Historie a současnost péče o veterány v USA (díl 2): První světová válka
V první světová válce bojovalo 4,7 miliónu amerických vojáků. Přes sto tisíc z nich padlo a dvě stě tisíc bylo zraněno. To si logicky vyžádalo změny v systému jejich zajištění státem. Nebylo dokonalé, ale bylo průlomové.
Vstup do války si Spojené státy pojistily, a to doslova - přijaly zákon War Risk Insurance Act – tedy válečné rizikové pojištění, které bylo určeno pro lodě, přepravovaný náklad a především pasažéry. Krylo je pro případ úmrtí, zranění a dokonce zajetí. Životní pojištění bylo dále rozšířeno i na veterány, aby krylo zdravotní a rehabilitační péči těm, kdo si odnášeli z bojiště trvalé následky. Zahrnovalo dokonce i výdaje na rekvalifikaci a nalezení nového pracovního uplatnění. Zajímavostí je, že tento zákon byl přijat s retroaktivitou k datu vstupu USA do války.
O rok později vznikla Agentura pro odborné vzdělávání (Federal Board for Vocational Education), která všem oprávněným veteránům poskytovala rekvalifikaci. Za další rok se podařilo zákonem ustanovit bezplatnou lékařskou péči pro veterány, která se rozšířila z vojenských nemocnic na ty veřejné a umožnila zapojení také nemocnic soukromých. Za zmínku stojí jistá technikálije, kdy se v roce 1919 penze za úmrtí či invaliditu přejmenovaly na kompenzace (k označení penze se USA vrátily v roce 1933, za druhé světové války pro změnu opět používaly termín kompenzace).
Roku 1921 zřídil Kongres Úřad pro veterány (Veterans´ Bureau), aby sjednotil programy spravované třemi organizacemi – Úřadem pro válečné pojištění, Veřejnou zdravotní službou a Federální radou pro odborné vzdělávání. Nicméně dál samostatně působil Penzijní úřad a Národní domovy pro hendikepované vojenské dobrovolníky.
.jpg)
Foto: Vojáky nasazené od roku 1917 ve Velké válce krylo speciální pojištění (zdroj: HISTORYPLACE.COM)
Prvním ředitelem nově ustanoveného Úřadu pro veterány se stal plukovník Ch. R. Forbes – sám veterán první světové války, který byl dosud zástupcem ředitele stavební firmy v Seattlu. Po dvou letech ovšem kvůli defraudacím skončil ve vězení. Na jeho místo nastoupil brigádní generál F. T. Hines, který prosadil řadu reforem a úřad rozčlenil do šesti agentur: zdravotní a rehabilitační, pojišťovenskou, finanční, podpůrnou, plánovací a kontrolní. V následujících letech prosadil také růst penzí.
Záhy ale veteránům zkomplikovala život Velká hospodářská krize. Diskriminováni ovšem byli na pracovním trhu už před ní. Proto již roku 1924 vznikla speciální kompenzace – dolar za každý den služby a dolar a čtvrt za den služby v zámoří. Jenže peníze nebyly vyplaceny ihned, měly formu poukázky na principu státního dluhopisu – zhruba 1500 dolarů vyplacených za 20 let. Jakmile vypukla krize, veteráni požadovali okamžité vyplacení. Malá skupinka se z Oregonu vypravila protestovat do Washingtonu. Nabalil se na ní až čtyřiceti tisícový dav, který cestou kempoval, kde se dalo.
.jpg)
Foto: Velká hospodářská krize jen posílila potíže s uplatněním zmrzačených veteránů
(zdroj: WE-MAKE-MONEY-NOT-ART.COM)
Kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám a šíření nemocí v tomto pochodu musela dokonce zasahovat polní nemocnice. Nakonec dav dorazil ke Capitolu, ale neuspěl. Brzy došlo k roztržkám s policií a situace eskalovala tak, že na rozehnání veteránů, mnohdy i s jejich menželkami a dětmi, byla povolána armáda. Střetnutí si vyžádalo velké množství zraněných a stát nakonec přistoupil k tomu, že účastníkům protestního pochodu vyplatil denní příspěvek pětasedmdesát centů plus náklady na dopravu zpět do jejich domovů.
.jpg)
Foto: Bonus March - pochod prvoválečných veteránů do Washingtonu během krize
(zdroj: CARRIAGETRADE.ORG)
Bonusy za službu ve Velké válce byly nakonec „předčasně“ splaceny v roce 1937 (tedy o rok dříve, než byl původní termín). Jakkoli se může sdát, že tzv. Bonus March, tedy onen protestní pochod selhal, obnažil očím veřejnosti nedostatky vládního postoje vůči veteránům. Především ale připravil půdu pro novou federální legislativu - GI Bill of Rights, balíček benefitů, který později usnadnil návrat šestnácti miliónů veteránů Druhé světové války.
Text vznikl překladem a krácením materiálu VA History in Brief dostupného v originálu zde.
