Ohlédnutí za Bahny 2017
I tento rok jsme se s přáteli ze Spolku VLČÍ MÁKY zúčastnili akce Bahna, alias Dne pozemních sil Armády české republiky, která se koná u Strašic na Rokycansku, letos již po osmadvacáté. A opět bylo co vidět. Nejprve popíšeme oficiální program, poté naše postřehy z rozhovorů s vojáky.
Program začal promenádním koncertem vojenské hudby a poté bylo slavnostní zahájení celého dne, které bylo v režii vzdušných sil AČR – průlet dopravního letounu CASA následovaka formace bitevníků L-159 a stíhacích letounů JAS-39 Gripen, za kterými přelétávaly transportní vrtulníky Mi-171 a bitevní vrtulníky Mi-24 (některé pak byly k vidění opakovaně). Následovalo defilé historické vojenské techniky, soudobé techniky naší armády a dále pak několik kusů techniky našich zahraničních partnerů, a sice ze Slovenska, Polska, Rakouska, ale také US Army (američtí vojáci se svým vozidlem Stryker k nám dorazili ze základny v německém Vilsecku). Dále pak následovala pietní vzpomínka na 100. výročí bitvy u Zborova.
Pak následovaly ukázky některých kolových vozidel, přičemž došlo k poněkud nečekané podívané, která na první pohled všechny návštěvníky zarazila, dav ztichnul a zkoprněl. Při ukázce jízdních vlastností vozidla LR 130 KAJMAN, jehož osádku tvořili příslušníci 43. výsadkového praporu, došlo k jeho úplnému převrácení. Na plochu bylo okamžitě povoláno zdravotnické zabezpečení. Naštěstí všichni vojáci se z havarovaného vozu dostali sami a doufejme, že si neodnesli vážnější následky. Vozidlo bylo za použití vyprošťovacího speciálu opět vráceno na kola, a po vlastní ose opustilo prostor dynamických ukázek.
Navázaly ukázky jízdních vlastností pásových vozidel, činnosti Vojenské policie při ochraně VIP osoby, ukázky bojů ze západní fronty z roku 1944, dále pak hlavní ukázky dne, a sice bojové schopnosti naší armády při obraně území, přičemž tuto ukázku hodnotili návštěvníci jako zvláště vydařenou. Dále proběhly ukázky PČR a HZS, k vidění bylo ovšem více, a nejen v prostoru dynamických ukázek, bohatá a pestrá byla i statická ukázka vozidel, výstroje a výzbroje.
Část dne jsme s kolegy ze Spolku VLČÍ MÁKY využili k rozhovorům s vojáky na statických ukázkách, o tom co je trápí, z čeho mají obavy, s čím jim spolek může být nápomocen. Drtivá většina oslovených vojáků měla za sebou 14 až 20 lety služby, samozřejmě tak přišla řeč na problém neprodlužování závazků schopným vojákům, vzdor doporučení velitele, o čemž se hojně diskutuje právě rok a vojáci skutečně pociťují obavy, že by je takový osud mohl stihnout.
Ti vojáci, kteří slouží déle (kolem 18ti let) a s ukončením kariéry jsou smířeni, zase zmiňují obavy z budoucího uplatnění mimo armádu – nejen, zda naleznou civilní zaměstnání, ale zda se v něm také dokáží seberealizovat. Řeč občas přišla i na zcela konkrétní případy třeba nespravedlivého postižení vojáka, ale rozhovory mezi čtyřma očima zde ventilovat nebudeme.
Někteří dotázaní vojáci doposud o Spolku VLČÍ MÁKY neslyšeli, ale poprvé byli ve většině ti, kdo základní povědomí měli, mile nás pak překvapilo, že mnozí oslovení měli velmi konkrétní přehled o programech spolku. Ti pak třeba reagovali: „Znám vás, naštěstí jsem se na vás ještě nemusel obrátit.“ O to více zamrzí, když voják, kterému by se pomoc a podpora hodila, naopak patří mezi ty, kdo o této možnosti dosud nevěděli.
Zdrželi jsme se také u prezentace Aktivní zálohy a diskutovali praktické naplňování novelizovaného zákona a Koncepce AZ. Poslední měsíce totiž nejednoho vojáka v AZ nemile překvapil nový způsob odměňování, kdy kompenzaci jeho civilního platu nahradil služební tarif navázaný na hodnost a funkci (ale bez příplatků, které pobírá profesionál). U většiny z nich to vedlo k jistému finančnímu pohoršení, naopak kompenzace pro zaměstnavatele zásadně zlepšila situaci OSVČ, kteří ji nyní pobírají také. Přesto nebo právě proto je jasné, že bude nutné zákon v tomto ohledu znovu novelizovat, ale to je téma na samostatný článek. Co lze hodnotit velice kladně, to je větší časová dotace cvičení, vznik nových jednotek AZ a rychlý nárůst jejich celkových stavů (ač zde teprve čas ukáže, jak se projeví mírnější zdravotní kritéria).
Nakonec jsme na místě navázali také spolupráci s Vězeňskou službou, s jejími zástupci jsme nalezli dvě styčná témata: Jednak naše programy jsou v drtivé většině určeny nejen vojákům/veteránům, ale všem příslušníkům bezpečnostních složek, což se v nich ale prakticky neví. Zadruhé, mnoho vojáků nalézá další uplatnění právě u Vězeňské služby, která je jako posily velice vítá. Domluvili jsme se, že připravíme podrobnější článek o tom, co takový přechod od jedné složky k druhé objektivně obnáší. Brzy si tedy budete moci od nás přečíst další články.
autoři: Vojta Slavík, Mirka Pašková
