Zkušenost s NYPD: Pomáhat a chránit = respektovat a uposlechnout
Dnes můžeme díky sociálním sítím a digitálním mediím vůbec sledovat práci policie a obecně bezpečnostních složek téměř na každém kroku. Běžný občan, který sleduje tyto zprávy jako součást každodenního přehledu, bude většinou posuzovat práci policie povrchně pouze ve dvou krajních rovinách: Se zásadně pozitivním dopadem pro společnost na straně jedné, jako šikanu na straně druhé.
Tento stereotypní způsob uvažování nad prací policie je ve světě velice podobný. Důvody, proč tomu tak je, v tomto příspěvku zmiňovat nebudu, jelikož je to téma na samostatný článek pro nějakého renomovaného psychologa. Já se zmíním o pár rozdílech, které jsem já osobně zaznamenal při svém pobytu v USA. O rozdílech ve vnímání práce policie společností a přístupu policie k občanům v ČR a USA.
Foto: Newyorská policie objektivem autora článku
Žádné smlouvání, zákony platí pro všechny
První, čeho si ve Spojených státech všimnete, a to alespoň ve velkých městech, je fakt, že je policie přítomna téměř všude. Především v lokalitách, kde je enormní koncentrace občanů - to znamená na hlavních tepnách každého města. Příkladný je rozdíl mezi Times Square v New York City a Václavským náměstím v Praze, coby pomyslnými centry těchto dvou měst. Díky zvýšené a viditelné koncentraci policistů na Times Square zde nepotkáte tlupy narkomanů a dealerů jako na Václaváku v jakoukoliv hodinu. I tímto se dostává newyorské policii většího respektu a uznání.
Foto: Newyorští policisté jsou všudypřítomní, už to vynucuje pořádek
Na druhou stranu to přináší občanům jednu zásadní povinnost - dodržování a respektování určených pravidel, a to bez diskuze. Tím jsou policisté v USA ušetřeni komentářů typu „snad se tak moc nestalo“, „nechcete dělat něco užitečnějšího?“, „proč raději nehoníte zločince?“ apod. Striktní dodržování pravidel a následné vymáhání práva by mělo být alfou a omegou práce policistů kdekoliv.
Co se týče možnosti použití donucovacích prostředků, má americký policista na první pohled mnohem volnější ruce, a to především v návaznosti na striktní dodržování pravidel, které se od společnosti očekává. Neuposlechnutí nebo ignorance policejního příkazu je důvodem k okamžitému zákroku. Z pohledu občana ČR se může zdát, že se jedná o nepřiměřenost či policejní zlovůli, ale např. v New Yorku žije 156 národností s velmi různými druhy mentalit. To, že se zde nedějí podobné věci jako na francouzských či londýnských předměstích, je právě v důsledku tohoto “přísného" měření stejným metrem pro všechny.
Foto: Newyorští policisté jsou všudypřítomní, už to vynucuje pořádek
Policie splývající s davem a jsou neúplatní
Dalším zajímavým aspektem je práce policie v utajení. Měl jsem možnost vidět pár policejních zásahů a na první pohled bylo těžké rozeznat, kdo je osoba zadržená a kdo zasahující policista. A to díky drsné vizáži, která umožnuje policistům proniknout snáze do určitých zločineckých struktur. Piercing či tetování jsou běžnou součástí. Takového policistu poznáte až podle toho, že mu na krku visí policejní známka.
Za pozornost také stojí práce policistů při dopravních kontrolách a v dopravě obecně. To poslední, co by vás mělo v této souvislosti v USA napadnout, je, že policistům takzvaně něco “šoupnete”, když porušíte dopravní pravidla. Skončíte s pouty na rukách, než se namanete, a nikoho nebude zajímat, jestli jste nositel Nobelovky nebo zahradník. Ceník pokut je také dost odstrašující. Kupříkladu, přejetí dvojité plné čáry vyjde na 800 dolarů.
Policisté jsou v USA ušetřeni jedné věci, na rozdíl od policistů v ČR. Tou je zasahování u případů, kdy například někde leží bezdomovec či osoba v podnapilém stavu. Tuto práci zde zastanou hasiči. Maji kvalitní vybavení pro poskytnutí první pomoci a jsou velice dobře vzděláni pro tyto případy. Jejich práce zde patří k těm nejprestižnějším, čemuž odpovídá i jejich finanční ohodnocení.
Výcvik newyorské policie
Závěrem ještě zmíním svoji zkušenost ohledně výcviku amerických policistů. Opět z New Yorku, kam jsem byl pozván k účasti na semináři Krav Maga právě pro tamní policisty a agenty FBI. Nyní nebudu konkrétně popisovat metodické postupy a techniky. Ale to, co jsem si zde uvědomil. A sice, co mají čeští a američtí policisté společného. Krom toho, že to jsou také jenom lidé, dostávají se k nim v některých případech naprosto amatérské, naivní až hloupé informace ohledně taktických postupů a sebeobrany. Pokud se v tomto oboru chcete vzdělávat, musíte kvalitu hledat v celém světě a odborníků je jako šafránu.
Na článek o defensivních postupech se můžete těšit v dalším díle.
PS: Pokud občané mají zcela legitimní pocit, že by jim měla policie pomáhat a chránit je, měli by jí oni respektovat a uposlechnout.
