Dopis Ježíškovi: Česká armádo, nakupuj srozumitelně a zodpovědně
Neuplyne snad ani týden, aby některý z nákupů českého ministerstva obrany nečelil řadě otázek a kritice. Naposledy se to týkalo objednávky nových spacáků. Dodá je sice česká firma, ale tato není výrobcem. Není přitom první ani jediná, která vyhrála tendr se zbožím, které jen přeprodá. Nešlo by to jinak?
Možností nákupů vojenského vybavení je spousta. Existuje nějaký klíč pro jejich volbu?
Existuje několik způsobů, jak může Česká republika zásobovat svoji armádu: Domluví se přímo se zbrojní firmou, potažmo aliančním státem, pro který tato zbrojovka napřímo vyrábí. Další možnost je, že armáda ví konkrétně, co chce, takže zadá poptávku přes nákupčí agenturu NATO – NSPA. Jiným postupem je, že ministerstvo obrany vyhlásí výběrové řízení – buď otevřené, nebo jen pro předem vytipované a oslovené firmy.
Někdy mají konkrétní představu dílčí útvary, takže velení pluků a brigád provede nákup samo. V tomto směru mají české vojenské útvary značnou volnost. Nebo některé z nich spíše privilegia? Výsadkáři mohou koupit přes NSPA své favorizované helmy, kdežto ministerstvo zajišťuje jiné helmy hromadně pro zbytek (jako by další jednotky neměly specifické potřeby?). Speciální síly mohou objednat uniformy ve vzoru multicam, zatímco pro všechy ostatní vojáky se vyvíjejí a nakupují uniformy v originální českém vzoru střihu a kamufláže. Ale jistě, někdy to dává smysl – například nákupy munice. Jenže někdy tato nekoncepšnost škodí…
Kauza spacáky: Proč neznámé, když existují ověřené značky?
Značný rozruch způsobilo aktuální nakupování spacáků. Ministerstvo obrany jich právě objednalo bezmála padesát tisíc kusů, tedy i do zásoby. Cena za jeden kus (kolem 2000 Kč) je v pořádku. Dokonce se zdá povzbudivé, že zakázku získala česká firma Fenix Protector. Ta ale nikdy žádné spacáky nevyráběla a pro AČR je zajistí z Číny.
Tato firma je následovníkem tradiční firmy ALP Army, která léta dodávala české armádě skvělé batohy a další výstroj. Mimochodem, ve stejné době uspěla v tendru na modulární sumky a pouzdra, a to za velice sympatické ceny (v porovnání s cenami maloobchodního prodeje). Avšak, co se týče spacáků, ve smlouvě o jejích dodávkách přímo uvádí, že je dodá prostřednictvím čínské továrny, která vyrábí prakticky všechno.
Část veřejnosti namítá, že to bude „čínský šmejd“. Takový postoj je iracionální – v Číně se vyrábějí nejen boty, které se v prvním dešti rozpadnou, ale výroba je tam zadávána také předními značkami obuvi nebo i top výrobci mobilních telefonů a dalšího spotřebního zboží. Říká se tomu globalizace. Žijeme v době, kdy pokud česká firma vyvine kvalitní užitný vzor, výrobu stejně zadá do Asie. Nebo ne?
Co je doma, to se počítá
Pokud jde o outdoorovou výbavu, právě české firmy jsou už dvě dekády lídry pro západní trh. Jsou to Tilak, Husky, Hannah, Alpine Pro, Highpoint, Humi, Moira, Kama, Pinguin, Rejoice, Bushman, Sir Joseph, Direct Alpine a další… Věděli jste to? Naproti tomu, paradoxně, firma Carinthia, která dodávala české armádě (skvělé) spacáky v minulosti, je rakouská.
Foto: Winter Survival (army.cz) ... Vojáci nemají spacáky jen na letní čundry
Každopádně, v České republice jsou desítky specializovaných firem, které umí navrhnout a ušít skvělé vojenské oblečení, ale také výstroj a doplňky. Samozřejmě, některé takové firmy najímají české švadleny, jiné třeba polské, další zkrátka mají smlouvu s továrnami v Asii. Právě proto je v pořádku zajímat se o to, kde je zboží vyrobeno. A to z několika racionálních důvodů…
- Zaprvé, pokud je zboží vyrobeno českými dělníky, je podporována domácí zaměstnanost, daně a odvody z jejich práce míří do českého státního rozpočtu.
- Zadruhé, stát a jeho občané si udržují know-how, dovednosti i výrobní technologie pro výrobu. Co když některý český politik (viz nedáno primátor Prahy) rozzlobí Čínu natolik, že uvalí na české zakázky embargo?
- Zatřetí, domácí zbrojní průmysl si stát udržuje i za cenu vyšších nákladů proto, aby v případě stavu ohrožení státu byl funkční a nezávislý. To je součást bezpečnostní politiky, kterou by občané měli akceptovat.
Pak je zde ještě čtvrtý problém: Jak chce české ministerstvo obrany vykonávat průběžný dozor a zkoušky kvality někde v Číně? Pošle tam snad na další dva roky své pozorovatele? Riziko je nasnadě – tak jako v mnoha jiných zakázkách převezme hotové zboží. To bude podrobeno vševojskovým testům a kdyby se pak zjistilo, že nesplňuje zadávací požadavky, tendr se zruší a čeští vojáci budou spát přikryti chvojím? Už se to stalo, mnohokrát. Fenix Protector má dobré renomé, tak si spacáky v Číně snad ohlídá, ale je vůbec třeba taková rizika podstupovat?
Proč AČR nekupuje ověřené výrobky, které už viděla a vyzkoušela?
Asi nejvíce kritiky v „kauze spacáky“ vyvolal neuvážený výrok ministerstva obrany, že objednané spacáky – rozumějte aspoň vzorek – ještě nevidělo. Je neuvěřitelné, jak často a stále dokola se kupují zajíci v pytli. Naposledy tak vyhořel tendr na helmy. Převzala jej druhá firma v pořadí a zase se nabízí otázka: Už jste ty helmy viděli? Armáda by se měla inspirovat u běžného spotřebitele – takový pan Novák si přijede prohlédnout zboží do obchodu, když kupuje auto, tak se objedná na testovací jízdu.
Z Facebooku MO: Pochlubili se nákupem nových spacáků doplněného fotografií, kterou jsme převzali do náhledu tohoto článku. A když se lidé podivili, vyšlo najevo, že MO koupilo něco, co ještě nevidělo.
Kdyby – hypoteticky – žádný spacák MADE IN CZ nevyhověl, proč se přes NSPA nepoptaly třeba osvědčené britské spacáky Snugpag? O kvalitě této značky čeští řadoví vojáci nepochybují, cena by mohla být rovněž přátelská, ostatně několik vojenských útvarů nakoupilo nedávno zimní bundy a zateplené kalhoty právě této značky. Je to důkaz, že vojáci vědí, co chtějí, dokonce si umí najít cestu, jak to koupit. Jenže, proč jen někdy?
Jak je možné, že zrovna spací pytle definuje armáda tak vágně, že byly koupeny na základě…? Na jakém základě vlastně? Je hlavním argumentem nejnižší cenová nabídka? Nebo úlitba české firmě, která se specializuje na batohy, takže když vydělá na přeprodeji čínských spacáků, investuje zisk do výroby ještě lepších batohů? Je to nějaký druh „zastřené“ podpory domácího zbrojního průmyslu? Protože napřímo se tím český průmysl nepodporuje, nejvýše mezinárodní obchodování.
Kdyby tuto politiku vojenských nákupů někdo konečně vysvětlil, bylo by to fajn. Bez vysvětlení ale akvizice vojenské výstroje a výzbroje působí, jako by postrádaly logiku a legitimitu. A každý další nákup zajíců v pytli právem vyvolává kritické ohlasy a obavy, že vojenské sklady zůstanou prázdné celou další pětiletku.
