Vojákyně a mateřství
Prodělávají fyzicky i psychicky náročný výcvik, plní náročné cíle a bojové úkoly na zahraničních misích. Snaží se obstát v donedávna čistě mužském oboru. O kom je řeč? O našich ženách v Armádě ČR. Ale jak skloubit s touto náročnou prací mateřství? I vojákyně chtějí být matkami. Jaké ale pro to mají podmínky? Mohou s malými dětmi pokračovat v kariéře? Spousta otázek, na které hledáme odpověď.
"Mateřství je obohacením života, nikoli jeho komplikací, které by stálo v protikladu k práci. Věřím, že ty role nebudou jen koexistovat, ale že se budou vzájemně doplňovat a inspirovat – matka umělkyni, umělkyně matku." Alina Pogostkina, světová houslistka
Víte, třeba já osobně si to nedokážu představit. Žena vstoupí do armády, tvrdě na sobě pracuje, dosáhne vysoké specializace, zvládá i čistě mužské činnosti a pak se rozhodne založit rodinu. Co bude dál? Jak se dá v armádě zvládat těhotenství? Co bude, až se bude moci vrátit zpátky do služebního poměru? Jak se může dále rozvíjet její kariéra, když musí zvládat ještě péči o rodinu? Musí se vzdát toho, čeho dosáhla, nebo z toho aspoň slevit?
Abychom si mohli uvědomit, co pro vojákyni znamená práce v armádě, začnu slovy jedné úžasné mladé ženy, kterou mi bylo ctí osobně poznat. Sloužila v zahraničních vojenských složkách a po návratu do vlasti vykonává službu v Armádě ČR:
„Možná to zní naivně, tedy druhým – mně ne, ale česká vlajka a český voják jsou pro mě velmi silné symboly a já cítím motivaci a zodpovědnost odvést co nejlepší práci. Jsem na své kolegy velmi hrdá; čest těm, kteří už s námi nejsou. Mým cílem není šplhat po kariérním žebříku, ale chci se vzdělávat a zlepšovat, abych mohla co nejlépe dělat svou práci a pomáhat druhým. Tradice veteránů je mi také osobním závazkem a budu se snažit být prospěšná.“
V poslední době je práce v armádě pro ženy velmi lukrativní. Umožňuje jim získání zkušeností a praxe v zajímavých oborech, kariérní růst, ověření si vlastních schopností. A, v neposlední řadě, i slušné platové ohodnocení. Vojákyně na různých pozicích absolvují také zahraniční mise. Ale…
Dá se tedy vůbec zvládnout mateřství při tak náročné práci?
„Byla jsem na misi, když dcerce bylo 3,5 roku. A můžu říct, že to byla velmi psychicky náročná mise. A co se týče pokračování v práci, nemám problém,“ hodnotí své zkušenosti paní K. O.
Odloučení od rodiny je náročné pro každého vojáka. Snad o to je těžší, když muž odjíždí na misi v době těhotenství partnerky a nemůže být u narození svého dítěte. Nemůže být oporou, kterou žena v takové situaci potřebuje. Jistě ho ovlivňuje i strach o milovanou osobu a pocit, že v takové důležité chvíli by měl být s ní. Ale co teprve, když ženy opouštějí své muže a v některých případech i své nezletilé děti?
„Co se týče vojákyně a role matky, dohromady to určitě jde. V armádě je spousta pozic, které mohou vykonávat a jsou v podstatě obdobné jako v civilu. Někdy bych i řekla, že máme pevnou pracovní dobu, to některé mámy v obchodech ani nemají. Přijde zboží a musí se vybavit. Co se týče tělesného přezkoušení, věřím, že každá by ho měla zvládnout. Je prostor i pro přípravu, náročné to extra není. A musím se tady zastat chlapů, mají opravdu přísnější limity. A matka a mise? Za mě to musí mít hlavně ta rodina v hlavách srovnané. Mise nemá být o penězích. Nepřítomnost, i otce, je pro dítě složitá. A nepřítomnost mámy? No nevím. Ani nechci hodnotit dopad na dítě. Ale někteří tátové jsou naprosto super a o děti se postarají. Já osobně bych od malého dítěte odjet nechtěla. I půlrok musí pak být znát. A to už jim nikdo nevrátí. Mám zkušenost, kdy matka od dítěte byla v misi spíš “na škodu”. Jenom se trápila a pro tým nebyla přínosem. Spíše naopak,“ komentuje moje dotazy paní S. P.
Jaké zázemí vytváří armáda pro gravidní ženy a matky s dětmi?
„Úlevy ve službě se gravidním vojákyním stanovují s ohledem na jejich aktuální zdravotní stav, dobu trvání těhotenství a samozřejmě s ohledem na vykonávané činnosti tak, aby nebyla vystavena riziku ani dotyčná vojákyně ani plod. Z počátku samozřejmě mohou být úlevy mírnější. S postupujícím těhotenstvím se postupně přidávají další, jako například civilní oděv, pokud by byl problém s nošením uniformy a dodržováním ustrojovací kázně. Obecně je to velmi flexibilní, záleží samozřejmě na vzájemné komunikaci. Musí být však respektovány pravidla pro činnosti zakázané těhotným a kojícím ženám, jak stanovuje legislativa,“ říká plk. Zdeněk V.
Služební poměr těhotné vojákyně upravuje 221/1999 Sb. Zákon o vojácích z povolání, §41:
(1) Těhotná vojákyně nesmí být určována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství; to platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu a vojákyni, která kojí.
(2) Těhotná vojákyně, vojákyně, která kojí a vojákyně pečující o dítě mladší než 1 rok může být určována do nočních služeb, do služeb konaných nad základní týdenní dobu služby a do služební pohotovosti jen s jejím souhlasem.
(3) Těhotná vojákyně a vojákyně pečující o dítě mladší 8 let může být odvelena do jiného místa služebního zařazení, přeložena a vyslána na služební cestu nad základní dobu služby jen s jejím souhlasem.
(4) Nárok vojákyně na mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a na přestávky ke kojení se řídí zvláštním právním předpisem 13) obdobně jako u žen v pracovním poměru.
(5) Odstavce 2, 3 a 4 se vztahují také na vojáky, kteří pobírají peněžitou pomoc, 4) a osamělé vojáky, kteří trvale pečují o dítě.
(6) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, nesmí konat činnost, která škodí jejímu organismu, a činnost, která ohrožuje její mateřské poslání.
(7) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, je povinna neprodleně oznámit a doložit služebnímu orgánu skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazu činnosti vztahující se k jejímu služebnímu zařazení.
Ministerstvo obrany v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou činnosti a pracoviště, které jsou zakázány vojákyním, které jsou těhotné, vojákyním do konce devátého měsíce po porodu a vojákyním, které kojí.
Jak se těhotenství a mateřství promítne do služebního závazku?
Vojáci jsou zpravidla vázáni služebním poměrem na dobu určitou. Zde je důležité vědět, že mateřská a rodičovská dovolená se započítává do doby trvání takového poměru. První rok od narození dítěte je pak zaměstnavatel povinen držet pracovní pozici, ze které budoucí maminka odchází, pro danou vojákyni. Po uplynutí jednoho roku je pak vojákyně dána do dispozice. Pokud zpět do služebního poměru nastoupí po době delší než jeden rok, může být po návratu z rodičovské dovolené umístěna na jakoukoliv pozici. Vojenští personalisté nejsou vždy jednotní ve výkladu těchto úprav služebního poměru, proto je podstatná domluva s velitelem.
„Jsem v armádě 20 let. Tři mise jsem absolvovala ještě bez dětí. Po porodu druhého dítěte jsem se po 2 letech vrátila. Práce v AČR s dětmi je složitější pro matky, které jsou samoživitelkami, nemají hlídání. Ne každý velitel vychází vstříc s úpravou pracovní doby, jak si tady zejména mužská část myslí. Splnit si musíte všechno, povinný výcvik, záleží, co vše máte k funkci a na jakém praporu sloužíte. Ano, Tv normy jsou jiné. Každá žena dopředu ví, kam nastupuje a co to bude obnášet. Takže ano, práce se dá zvládnout s dětmi, jen pro některé, zvláště samotné bez partnera, je to těžší. I po stránce psychické. Pokud je dítě nemocné a ona nechce stále poslouchat, že je s ním často doma, tak si hlídání zaplatí. Pokud matka jede na misi, tak před ní smekám. Já bych, když byly děti malé, neodjela, psychicky bych to neustála. Znám kolegyně, které odjely, většinou to bylo z důvodu peněz, ale byly nešťastné. Nevím, jestli jim to stálo za to,“ říká paní P. L.
Závěry výzkumů v Armádě České republiky
Citujeme Ing. Miroslava Hrebíčka, CSc., z Univerzity obrany, který publikoval odborný článek na základě sociologických šetřeních provedených v AČR, ač již na přelomu milénia:
„Ženy v uniformě jsou vzdělané, odvážné, mají disciplínu. Svou práci dělají zodpovědně, dostává se jim uznání. V donedávna ryze mužském kolektivu to nemají lehké, ale daří se jim bořit některé nesmyslné bariéry.
Ženě vyhovuje právně zakotvená rovnost pro muže a ženy v armádě, existenci zvláštních opatření ve prospěch žen v armádě většinou nevyžaduje s výjimkou rovných možností pracovat i v tradičně „mužských“ profesích. Respektuje některé existující genderové rozdíly, avšak prosazuje větší rovnost, pokud jde o stejné možnosti vykonávat „mužskou“ vojenskou profesi, velitelské funkce, dosahovat vojenských hodností a účastnit se zahraničních misí. Je plně zapojena v pracovní i rodinné sféře, více než její mužští kolegové zvládá soulad mezi povinnostmi v práci a rodině. Přijala by však, aby se muž více podílel na životě rodiny. Je přesvědčena, že vykonává práci, která nevylučuje založení rodiny a mateřství.
Pracovní a rodinné povinnosti se vojenští profesionálové snaží udržovat v souladu. Podle vlastního hodnocení se to lépe daří ženám než mužům. Muži, častěji než ženy, přiznávají, že zanedbávají rodinu na úkor práce. Vojenští profesionálové se nedomnívají, že by kariéru mohly budovat pouze bezdětné ženy. Nemyslí si to 2/3 vojáků, a dokonce více než tři čtvrtiny vojákyň. Nejen vojákyně, ale i vojáci soudí, že by se muži měli více podílet na péči o rodinu a domácnost; muži jsou však častěji než ženy přesvědčeni, že jejich rolí je vydělávat peníze a ženy by se měly hlavně starat o rodinu a domácnost.“
Myslíte, že se situace nějak výrazně změnila, nebo tehdejší postřehy stále odpovídají realitě?
Co říci závěrem?
Každá žena v době, kdy uvažuje o založení rodiny, řeší svoji budoucnost, vztah a kariéru. S ohledem na náročnost povolání, vojákyně možná více a důkladněji než jiná budoucí maminka. Z uvedených komentářů je zřejmé, že kariéra a mateřství v Armádě ČR se sloučit dají. I když to není jednoduché a je na každé z těchto odvážných a statečných žen, co chtějí a mohou obětovat.
Je potěšující skutečnost, že se nemusí vzdát své kariéry, a dokáží skloubit svoji práci s rodinným životem. Což se jistě neobejde bez vzájemné partnerské tolerance, respektu a pevného vztahu. Ženy bez partnera mají situaci těžší. O to více je potřeba odvahy a síly se k mateřství rozhodnout, ale i v takových případech se dá služba vlasti zvládnout.
Pro Spolek VLČÍ MÁKY a projekt www.armywoman.cz článek napsala Martina Horová
EDIT: Děkujeme čtenářce, která upřesnila, jak rodičovská dovolená ovlivňuje trvání služebního závazku, možnost vrátit se na původní pozici, výpočet výsluhy...
Pokud končí v době těhotenství, mateřství nebo rodičovské dovolené služební závazek, vojákyni závazek být prodloužen nemusí a vojákyně odchází do civilu. Zde se nejedná o propuštění ze služebního poměru a ochrannou lhůtu v době těhotenství a 9 měsíců po porodu, ale o ukončení smlouvy (nevztahuje se par. 20 odst. 1 písm. b) zákona č. 221/1999). Dále se doba rodičovské nezapočítává do délky služebního poměru pro výpočet výsluhy, pouze do odpracovaných let. Po dobu mateřské nepřísluší vojákyni stabilizační příspěvek. Místo se vojákyni drží maximálně 6 měsíců po konci mateřské, tedy po dobu dispozice 6 měsíců z důvodu rodičovské. Po těchto 6 měsících je místo obsaditelné jiným vojákem z povolání a vojákyně se může vrátit na jiné místo, pokud takové není, je propuštěna ze služebního poměru.
