S ukončením služby v armádě se vyrovnal originálně: Cestuje po světě a pomáhá.
Jan Jakub žil pro armádu, chtěl sloužit od dětství, tři roky strávil v Aktivní záloze a pak konečně čtyři roky jako profesionál ve 4. brigádě rychlého nasazení. Osud byl ale k jeho rodině nepříznivý a když se ukázalo, že armáda jeho prosby o pomoc nevyslyší, rozhodl obětovat kariéru a vysněné povolání pro své nejbližší. Nejistota, obavy, beznaděj… to vše ale Jan přetavil do nové aktivity snů – cestuje po světě a snaží se být prospěšný.
Jsou to bezmála tři roky (říjen 2015), kdy se Jan obrátil na Spolek VLČÍ MÁKY – marně totiž žádal o převelení k jinému útvaru, aby se mohl starat o svoji maminku a tehdy jen dvanáctiletou sestru, k nimž to z 42. mechanizovaného praporu měl 250 kilometrů. Velitelé to nejprve přislíbili, pak zamítli. Konzultovali jsme možnosti s právníkem, dávali dohromady prosebné dopisy pro personalisty i ministra, ale nedopadlo to.
"Spolek Vlčí máky mi pomohl v tom, že mne vyslechli, nikoho to tehdy nezajímalo a i když byla situace s rodinou vážná, nevěděl jsem, co dělat. Celý systém ministerstva obrany a armády je celkem jednoduchý, ale funguje složitě. Jde jen o to, zda lidé chtějí, nebo nechtějí. Jako všude. Na Spolek Vlčí máky jsem se obrátil později ještě jednou, kdy se můj kamarád a kolega vrátil z mise a měl své vážné problémy s rodinou. Kontaktoval jsem spolek a poté předal informace o kolegovi. Tentokrát naštěstí vše dobře dopadlo," vzpomíná dnes Jan.
Ale tehdy, když v únoru 2016 po pěti měsících boje za přeložení Jana k útvaru blíže rodině selhaly, se odmlčel, svůj boj prohrál, rozhodl se sám ukončit službu, vzdát se svého žitého snu, pomoci doma. Musel být strašně silný, nesobecký, svým způsobem statečný, když obětoval kariéru. Ale také křehký, citlivý, jeden by se bál, jak to pokračovalo dál…
Až se Jan ozval znovu v srpnu 2018. Že má rozběhnutý projekt Travel Helpers, je šťastný, cítí se opět užitečný, a snad by to mohlo vojáky nebo i další lidi čelící podobné situaci, jako před pár lety on, inspirovat.
Travel Helpers jsou Jan a jeho přítelkyně, kteří se vydali – v podstatě bez prostředků – na tříleté putování po vzdálených zemích, kde mohou mnoho nového poznat. Jan jako bývalý vojenský zdravotník a zálesák zkoušet techniky přežití přímo v praxi. Zjištění a čerpané nové znalosti a dovednosti, které se mohou hodit jiným cestovatelům, průběžně předávat skrze informace na sociálních sítích.
Není snad nutno dodávat, že takový počin je originální, velice užitečný, ale i odvážný. A že rozhodně stojí za to jeho průběh sledovat na Facebooku. Je všeobecně známo, že se česká armáda leckdy sama připravuje o lidi, kteří jsou po všech stránkách výjimeční, ochotni obětovat službě vlasti vše, ale o to skvělejší je zjištění, že tito lidé nekončí někde v koutě zhrzení, zklamaní, zapšklí… Naopak si najdou vlastní cestu, jak svůj život a práci dál měnit v povolání. Na Jana Jakuba můžeme být hrdí, uniformu sice musel vysvléci, ale slouží dál.
Více se dozvíte v interview s Janem a jeho přítelkyní, které vyšlo na partnerském portálu MacCafé zde (jeho redaktorky jako dobrovolnice Spolku VLČÍ MÁKY nyní spravují program ARMY WOMAN, který je určen partnerkám vojáků a vojákyním).
