Jedinci, kteří týrají zvířata, jsou nebezpeční i lidem. Podle toho s nimi naložit…
Když vyjde článek o týraném zvířeti, štěpí se diskutující do dvou skupin – těch, co by tvrdě trestali (obvykle oplácením), a těch, kdo ty prvé kritizují za postavení zvířete na roveň člověka. Ani jedni nemají pravdu. Některá týrání zvířat jsou totiž mnohem závažnější indikací – pro psychopaty je zvíře jen začátek, příště to bude třeba vaše dítě nebo babička!
Týrání zvířat může být indikací, že pachatel je neovládající se sociopat, potažmo rovnou psychopat. V populaci jsou jich dohromady 2-3 procenta, přičemž škodí přinejmenším nejbližšímu okolí (psychický teror, manipulace, vyžírkovství) i v případě, že se ovládají do té míry, že nepřekročí zákony. Týrání zvířete nicméně jasným zločinem je a dojde-li k němu, měl by vždy být vypracován psychologický posudek a podle něj s pachatelem naloženo (svým způsobem tedy nad rámec skutkové podstaty činu a odpovídající trestní sazby)…
Samozřejmě není týrání jako týrání. Pokud je někdo dobrák a trochu mešuge/jednodušší, tak si do baráku natahá klidně x psů, koček, nebo dokonce koně a další hospodářská zvířata, ale nezvládá se o ně starat – časově, intelektově, souběžně a především finančně… tak sice týrá zvířata hladem, zablešením, pobytem ve vlastních výkalech… ale tím patrně trpí i on sám.
Naproti tomu existují osoby, jež už v dětství kamenují či zapalují kočky, případně jako školáci z Blanska polijí psa kyselinou a ještě ho majznou přes hlavu klackem tak, že mu přerazí lebku a vyrazí oko. V jakékoli učebnici psychologie nebo studii vývoje sériových vrahů se dočtete, že toto jsou průvodní znaky zásadní vady osobnosti, která není nemocí, nýbrž odchylkou, kdy dotyčný moc dobře ví, že porušuje normy, činí zlo, ale právě činění zla je mu normou a zrůdnou seberealizací.
S tím mimochodem nesvedou nic ani rodiče – tak jako se někomu narodí třeba autista, tak jinému psychopat. Pilná péče a fungující rodina může příznaky mírně potlačit, jakož absentující rodinné zázemí prohloubit. Ale jestli něco opravdu není zaviněno výchovou, tak skutečnost, že vaše dítě se cítí dobře při pohledu na prýštící krev a agonický jekot. Spíše vstupují do hry dědičné než výchovné faktory, takže třeba dvěma sociopatům se narodí psychopat – ale to není spolehlivě prokázáno.
Každopádně, kdo by neznal doktora Hannibala Lectera? A skvělou studií je i česko-slovenský film Normal. Ten mimochodem klade otázku, zda psychopat je duševně zdravý (pak jeho činy nastavují novou normu – existují dokonce teorie, že psychopatie je evoluční odchylkou a v Darwinovském smyslu výhodou). …Na trest smrti šla i Olga Hepnarová, aktuální film o ní je rovněž vynikající studií. Dotyčná by podle mínění dnešních odborníků neměla být oběšena, nýbrž s hraniční poruchou osobnosti jen izolována v léčebně. Já nicméně myslím, že ji oběsili správně.
Zpět k týračům zvířat, kde je prostě nutné klást si otázku, zda pokud nechají vědomě trpět (třeba vyhladovět), natož aktivně působí bolest až smrt zvířeti, které myslí a cítí a nemůže se bránit, nemají daleko tomu, aby totéž provedli s jinou myslící a cítící bytostí, tzn. člověkem. Já jednoznačně říkám, že k tomu mají setsakramentsky blízko. Nejdříve si dovolí na malého bezbranného pejska, potom na nemluvně nebo nemohoucí stařenku, nakonec na kohokoli.
Napsala jsem nedávno na svůj facebook, že je dobře, že šmejd, který vyhodil z desátého patra psa, jen aby psychicky zranil svou přítelkyni, spáchal o pár dnů později sebevraždu. Samozřejmě se do mě pustili nějací humanisté, že za zabití psa nelze někomu přát smrt. To je podle mě neuvěřitelný omyl oněch sluníček s potlačeným pudem sebezáchovy…
Člověk, který učiní takový akt bezdůvodné zlovolnosti, by z toho balkonu vyhodil i dítě, kdyby jej měl po ruce. Nebo by jindy na ulici strčil pod projíždějící auto vašeho psa, vaše dítě, vás samého, jenom proto, že třeba parkujete na „jeho“ místě. Takže zkrátka smrt takové zrůdy přispívá k bezpečnosti nás všech, a proto odchod takového nebezpečného jedince ze světa přijímám opravdu s povděkem a nestydím se za to.
Kdybyste se mě zeptali, jaké nejvhodnější řešení vidím pro vůdce a snovatele plánu (psychopati zřejmě nebyli všichni tři, jen „vykonavatel“) blanenské partičky, tak odpovím, že také absolutní. Věk – média uvedla 12 let – vůbec neomlouvá, ba naopak je zřejmým indikátorem, že hošík je extrémně vadný. Vadný tak moc, že jej ve svých řadách slušná společnost nemá tolerovat po zbytek jeho života.
Když se ohlédneme za diskusemi pod články o této a podobných zrůdnostech, tam jedni spatřují ideál v oplácení, druzí jen v „izolaci“ (vězení, ústavní léčení). Pravdu mají spíše ti druzí, protože tady nejde ani tak o trest (msta může být spravedlivá, současně je však nemorální), jakožto o bezpečnost. Bezpečný psychopat je pouze ten zcela izolovaný, a sice navždy, protože se nemůže vyléčit. A tady konečně vstupuje do hry humánnost, zda pro něj i pro společnost není lepší rychlé zprovození ze světa. Píšu to takto natvrdo, protože pokud jste si tu otázku někdy kladli – a jistě ano – pak jste taky dospěli k tomuto závěru, nelžete, že ne.
Hrozící 3 roky vězení za týrání zvířete (kdy a zda vůbec byly někomu uděleny?/nezletilým nehrozí ani to!) jsou naprosto mimo podstatu společenské nebezpečnosti činu, pakliže se jím odhalí psychopat, což bezesporu pro ty nejsadističtější činy platí. Kdy se v tomto směru některý politik nebo i psychiatr probere? Týrači zvířat by prostě měli být vyšetřováni stejně jako sérioví vrazi likvidující oběti pro zábavu. Nelze nad nimi mávnout rukou proto, že šlo „jen o čokla“. To je obrovsky nebezpečné a nezodpovědné. Kdo jednou překročí pomyslnou hranici, ten už půjde jen dál, až jeho cestu budou lemovat desítky mrtvol.
Před útokem dětských psychopatů...
...po útoku dětských psychopatů
A příště to bude člověk.
PS: Přišel dotaz, proč je takové téma na portálu SOBS... Odpověď zní: Bezpečnost. Tady se dělají smíšené hlídky kvůli virtuálním teroristům, zatímco tu po ulicích volně běhají psychopati.
