Daj-li medaili, nedaj-li medaili 2: Klidně všem – devalvace vyznamenání vojáků v Aktivní záloze
Podle publikace „Vojenská resortní vyznamenání, medaile a odznaky“, vydané ministerstvem obrany v roce 2007, byl Čestný odznak škpt. Václava Morávka zřízen nařízením náčelníkem generálního štábu z 10. srpna 2004 a měl jasný cíl.
„ …Odznak byl zřízen k ocenění výjimečných výsledků, kterých bylo dosaženo v činnosti bojových záloh dobrovolných při plnění významných úkolů. Odznak se uděluje vojákům v Aktivních zálohách, občanským zaměstnancům a zaměstnancům státní a veřejné správy. Odznak je jednostupňový a může se nositeli udělit pouze jednou…“
Přestože si myslím, že několik málo vojáků z povolání, včetně např. „zakladatele AZ" arm. gen. Šedivého, se skutečně na rozvoji a výjimečných výsledcích AZ podílelo, je z výše uvedeného zřejmé, že tento ČO vůbec nebyl a není pro vojáky z povolání určen, leč praxe je jiná.
Foto: Hrdina odboje by se zacházení s po něm pojmenovaným vyznamenáním asi hodně divil
(zdroj: IDNES.CZ)
Poprvé bylo toto vyznamenání udíleno 11. září 2004 v Kolíně prvním vybraným 76 příslušníkům AZ, sloužícím již tehdy od vzniku prvních dobrovolných cvičení v roce 1999. V prvních letech existence tohoto vyznamenání byl ČO udílen skutečně pouze vybraným příslušníkům AZ za „vzorné plnění povinností a za dosažené výsledky u jednotky AZ“ (jak uváděl udílecí dekret). Dostat tehdy ČO škpt. Morávka něco opravdu znamenalo.
Následně začalo v dalších letech docházet k citelné devalvaci tohoto vyznamenání. Krajská vojenská velitelství dostala údajně shora pokyn, že každý půlrok musí navrhnout 2 příslušníky z jejich pěší roty AZ (která existuje u každého ze 14 KVV v ČR) k vyznamenání. To jest 56 oceněných ročně. Při počtech příslušníků AZ (cca 1200) tímto tempem bude mít „Morávka“ nakonec každý.
A co více, ČO se začal udělovat čím dále více i vojákům z povolání, jak bylo již zmíněno výše, kteří novou stužkou na uniformu nepohrdli a nějakou tu chvilku při výcviku s AZ v rámci své pracovní doby také vydrželi. Samozřejmě čest výjimkám – pár těch zasloužených skutečně také bylo, ale spíše menší zlomek. Tím devalvace vyznemanání stále nebylo učiněno za dost a vrchol měl teprve přijít...
Totiž když během let 2004-2006 byla ČO škpt. Morávka vyznamenána drtivá většina těch příslušníků AZ, kteří se skutečně významně do té doby podíleli na vzniku, organizaci a rozvoji AZ, začaly brzy vyvstávat dvě potřeby z hlediska vojenských ocenění pro AZ. První potřebou bylo to, jak ocenit již dříve oceněného příslušníka AZ, který za svůj výjimečný přínos AZ ČO škpt. Morávka dostal, ale od té doby udělal dalších několik činů, jimiž by si zasloužil opětovné uznání a ocenění.
ČO škpt. V. Morávka je jednostupňové vyznamenání a je možné jej udělit pouze jednou. Nebyla vůle AČR určit nějaké další vyznamenání, a tak tento problém zůstal prakticky neřešen. Tudíž až na pár výjimek, kdy doslova jen několik příslušníků AZ obdrželo v minulosti nějaké jiné resortní vyznamenání, většina dalších s vynikajícími výsledky zůstává nepovšimnuta.
Foto: Pro vojáky v Aktivní záloze zřizuje resort jen jedno vyznamenání (zdroj: ARMY.CZ)
Druhou potřebou, která se s postupujícími roky existence AZ začala rýsovat, byla nutnost ocenění odsloužených let vojáků v AZ. V případě vojáků z povolání je doba služby za odsloužených 5, 10 a 15 let oceňována standardně Medailí AČR s příslušným kovovým štítkem na zástupné stužce s římskými číslicemi V., X., XV.
Samozřejmě je potřeba vnímat rozdíly mezi dobou služby vojáka z povolání a dobou služby vojáka v AZ. Přesto odsloužit v AZ 5, 10 či více let, při zažívání potíží se zaměstnavatelem, s rodinou, s výstrojí apod., je zkrátka na místě ocenit. Dlouho se vedla jednání, jak by takové ocenění za roky služby pro AZ mělo vypadat...
V úvahách a návrzích jádra AZ a za pomoci odborníků VHÚ se došlo k jednomu jedinému nejlogičtějšímu řešení - pokud má AČR již zavedené resortní vyznamenání pro ocenění doby vojenské služby vojáků z povolání, tj. standardizované vyznamenání, a to Medaili AČR (z roku 1996), mohlo by logicky toto být používáno i pro ocenění vojáků v aktivní záloze.
Pochopitelně služba dobrovolníka a profesionála se liší, pročež bylo navrženo, aby byla verze pro AZ nějak odlišena od verze pro VZP, např. aby na stužce k medaili pro vojáky AZ byla čísla let služby znázorněna arabskými číslicemi (5., 10., 15.) či přímo i s písmeny AZ (AZ-5, AZ-10, AZ-15), namísto římských číslic, které jsou užity pro VZP.
Znamenalo by to minimální finanční zátěž k aplikaci změn, protože by to obnášelo jen nechat přidělat potřebný počet malých kovových štítků. A také by to mělo úroveň a řád. Výsledné řešení, které odpovědní funkcionáři AČR nakonec přijali, však příslušníky AZ i odborníky zabývající se faleristikou šokovalo. Bylo rozhodnuto, že k ocenění let služby příslušníků AZ bude použita stužka ČO škpt. Václava Morávka!
Tzn. že k ocenění doby služby v AZ bylo rozhodnuto použít stužku resortního vyznamenání, které se ale udílí za zcela něco jiného („za vzorné plnění povinností a za dosažené výsledky u jednotky AZ“). Pro porovnání – je to asi jako kdyby voják z povolání dostával za odsloužené roky v AČR i za výjimečný čin či přínos AČR stále stejné vyznamenání – v tomto případě Záslužný kříž ministra obrany. I laický čtenář jistě chápu absurditu takového přístupu.
Foto: Naposledy armádě odznaky rovnou došly - beztak ztrácejí na významu (zdroj: ARMY.CZ)
Odpovědní funkcionáři generálního štábu a ministerstva obrany však v absurditě tohoto „kočkopsa“ šli ještě dále – voják AZ měl za odsloužené roky služby dostávat pouze stužku s číslovkou (římskou – asi jich má někde AČR k Medailím AČR pro VZP za roky služby vyrobeno hodně) v barvách ČO škpt. Václava Morávka. Ale pozor – dostat tuto stužku může pouze tehdy, pokud již v minulosti (nebo rovnou spolu se stužkou) dostal také ČO škpt. Morávka.
Pokud tedy některý voják v Aktivní záloze ještě neobdržel ČO škpt. Morávka, nicméně slouží již v AZ 5, 10 či více let, nedostane nic. To se v praxi řada Krajských vojenských velitelství snaží obcházet tím, že aby mohli příslušníci jejich pěších rot AZ za dlouholetou službu ocenění obdržet, navrhují je rovnou i na ČO škpt. Morávka, přestože daný jedinec nic výjimečného za dobu své služby neudělal, nepatří mezi nejlepší vojáky, nepodílel se nijak na vývoji a rozvoji AZ a kritéria pro udělení ČO tak zkrátka nesplňuje.
Dnes už ČO škpt. Morávka dostává praktiky každý, devalvace tohoto jediného resortního vyznamenání vojáků v Aktivní záloze byla dokončena. Můžeme se jen domnívat, co by si o tom všem myslel dnes štábní kapitán Václav Morávek, kdyby žil. Skutečný důstojník, zásadový a odvážný muž, který se vždy držel pevně daných principů a zásad, a to i ve chvílích nejtěžších. Při pohledu na zacházení s vyznamenáním, jež nese jeho jméno a památku, a na ohýbání zásad a tradice jen kvůli aktuálním počtům stužek na skladu, se musí obracet v hrobě.