Mají se Češi bát eboly? | OzbrojeneSlozky.cz

Mezi další mezinárodní hrozby 21. století zcela jistě patří hromadné nákazy osob (epidemie). Při ještě větším rozsahu nákazy (na více kontinentech) se hovoří o pandemii. V tuto chvíli v médiích slyšíme o rozšíření infekčního onemocnění způsobeným virem ebola, o tzv. krvácivých horečkách.

Nejhorší epidemie a pandemie lidstva

Nezapomeňme však, že v historii lidstva existovalo a stále existuje mnoho dalších smrtelných onemocnění, která si vyžádala nespočet obětí. Mezi takovéto nemoci například patří neštovice (virové onemocnění; stovky milionů mrtvých během 20. století), španělská chřipka (virové onemocnění; v roce 1918 zahubila během pár měsíců až 20 milionů lidí, celkově až 100 milionů) či tzv. černá smrt (bakteriální onemocnění způsobené Yersinia pestis ve 14. století; 75–200 milionů obětí).

Na světě stále existují další infekční nemoci, které zabíjejí několik milionů lidí ročně – malárie, tuberkulóza či například AIDS.

Psali jsme:Hasiči rozporují tvrzení NKÚ, že nejsou připraveni chránit obyvatelstvo

Co je vlastně ebola?

Ebola je druh virového onemocnění, který se v současné době vyskytuje v oblastech střední a západní Afriky, zejména v odlehlých vesnicích. Některé druhy kmenů eboly se objevují pouze u lidí a některé pouze u zvířat. V praxi je však šíření nemoci možné jak mezi lidmi, tak ze zvířete (živého i mrtvého) na člověka. Poprvé se tento virus objevil na africkém kontinentu v roce 1976.

Foto: Podmínky v Africe nebrání účinně šíření nemoci (zdroj: ILREFERENDUM.IT) 

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se mohou první symptomy objevit mezi 2. a 21. dnem po nakažení. Příznaky tohoto onemocnění jsou podobné jako u chřipky:

• vysoká horečka;
• bolest hlavy, kloubů a svalů;
• bolest v krku a břicha;
• nízká chuť k jídlu;
• slabost.

Při zhoršení stavu, zhruba po sedmi dnech od nakažení, dochází k vnitřnímu a vnějšímu krvácení (z očí, nosu, uší) a také k selhání funkce jater a ledvin. Dále se onemocnění může projevit v podobě vyrážky, krvavého zvracení a průjmu. Současná vlna epidemie si vyžádala podle WHO již 1 013 obětí a celkem bylo nakaženo 1 848 lidí. Od roku 1976 už je to však celkově přes 2 000 obětí.

Ebola může být přenesena při kontaktu s krví, sekrety, tělesnými tekutinami nemocného či divokých zvířat. K přenosu může dojít například také během pohřbu, kdy se pozůstalí dotýkají těla zemřelého. Vir se však nešíří vzduchem.

Nejvíce se v současné době šíří tato nemoc v Guineji, Sierra Leoně a Libérii, kde 8. srpna vyhlásila WHO stav ohrožení a označila toto onemocnění jako mezinárodní hrozbu. Epidemie může mít podle WHO i mezinárodní dopad na veřejné zdraví.

Jak je možné tento virus léčit v ČR

Na tuto nemoc v současné době neexistuje schválená vakcína a průměrně na ni zemře každá druhá nakažená osoba. Pracovat s tímto virem je možné pouze v laboratořích 4. úrovně technického zabezpečení pro práci s vysoce rizikovými mikroorganismy. V Česku můžeme najít pouze jedno pracoviště s touto úrovní - Odbor biologické ochrany Vojenského Zdravotního Ústavu v Těchoníně.

Foto: Těchonínské centrum je na špičkové úrovni - stát ale nemá na provoz (zdroj: ARMY.CZ) 

Podle aktuálních informací jsou specialisté těchonínského odboru biologické ochrany na toto nebezpečí připraveni. Odbor je mimo jiné součástí Integrovaného záchranného systému ČR a spojeneckého systému biologické ochrany v rámci NATO. Podle ředitele odboru pplk. Michala Kroča v současnosti funguje osm lůžek intenzivní péče a dvacet standartních lůžek. Kapacitu je možné navýšit až na padesát lůžek a dalších sto lůžek v případě karanténních opatření pro izolaci osob podezřelých z nákazy.

Foto: Česká armáda je na případné pacienty s ebolou připravena (zdroj: ARMY.CZ) 

Následky viru

Následky eboly však nejsou pouze v počtu nakažených a mrtvých osob. Dopad můžeme sledovat i v ekonomikách mnoha států – některé nadnárodní společnosti s pobočkami v Africe evakuovaly své zaměstnance, British Airways zrušily lety do Libérie, začal růst cen potravin a základního zboží v dotčených regionech kvůli jejich nedostatku, a také můžeme očekávat navýšení národních deficitů kvůli boji proti této nemoci.

Naopak farmaceutické společnosti zažívají na americké burze výrazný růst akcií. Například kanadská společnost Tekmira Pharmaceutical, která údajně vyvinula lék se 100 % účinností při testech nakažených primátů, zaznamenala za poslední týdny růst o 50 %. 

Závěr: máme mít obavy?

Evropský komisař pro zdravotnictví Tonio Borg uvedl, že riziko rozšíření eboly do EU je opravdu nízké, a to zejména díky vysokým standardům zdravotnictví a prevence. Nicméně ředitel Vojenského zdravotního ústavu plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph.D. uvedl, že nelze brát toto onemocnění na lehkou váhu, už jen proto, že specifická léčba ani standardní očkování proti této nemoci neexistují. 

Je opět důležité si uvědomit, že onemocnění, při kterých umírají stovky milionů lidí, tu byly a v budoucnu i budou, a to možná s daleko horšími následky. Pro eliminaci těchto rizik a jejich negativních dopadů bude vždy důležité jak budeme na tyto hrozby připraveni, jak budeme o dané hrozbě informováni a samozřejmě co pro naši bezpečnost budeme ochotni obětovat.

Zdroje: www.discovery.com, www.independent.co.uk, www.lekari-bez-hranic.cz, www.ihned.cz, www.acr.army.cz, zpravy.e15.cz