Limity sebeobrany a mýtus neozbrojených mužů, aneb: Proč by je policie (ne)měla sejmout?
Celý podzim je to v USA velké téma, o němž referují i naše televize – američtí policisté ve Fergusonu a Staten Island „eliminovali k smrti" neozbrojené muže, ke všemu příslušníky menšiny. To u nás málem policisté uškrtili jistou fanynku prezidenta, když ji tahali z auta po vjezdu do zákazu. Veřejné mínění stálo na jejich straně, tak proč nenalézt pochopení pro jakéhokoli policistu, který čelí pachateli?
Dále si vypůjčíme velmi zajímavé postřehy Johna Adlera z Police Magazine a trochu je rozvineme. Podtitul jeho úvahy je totiž – navzdory argumentům bouřící americké menšiny a médií – jasný, racionální a praxí ověřený: Všechny násilně jednající osoby jsou nebezpečné, ať už mají nebo nemají zbraň.
Mediální obraz je ale jiný - John provedl drobný experiment s vyhledavačem Googlu: Zadal do něj spojení "police officer kills unarmed man" (policista zabil neozbrojeného) a dostal 179 000 odkazů. Pak zadal "police officer shoots unarmed man" (policista zastřelil neozbrojeného) a naběhlo 205 000 výsledků. Nakonec zadal "unarmed man attacks police officer" (neozbrojený muž napadl policistu) a Google nenašel nic. Tak si John položil otázku: Znamená to, že na policisty nikdo neozbrojený neútočí?
Video: Man KILLED after NYPD Cop Puts Him In CHOKEHOLD / YouTube
Odpověď je jednoduchá: Útočí (jen se o tom nepíše). Podle statistik je v USA ročně napadeno 58 000 policistů, přičemž skoro 15 500 z nich utrpí vážné zranění. A pozor – 80 % z těchto napadení spáchají neozbrojení útočníci. Ale nepíše se o tom – média tyto statistiky a konkrétní případy, jež za nimi stojí, ignorují. Útok a případné zmrzačení policisty je považováno za všední samozřejmost. Ale chraň bůh, aby se policista účinně bránil.
Všichni tak nějak tušíme, že v České republice se policisté velice zdráhají použít zbraň nebo obecně hrubší donucovací prostředky. Protože by se na ně záhy vrhla Generální inspekce ozbrojených sborů (GIBS), byli by postaveni mimo službu, možná se museli očišťovat až před soudem. A celou tu dobu by je vláčela média. A tak jsme vždy trochu záviděli těm americkým strážcům zákona, že tam je vytáhnutí zbraně z pouzdra naprosto přirozené. Hle, také to tam není tak růžové...
Problém – shodný pro nás i Američany – spočívá ve vnímání přiměřenosti obrany proti útoku, resp. prostředků ke zneškodnění a zadržení pachatele nějaké trestné činnosti. Obecná poučka zní, že bychom neměli použít výrazně větší sílu. Třeba rovnou střílet na někoho, kdo má v ruce jen klacek. Jenže co když je to dvoumetrový chlap vážící přes metrák a totálně zkouřený/opilý? A jak trefně poznamenává John Adler – zbraněmi takového útočníka jsou jeho ruce a nohy.
Video: Police officer attacked / YouTube
A další postřeh je neméně závažný – policista u sebe má obvykle pistoli a obušek. Je rozumné pouštět si násilníka blízko na čestný pěstní souboj, resp. se s ním jen lehounce postrkovat, pakliže tím hrozí, že na zemi skončí policista a útočník mu při té příležitosti vezme jeho zbraně? Jak opakovaně zdůrazňuje ve svém seriálu Josef Toman, špičkový instruktor sebeobrany cvičící nyní právě americké policisty i agenty FBI, padouch rozhodně nebude zápasit čestně, naopak od něj můžete čekat jen to nejzákeřnější a nejbrutálnější jednání.
Úkolem policistů je zatknout pachatele a použít při tom současně přiměřené, v chápání veřejnosti dokonce co nejmírnější, prostředky. Ale nemohou přeci riskovat, že se při takovém zásahu neozbrojený změní na ozbrojeného – jejich vlastními prostředky. John si nakonec oddechne, že aspoň Hollywood občas zobrazí pravá rizika – v Mlčení jehňátek zabije vetchý, avšak brutální sériový vrah,
Hannibal Lector ozbrojené stráže. Titulek v médiích by bohužel zněl asi takto: "Police Officer Picks On Defenseless, Unarmed Doctor."
