Četnictvo za Protektorátu Čechy a Morava | OzbrojeneSlozky.cz

Od roku 1939 bylo naše území připojeno k Německé říši. Bezpečnostní složky sice zůstaly v kompetenci protektorátní vlády, nicméně říšská vláda mohla ovlivňovat početní stavy, výzbroj a celkovou organizaci četnictva. Vedle toho navíc fungovala řídící německá správa se svými bezpečnostními orgány, kam byli dosazováni tzv. zvláštní zmocněnci říšských úřadů.

Foto: V protektorátu dominovala především německá policie (zdroj: VALKA.CZ) 

V Protektorátu působila pořádková policie (tzv. jednotky Orpo), která přišla na naše území spolu s německou armádou 15. března 1939. Dělila se na policejní jednotky a samostatnou uniformovanou službu (četnické oddíly u zemských vrchních zemských radů, strážní oddíly na cvičištích, apod.). V jejich čele stál velitel pořádkové policie u říšského protektora v Čechách a na Moravě, jenž podléhal Hlavnímu úřadu pořádkové policie v Berlíně.[1] Další bezpečnostní složkou byla bezpečnostní policie (Sipo a SD), jejímž účelem bylo zajistit bezpečnost na nově okupovaném území. Podléhala říšskému protektorovi.

Do roku 1942 byla tedy zachována stejná struktura bezpečnostních složek jako v předchozím období. Reorganizace byla dokončena k 1. červenci 1942 a bezpečnostní složky se rozdělily na dvě části, a to na protektorátní uniformovanou policii (četnictvo, uniformovaná vládní policie, obecní policie, atd.), jejímž velitelem byl velitel německé pořádkové policie u říšského protektora, a neuniformovanou protektorátní policii (kriminální policie, apod.).[2] Generálním velitelem neuniformované protektorátní policie byl velitel německé bezpečnostní policie a SD. Navíc byly zřízeny funkce inspektorů uniformované a neuniformované policie.

Foto: Nástup čestné stráže Vládního vojska (zdroj: VHU.CZ) 

V roce 1944 byla provedena další reorganizace, v jejímž rámci byly všechny složky inkorporovány do jedné, která nesla název protektorátní policie (podle německého vzoru). Součástí této policie bylo i hasičstvo z povolání.

Role četnictva

S koncem samostatné Československé republiky začala pro četnictvo nová protektorátní éra.  V praxi se jeho role snížila, jelikož na našem území působily německé orgány a do jednotlivých řídících funkcí byli dosazováni němečtí důstojníci.

Protektorátní četnictvo bylo na počátku v podobné struktuře jako v předválečném období. Do roku 1942 zůstalo zachováno – Ústřední četnické pátrací oddělení v Praze, četnické pátrací stanice, četnické pohotovostní oddíly a četnické silniční kontrolní stanice. Četníci (včetně policistů) s legionářskou minulostí byli propouštěni, což vedlo k personálnímu podstavu.[3] V průběhu dalších let byly zrušeny četnické pohraniční kontrolní stanice, četnické letecké hlídky a okresní četnické stanice.[4]

Četnictvo bylo také využíváno při akcích gestapa, a to při zatýkání osob. Dále bylo v roce 1942 využíváno například jako strážní služba v židovském ghettě Terezín.[5] V témže roce byly zavedeny motorizované četnické roty.

Na vnitřní bezpečnosti se podílelo i vládní vojsko Protektorátu Čechy a Morava, které vzniklo v roce 1939. Ke konci války však bylo přesunuto do frontových oblastí severní Itálie.

Četnictvo v poválečném období

V poválečném období docházelo k postupnému osvobozování území a vedle příslušníků četnictva a policie začala vznikat různá revoluční hnutí, která se zúčastňovala bezpečnostních opatření.[6] Vliv na budování nového bezpečnostního aparátu měla zejména KSČ. Ta získala silnou pozici díky výsledkům jaltské konference a později i osvobozením části republiky sovětskou armádou. V poválečné vládě se navíc stal ministrem vnitra Václav Nosek z KSČ. Snahou bylo mimo jiné vytvoření jednotné struktury bezpečnostního sboru (Sbor národní bezpečnosti; SNB), jakožto budoucí politický nástroj, který byl využit po tzv. Vítězném únoru 1948.

Foto: Revoluční garda Tachova (zdroj:: PLANSTICHODOVE.CZ) 

Košická vláda schválila 17. dubna 1945 dokument nazvaný „Budování nové bezpečnosti“, na jehož základě se měla podchytit ozbrojená masa obyvatelstva. V dokumentu se například nepočítalo s rozpuštěním policie a četnictva. Avšak už o dva týdny dříve (5. dubna 1945) stanovila Košická vláda zásady nového bezpečnostního sboru. Národní bezpečnostní služba (později Sbor národní bezpečnosti) byla tvořena třemi složkami: (1) sborem uniformované národní bezpečnosti, který by nahradil policii a četnictvo; (2) pohotovostním sborem a (3) sborem neuniformované služby, který měl plnit úkoly vnitřního a zahraničního policejního a hospodářského zpravodajství). [7]

Na základě nařízení Ministerstva vnitra došlo ve dnech 12.-17. června 1945 k rozpuštění všech ozbrojených jednotek, které byly mimo rámec SNB a armády. Záhy došlo 30. června 1945 výnosem Ministerstvem vnitra k rozhodnutí o vytvoření jednotného SNB.[8] Nesilnější složkou se stala Veřejná bezpečnost, která konala nejenom pořádkovou, ale i dopravní a kriminální službu.

O tom, co bylo dál, si povíme zase příště.