O myšlence všeobecné dobrovolnické organizace
Jak to vlastně chodí na současné dobrovolnické scéně? Je zde řada nevládních organizací, které zpravidla zajišťují pomoc v konkrétním odvětví činnosti (například humanitární služby, zdravotnictví, práce s mládeží apod.).
Specializace má jistě své výhody, ba je dokonce v některých odvětvích přímo nezbytná pro kvalitní dobrovolnou pomoc. Je však třeba si uvědomit, že dobrovolnou činnost vykonává velmi malá část
populace. Nabízí se zde tedy otázka, zdali by nebylo vhodné vytvořit k tomuto druhu dobrovolnické potažmo dobročinné činnosti i určitou alternativu, která by toto odvětví obecně více přiblížila větší skupině populace.
Na vizi organizace, která by tuto alternativu vytvořila, pracuje nyní iniciativní skupina složená především ze studentů středních a vysokých škol z mnoha koutů České republiky. Tato iniciativa nese název Všeobecné dobrovolnické sbory České republiky, a tak by se měl jmenovat i spolek, který chtějí založit. Tyto dobročinné sbory by měly plnit nejenom sdružující funkci pro zapálené dobrovolníky z mnoha odvětví, ale také i pro běžné lidi, kteří se dobrovolnictví až tak často nevěnují, ale považují za správné přispěchat na pomoc, když je to zapotřebí.
Spolek by v prvé řadě měl plnit funkci organizační, tedy že by organizoval akce při různých příležitostech. Dále by také plnil funkci školící a výcvikovou, a to především proto, aby jeho členové mohli tvořit tu část veřejnosti, která by byla lépe připravena na nejrůznější nenadálé události od běžných úrazů a dopravních nehod přes živelné pohromy až po různé vážné události. Tato školící činnost by zahrnovala především přípravu pro poskytnutí první před-lékařské pomoci a zvládání krizových situací (zde se samozřejmě bavíme stále jen o možnostech pomoci civilistů).
Foto: Dobrovolníci Českého Červeného kříže trénují na zásah u nehody (zdroj: CCK-BRNO.CZ)
Činnost spolku by tedy neměla vyžadovat poskytnutí zvláštních pravomocí. Takový výcvik v rámci interních zájmových útvarů spolku by mohl zajišťovat také určité branně-sportovní aktivity, kurzy přežití v přírodě, různé team-buildingové kurzy a další znalosti využitelné třeba i v případě napadení státu. Tedy ve smyslu preventivního dobrovolného výcviku některých členů především při absenci ZVS.
Foto: Dobrovolníci - zde Aktivní záloha - na povodích (zdroj: ARMY.CZ)
Činnost těchto sborů při krizových situacích by obnášela především úlohu pomocné dobrovolnické organizace, která by v určitém rozsahu měla otevřeně a nezištně poskytovat pomoc humanitárním organizacím, dobrovolným hasičům, ale i státním institucím. Provoz této organizace by měl být prozatím hrazen především ze sponzorských darů a pravidelných členských příspěvků.
Z organizovaných akcí lze tedy zmínit například zajišťování a lokální rozvoz humanitárního materiálu, při živelních pohromách použití vlastního vozového parku, i když i zde je značný prostor pro spolupráci; nebo také účast na určitých veřejných pátracích akcích po pohřešovaných osobách.
Foto: Sbor dobrovolných hasičů - povodně (zdroj: SDHCHORNICE.ESTRANKY.CZ)
Možnosti takzvaných programů příležitostných činností jsou tedy velmi rozmanité, avšak lze říci, že součástí základní přípravy na řadu z nich by byl, jak již bylo zmíněno, kurz první pomoci. Úroveň centrální organizace výkonu činností v rámci těchto programů by rovněž mohla být velmi různorodá. Z příležitostných programů lze zmínit například různé dobrovolné motoristické hlídky a terénní (nebo i lyžařské) hlídky, konané členy za účelem poskytnutí příležitostné pomoci. Jedná se tedy ve zkratce o preventivní činnost.
Závěrem bych řekl, že (dle mého názoru) by navrhovaná organizace byla vhodnou a zajímavou alternativou ke klasickým dobrovolnickým organizacím. Přitom by umožňovala rozsáhlou spolupráci s těmito specializovanými institucemi, a to jak při posílení jejich činnosti, tak při výcviku členů vlastní (všeobecné) organizace.