Podle NKÚ nebyla dosud dokončena výměna rotačních sirén za elektronické, započatá před 20 lety, takže nelze občanům předat hlasové zprávy a instrukce. Termín byl ministerstvem vnitra posunut z roku 2015 na rok 2025.
Osvěta: NKÚ vytýká nedostatečnou veřejnou osvětu ohledně systému ochrany obyvatelstva a poukazuje na to, že občané nejsou dostatečně informováni o tom, jak se mají připravit na mimořádné události, jak se chovat během nich a jaké prostředky individuální ochrany používat. NKÚ například tvrdí, že polovina maturantů neví, jak se zachovat při úniku chemických nebo radioaktivních látek. Zpráva také kritizuje nedostatečnou spolupráci mezi ministerstvem vnitra a dalšími orgány veřejné správy, neziskovými organizacemi a soukromými subjekty v oblasti osvěty.
Hasiči se proti závěrům kontrolorů ostře ohradili
Hasičský záchranný sbor (HZS) a ministerstvo vnitra (MV) nesouhlasí s některými závěry. Považují je za vytržené z kontextu či dokonce tendenční. Dále se pokusíme shrnout stanoviska rezortu.
Kontext hrozeb: HZS a MV argumentují, že systém ochrany obyvatelstva byl dlouhodobě budován na základě analýz hrozeb konkrétních událostí. V minulosti byla pozornost soustředěna na nevojenské události a ohrožení, což se ukázalo jako důležité při řešení různých krizových situací. Až do nedávné doby nebyl válečný konflikt považován za reálnou hrozbu, a proto nebyly do této oblasti věnovány značné finanční prostředky.
Koordinace systému: Ministerstvo vnitra zdůrazňuje, že je jen jedním z koordinátorů systému ochrany obyvatelstva, který zahrnuje činnosti všech orgánů veřejné správy, soukromých subjektů a občanů. MV nemůže být jediným zodpovědným prvkem za pořizování, obměňování nebo skladování jednotlivých prostředků.
Finanční omezení: HZS a MV upozorňují na finanční omezení v minulosti, zejména na rozpočtové škrty v letech 2009 a 2010, které způsobily finanční problémy pro bezpečnostní systém. Trvalo několik let, než se situace zlepšila, ale i tak zůstal výrazný vnitřní dluh pro zajišťování základních činností.
Aktualizace a novelizace: HZS a MV poukazují na to, že probíhají změny v oblasti ochrany obyvatelstva, například příprava nové Bezpečnostní strategie, Obranné strategie, novela krizového zákona a aktualizace plánovacích dokumentů. Některá z vytýkaných zjištění tedy již nemusí být aktuální.
Tendence a způsob prezentace: HZS a MV považují zprávu NKÚ za tendenční a nebezpečnou, neboť prezentuje stav systému ochrany obyvatelstva jako nepřipravený, což narušuje důvěru občanů ve stát. Navíc zdůrazňují, že český bezpečnostní systém, respektive jeho část věnující se ochraně obyvatelstva, je robustní a prověřený v praxi, takže byl schopen reagovat na všechny dosud proběhlé mimořádné události a krizové situace.
Neúplné hodnocení: HZS a MV také kritizují NKÚ za neúplné hodnocení situace, jelikož se zaměřuje pouze na použití peněžních prostředků státního rozpočtu a necitlivě popisuje jednu ze strategických částí bezpečnostního systému. Tímto úzkým pohledem zbytečně nahlodává důvěru občanů ve stát.
Konkrétní body sporu působí, jako by se každá instituce bavila o něčem jiném
Kupříkladu hasiči k počtu krytů kontrují, že: „V současné době lze zajistit ukrytí pro cca 670.000 osob, tj. 6,3% obyvatel ČR. A se započítáním kapacit vyřazených úkrytů je celková teoretická kapacita ukrytí cca 13 % obyvatel.“ To ve srovnání s mnoha státy EU není špatné. NKÚ ovšem nejen nepřijde 6,3 % dost, ale vyřazené kryty nepovažuje za okamžitě dosažitelné. A nejen to – hasiči do kapacity 6,3 % populace započítávají i teoretickou kapacitu pražského metra 332000 osob a Strahovského tunelu 15000 osob - má to tak být?
Podobně běží dohady o systém varování a vyrozumění, který pokrývá svým signálem přes 85 % obyvatel, přičemž povinnost jej zajistit ukládá zákon jen obcím nad 500 obyvatel. Pakliže se vede spor o to, že vynechat 15 % občanů je problém, pak však tato výtka nemá směřovat hasičům.
Stav zásob prostředků individuální ochrany (PIO) v České republice je proměnlivý a závisí na konkrétních hrozbách a pravděpodobnosti jejich vzniku: „PIO se zajišťují pro určené skupiny obyvatel (viz vyhláška 380/2002 Sb.) a to pouze při stavu ohrožení státu a válečném stavu. Nicméně s ohledem na využitelnost těchto prostředků a finanční nákladnost jejich pořizování a udržování nepokrývají současně skladované PIO po kvantitativní stránce požadovanou potřebu. Náklady na případné pořízení a skladování požadovaného počtu PIO by převýšily částku 5,5 miliard Kč.“ Takto argumentují hasiči a je třeba dát jim zapravdu, že postupují v souladu s legislativou a hospodárně. Současně nelze NKÚ upřít, že po covidové zkušenosti s nedostatkem roušek a respirátorů, projevuje nedůvěru k možnostem rychle sklady doplnit.
Jisté "míjení" argumentů NKÚ, oproti HZS, dokladuje nakonec i interpretace výsledků dotazníkového šetření mezi středoškoláky. Hasiči namítají: „Z tohoto vzorku není možné konstatovat závěry pro celou populaci. Otázky, na které studenti v dotazníkovém šetření odpovídali, byly kladeny tendenčně a v mnoha případech neodborně. Výsledky, které NKÚ zjistilo z dotazníkového šetření, nevypovídají o práci MV, ale jsou odrazem začlenění problematiky do výuky, která spadá do gesce MŠMT.“ Kdo však jiný než děti by měl znát lépe krizové postupy, když absolvují každoročně 4 hodiny školení Ochrany člověka za mimořádných událostí (OČMU)? Pokud si z něj na konci školy nic nepamatují, buď se nikdo z HZS nenamáhal vyškolit učitele, anebo si některé třídy ve vyhrazeném čase udělaly besídku, každopádně tristní výsledek nelze odbýt.
Hlavní oblasti „výměny názorů“ mezi NKÚ a HZS tedy působí jako dohadování se o sklenici zpola prázdnou, nebo zpola plnou. Věčný spor o to, že všechno přeci děláme podle zákonů, aniž by nás zajímalo, zda zákony nejsou špatně napsané. Zaměření na proces, místo na výstupy (my jsme jim školení udělali, co si z něj odnesli, je jejich věc) přeci nemůže být argument...
Závěr, výzva k objektivitě a aktuální úkoly
Vydání tiskové zprávy NKÚ o nedobrém stavu systému ochrany obyvatelstva v České republice bylo ze strany HZS vnímáno jako tendenční a nebezpečné pro důvěru občanů ve stát. Hasiči, potažmo ministerstvo vnitra, si stojí za tím, že bezpečnostní systém České republiky je robustní a v praxi mnohokrát prověřený, schopen reagovat na všechny dosud proběhlé mimořádné události a krizové situace.
Ve světle aktuálního mezinárodního dění a rostoucích obav občanů je důležité zachovat objektivitu, nešířit paniku, ale také sebrat odvahu pracovat s kritikou, slabá místa aktivně vyhledávat a iniciovat nápravu nedostatků, přestože to spadá i do gesce jiných institucí.
Česká republika se rozhodně snaží reagovat na nové hrozby a zkušenosti z proběhlých událostí. Aktuálně se připravují nové bezpečnostní a obranné strategie, novela krizové legislativy a aktualizace prováděcích dokumentů. Tyto kroky mají zajistit lepší připravenost na různé druhy krizových situací, včetně válečného ohrožení, které se stalo relevantním tématem po ruské agresi na Ukrajině.
Systém ochrany obyvatelstva však nezahrnuje pouze úsilí státních orgánů, ale také soukromých subjektů a občanů. Ministerstvo vnitra je určeno jako koordinátor tohoto systému, ale není jediným prvkem, který pořizuje, obměňuje nebo skladuje jednotlivé komodity. Nad zprávou NKÚ bychom se proto měli zamyslet všichni.
Zájemce o bližší seznámení s tématem odkazujeme na celé zprávy:
HZS https://www.hzscr.cz/clanek/zpravodajstvi-2023-brezen-ochrana-obyvatelstva.aspx
