KZP AZ pohledem ženy – 1. týden „Dámy! Doporučuji nechat doma stud, tanga a krajkové podprsenky!“
V rámci šestitýdenního kurzu základní přípravy AZ, který právě probíhá ve Vyškově, vám přinášíme osobní zkušenosti jedné z účastnic kurzu.
Slečna H. - 1. týden KZP AZ
Mám za sebou první týden kurzu základní přípravy aktivních záloh. Nevím, jestli se můj pohled tak moc liší od pohledu mužů ;-) Myslím, že bude hodně podobný. V každé z nás, co jsme ve Vyškově, je kus chlapa, jinak bychom se do toho nepustily. Dojmů a získaných informací je tolik, že nevím, kde začít. Říkali nám, že až přijedeme na víkend domů, budeme si připadat velice zvláštně. Měli pravdu.
Už na první benzínce jsem si připadala jak mimozemšťan, když jsem viděla, jak tatínek dostal málem infarkt, protože si jeho syn zašpinil triko zmrzlinou. Řekla jsem si. Pojeď příští týden se mnou a rozhlídni se kolem sebe, co se všude děje, co je podstatný. A po příjezdu domů úplně. Lidé kolem mě nechápou moje nadšení, euforii atd. Ani nemůžou. Kdo nezažil, nepochopí. A to je za námi teprve týden.
Jako většina, dorazila jsem do Vyškova v neděli vpodvečer. Ať jsem dobře vyspaná a připravená na ranní nástup. Měla jsem tak možnost seznámení se s dalšími budoucími bratry a sestrami ve zbrani. Doporučuji. Je nervozita, ale sranda, už v ten moment cítíte, že v tom nejste a nebudete sami. Pivo nebo víno a spát. Zítra je velký den.
Den D- seznámení se s veliteli, instruktory výcviku, areálem, jídelnou, kde nás uctili klobáskou v mastné lázni, vegetarián zde nepochodí. Ale. Vaří tu dobře, velké porce, osobně mám kilo a půl navrch i při tom zápřahu. Nejzajímavější pro mě byl výstroják. To je to místo, kam jezdí vojáci fasovat a sem tam mají štěstí a dostanou to, co potřebují. My dostali téměř vše (kromě kraťasů na tělák v těch vedrech...) Ale můžeme používat vlastní. Tepláky šetříme na zimu.
Dámy! Doporučuji nechat doma stud, tanga a krajkové podprsenky! Ideální je sportovní prádlo hned první den. Převlékali jsme se do výstroje hromadně na chodníku. Naše dívčí tlupa to neřešila, pánové už takových jistě viděli, a pokud jdete k vojsku – na dámičky se tu nehraje. A tak to má být.
Velení-zatím vždy dobře naladěné, instruktoři taktéž, přestože jsou přísní, místy až drsní, ale féroví a hlavně zkušení. Musí se umět hodně ovládat, protože sem tam je pohled na nás na padnutí smíchy, nebo naopak, na zabití. Mají můj obdiv.
Říkali nám, že nám za šest týdnů to neuvěřitelné množství informací nalejou do hlavy. A já jim to ve čtvrtek začala věřit.
Těšila jsem se na setkání s duchovním. Hodně jsem o něm slyšela od kluků, kteří kroutili Afghánistán. Super chlap, člověk na správném místě a jsem ráda, že jsem ho mohla chvíli poslouchat.
Pořadová příprava. Teorie lehce zavání nudou...ale jen lehce. Protože, jakmile stojíte v zástupu a kazíte krok nebo povely – přichází adrenalin. A další hodinu pořadovky už si dáváte setsakramentský pozor. Adrenalin cítím zvláště při pochodu, kdy se nemůžu řídit krokem „spolubojovníků" přede mnou a jsem ráda za široká ramena chlapů vepředu, dle jejich pohybu řídím svůj krok. Holky a kluci, co budete vzadu, to je malej tip. Většinou funguje. Ten dril, který se pro další fungování v armádě zdá zbytečný, mi zbytečný nepřipadá. Minimálně Vám to v tom shonu pomůže se zkoncentrovat a dokázat se soustředit na jednu věc. Ale hlavně. Má to mít úroveň. Zatím to ale už chvilkami vypadá jako návrat z fronty.
K tomu přibyla teorie strážní služby. Těším se na praxi, nebude to jednoduché. Velká zodpovědnost, správné vyhodnocení situace, atd...
Zdravotní příprava by možná neměla hned zpočátku takový ohlas, ale i ve večerních hodinách nás instruktor nadchl hlasitým, dynamickým a logickým výkladem – bojový zdravotník – hned jak přišel a viděla jsem na rukávu CLS, byla jsem v klidu. Izraelák, škrtidla, taková ta „hadička", co se strká do nosu a uvolňuje dýchací cesty, až slzí oči, lékárnička a úžasné vychytávky, které dokážou zachránit život. Teď už „jen" se to dobře naučit, ať to – nedej Bože – dokážu rychle a správně aplikovat. Nemám strach, že nás to nenaučí – další chlap na správném místě. Tady asi mnohým teprve došlo, jak blízko smrti nebo zranění, se můžeme ocitnout.
Střelecká a Taktická příprava
Tak toto miluju!!!! Můžu být unavená, ale očiska navrch hlavy, nahodím vyšší tepovku a hltám info. Těším se do terénu, přestože to bude hodně náročné, snad mi to půjde. Kruhovka, maskování, přesuny, příprava vojáka v boji, zbraně, munice...Rozborka, zborka samopalu vz.58. Holky, připadá mi to teda víc sexy, než kabelka s kamínkama za deset táců. A tak ho budu nosit na rameni celý další týden, myslím, že nejen ten...a přibude k němu i CZ 805 BREN A1.
Foto: Manipulace s CZ 805 BREN A1
Ochrana proti zbraním hromadného ničení – velice náročné na učení, alespoň pro mě. Člověk věří, že to snad nebude třeba, obávám se, že toto by měli dobře znát i všichni civilisté. Jaderné zbraně, chemické zbraně, ochranné masky, pláštěnky. Až teď mi docvaklo, že nevím, jak která látka páchne. Nepoznám ji, jak bych se ochránila?. A vidím to jako reálnou hrozbu, třeba v nějakém obchodním centru. Nebaví mě se to učit, ale obava, možná strach, mi nedovolí, hodit to za hlavu.
To jsou nejsilnější dojmy a poznatky z prvního týdne výcviku. Úplně jsem zapomněla na přezkoušení fyzické zdatnosti. Rada zní. Netrénujte na poslední chvíli, běhejte, běhejte, rychle, dlouho i krátce, sprinty a posilujte ruce. I holky. Kliky sice na přezkoušení nemáme, ale pak se jim nevyhnete. A síla je potřeba. O sedech-lezích nemluvě. Měla jsem obavy, po nemoci jsem nestačila naběhat to, co před ní. Ale adrenalin a motivace mi pomohly a dala jsem to. Nicméně, rezervy tu jsou. Makat, makat, makat.
Je fajn, že v tom člověk není sám, jsme dobrá parta a budeme ještě lepší. A kdo z nás si doteď nebyl jistý, teď už jistě je.
Děláme správnou věc. Držte nám pěsti, děkujeme.
