Integrujte se!? Evropa nejsou Spojené státy, my tu už národy máme…
Podle Merkelové má každý nezadatelné lidské právo být Němec. Problém je v tom, že milión příchozích migrantů nepřichází za účelem naplnění takového práva. Americký způsob integrace, tzv. tavící kotlík, není do EU přenositelný. A multi-kulturalismus ve většině svých pojetí je utopií. Sem tam probleskují zajímavé integrační nápady, ale…
Někteří sluníčkoví lidé se odvolávají na to, že v USA se podařilo konstituovat jeden národ z osob, které tam přicházely za štěstím z celé planety. (Ponechme stranou, že některé tam byly proti své vůli dováženy za otroctvím… nakonec i jim se dnes žije víceméně stejně dobře.) První věta v sobě obsahuje obě dvě příčiny toho, jak a proč fungoval – a dobře – tavící kotlík.
Proč to v Americe jde?
Za prvé, americký národ se teprve konstituoval. V české kotlině se také v určitém historickém období promísila spousta kmenů a dnes si říkáme Češi, přestože někdo má v genech více Slovanů, jiný Němců a další Keltů. S výjimkou skinů bereme za své i ty, kdo mají nějaké ty geny z Indie.
A když na to přijde, Franta Nguyen z naší večerky kouká na hokej a fandí našim, takže už je „náš“. Pokud bychom někdy zaváhali, zda ten či onen patří do skupiny „my“ či „oni“, otestujeme ho zaklínadlem „Kdo neskáče, není Čech“. Na úplně stejné bázi se člověk stává Američanem – upřímně fandí svému novému týmu (což nevylučuje, aby při tom baštil třeba čatní místo popcornu).
Za druhé, lidé přicházející do USA dobrovolně, tam šli za tzv. americkým snem. To ovšem nebyly sociální dávky, protože, jak známo, ve Státech nikdy pořádný sociální systém nebyl. Za to tam byla rovnost před zákonem, tvrdý kapitalismus, osobní svoboda a státní instituce, které do ničeho zbytečně nezasahují.
Každý se mohl stát stejně bohatým a úspěšným jako Rockefeller, v tom mu nebránilo nic vyjma jeho vlastních schopností a rozhodnutí. Když budete konstituovat společnost z lidí, kteří mají stejný cíl – mít se dobře, a mají stejné prostředky – vlastní píle a práce, tak to znamená, že budou také sdílet stejné hodnoty (svobodu jít za svým snem) a ačkoli nikdy nebudou všichni Rockefellerové, budou se mít přesto velice dobře.
Takoví lidé přirozeně vytvářejí širší kulturu (umění, sport…) a sdílejí toho stále více a více. Což mimochodem nikomu nebrání, aby tím, co je v jeho původní kultuře kompatibilní s tou novou, nepraktikoval dál. Ba naopak, je to vítáno jako obohacení a další motor růstu ekonomiky i upevňování mezilidských vazeb.
Asi nejlépe je to vidět na jídle – když pojedete na výlet do Ameriky, určitě si budete chtít dát „pravou americkou pizzu“, „pravou americkou čínu“, „pravý americký hamburger“. Italům tam nikdy nikdo nebránil otevírat pizzerie, za to po nich federálové tvrdě šli, když tam chtěli implementovat sicilskou mafii. Zkrátka ten systém plnými doušky vstřebává vše dobré a naopak nekompromisně eliminuje vše, co by pro něj bylo hrozbou.
Proč to v Evropě nejde?
A teď se podívejme do Evropy. Víte, v čem je vůbec hlavní problém? V tom, že žádná národnost „Evropan“ neexistuje. Eurofederalisté se o to sice snaží, ale nedaří se jim. Naštěstí. Není náhodou, že valná část těchto internacionalistů se rekrutuje z řad německých politiků, neboť to prostě mají v sobě.
Co? No není to tak dlouho, kdy z většiny kontinentu usilovali udělat občany Říše. Evropská unie je do jisté míry jejím pokračováním, avšak namísto válečnými, tak ekonomickými a diplomatickými prostředky. Ostatně proč ne, ocamcaď pocamcaď?
Multinárodní bylo už Rakousko-Uhersko. V roce 1918 ovšem celý vyspělý/vítězný/ svět považoval za nutné jej rozložit na národní státy (a vůbec bylo všeobecně uznáváno právo národů na sebeurčení). A stejně tak počátkem 90. let bylo všeobecně uznáváno, že se štěpí svazové republiky, ať jugoslávská nebo sovětská. Až sotva poslední dvě dekády se naopak znovu etabloval pohled, že normální je slučovat se. V podání Ruské federace i té evropské.
Jenže EU je kočkopes, jenž se pokouší vytvořit umělý superstát z pravých národních států. Zdálo se, že minimálně - v dobách míru - může většina evropských států participovat na volném pohybu osob a zboží, resp. práce a kapitálu (Schengen). K tomu je nutné sjednocení elementárních zákonů (obchodních, pracovních), které toto upravují.
Pak se to ale zlomilo a jsme nuceni implementovat do národních legislativ záležitosti, které potírají národní zvyklosti. Měli bychom otevřít oči – ne náhodou jsou nám vnucovány hodnoty, které jsou vlastní především německým socialistům (takže ani ne tak Hitler, jako Marx?). Na západě se náš vzdor omlouvá tím, že na všechny ty -ismy a politickou korektnost nejsme po letech totality ještě zralí, dost možná ale opak je pravdou a právě díky té zkušenosti s totalitou.
S tím souvisí, že povaha evropských států je paternalistická - starají se o vás od kolébky po hrob, zasahují do všech zákoutí života. Stát, který má zákony regulující i vaše soukromé záležitosti, se na druhé straně snaží kompenzovat svoji vlezlost ochranou vašich domnělých „výsostných“ občanských práv.
Do jakých extrémů tak činí, si v případě imigrantů uvědomujeme nejvíce – nejsme daleko od stavu, kdy v rámci respektu vůči jejich kulturám, umožníme právě pro ně legálním mnohoženství nebo svatby s nezletilými. Zcela jsme se odklonili od amerického/pravicového/konzervativního/liberálního (? dnes už jsou ty pojmy zfalšovány) pojetí státu, který respektuje, že vaším výsostným právem je mít se dobře tak, jak pracujete, nic více a nic méně.
Jak udělat z EU Ameriku?
To je téma, kterým se poslední týdny zabývají pokrokovější evropští státníci. Vlastně už i ti sluníčkoví, protože jim teče do bot. Tak se objevují návrhy, že imigrantům může být zrušeno právo na azyl, pokud spáchají zločin, nebo třeba nesloží do dvou let jazykovou zkoušku. Když ne zrušeno právo na azyl, tak aspoň odebrány sociální dávky. Ve Francii po neblahé zkušenosti navrhují, že teroristům – kterými dosud bývají hlavně potomci imigrantů – by mohlo být dokonce odebráno francouzské občanství. Ó la lá!
Určitě bychom byli schopni vymyslet další takové podmínky a opatření, ale má to dva háčky: Za prvé, co s nimi pak? Do které jiné evropské země, kam „poprvé vstoupila jejich noha“ budou vyhoštěni? Kam mimo evropský kontinent budou vyhoštěni, aby se na falešné doklady a při neschopnosti Řeků odebírat otisky prstů nevrátili zpět podle okřídleného českého přísloví „vyhodím ho dveřmi a on se vrátí oknem“?
Za druhé, nelze předpokládat, že tak tvrdá opatření dopadnou skutečně na všechny, kdo si je zaslouží, aby nás v tuto chvíli ochránila. Současně nezamýšleným důsledkem bude, že na kontinentě vzroste podíl znevýhodněné, a proto deprivované, muslimské populace. Představte si děti dnešních migrantů za dvacet let.
Totiž děti těch migrantů, kteří se nenaučí jazyk, nenajdou si (i proto) práci, budou zapleteni do zločineckých struktur (právě proto) atd. Ano, takové děti pak budou krmeny nenávistnými žvásty svých zklamaných rodičů a radikálních ímámů v nelegálních mešitách, až se nám tu za těch dvacet let začnou odpalovat v množství úměrném tomu, kolik se jich sem teď napakuje.
Takže, ta jakoby rázná řešení, která nyní zaznívají z úst některých politiků nejvíce postižených zemí, rozhodně Ameriku nezavádějí. Protože je to jen další kolo státního sociálního inženýrství. Integrace, tak jak konstituovala USA, by v případě dnešního stěhování národů do Evropy musela spočívat v tom, že si sem troufnou jít jen ti lidé, kteří chtějí uspět tak, že zcela zapadnou a budou dřít a dřít.
Aby věděli, jak na to, nesmí pro ně být Evropa neuchopitelný mišmaš, v důsledku zosobněný Německem a Švédskem. Protože není národ Evropa a nejsme všichni Němci a Švédi!
Musí pro ně existovat jasná volba, kterého z národů se chtějí stát příslušníky se vším, co k němu patří. V případě ČR je to vepřo(!), knedlo, zelo, hokej/fotbal, pivo, hospoda a „ateismus“ (ve smyslu odmítání církví)… Už proto je naprosto vyloučené aplikovat kvóty, kterými by sem byli deportováni ti, kdo šli realizovat svůj německý sen namísto českého.
Pochopitelně z této podstaty se my sami musíme bránit nikoli migrantům (ostatně to jsme dosud nedělali, naopak jsme přijali všechny ty Řeky, Vietnamce, Jugoslávce, Ukrajince…), nýbrž eurobolševikům. To oni nám berou národní identitu! Pokud si ji zachováme, budeme ji dál pěstovat a šířit na všechny příchozí, pak není důvod se těch příchozích bát. U nás se dosud každý integroval.
PS: Každý má právo být Čech. Se vším, co k tomu patří. Kluci, holky arabský, zvu vás! (Na bůček!)
