Chystané legislativní kroky k držení zbraní v roce 2018
Aneb Co všechno nás čeká v roce 2018?
Začnu odvážným konstatováním, že nás čeká pravděpodobně jeden z nejdůležitějších roků pro střeleckou komunitu České republiky v novodobé historii. Čeká nás velká výzva a zkouška naší odolnosti zároveň. V souvislosti s chystaným rozsáhlým zásahem do legislativy civilního držení zbraní bude zkoušena naše soudržnost a důvtip.
Je pravděpodobné, že odpůrci práva držení zbraní slušnými svobodnými občany této republiky budou dělat vše proto, aby nás rozštěpili, poštvali proti sobě, zostudili a vykreslili světu v těch nejčernějších barvách. Oprostím se úvah, co jsou zač, nebo proč či pro koho to dělají. Podstatné je, že nás tyto narážky a útoky nesmí vytočit ani zviklat. Nikdy se nenechme vyprovokovat k nepřístojným reakcím. Musíme zůstat jednotní a konzistentní v argumentaci a vystupování.
A v tom nám pomůže pouze a jedině jasná mysl nezkalená animozitami či jednoduchými řešeními. Na problematiku svobody a bezpečnosti neexistují jednoduché scénáře a jednoduchá řešení. Vždy to je práce dlouhodobá a vyžaduje přesvědčení a úsilí. Nenechme se tedy zlákat jednoduchými modely a krásnými sliby. Platit bude nakonec zas a pouze to, co je napsáno ve sbírce zákonů. A tu má v této zemi šanci přímo ovlivňovat námi volených 282 zástupců. (Z nichž 28 bude mít letos volby. Možná 228.)
A teď již konkrétně:
Jak praví klasik:
Implementovat nebo neimplementovat?
To je otázka. A otázka, která nás všechny pálí jak čert. Čistě na základě vyššího principu mravního samozřejmě neimplementovat. Nicméně tato otázka je za prvé politická (a tedy jí musí zodpovědět politická reprezentace této země) a za druhé pro dlouhodobé udržení status quo odpověď na ní není zcela jednoznačná (viz dále).
Jak jsme již informovali, zadala Vláda (ještě ta minulá) úkol legislativním pracovníkům Ministerstva vnitra připravit takzvanou mininovelu, tedy novelu zákona č. 119/2002 Sb. o zbraních a střelivu, která bude implementovat předmětnou směrnici a to co možná nejméně „destruktivním“ stylem. Tato mininovela, jejímuž projednávání jsme byli a budeme i nadále přítomni byla skutečně připravena vysoce kvalitně a v kombinaci s dalšími chystanými legislativními pracemi v ní lze spatřit jistý smysl.
Cože? Další legislativní práce?
Těmi „dalšími legislativními pracemi“ je myšlen soubor zákonů, které připravují dva pro nás zcela klíčové resorty, a sice Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany. Děje se tak více či méně kooperativně a naší snahou je tuto spolupráci resortů podporovat, a pokud je to v našich silách tak ji i vhodným způsobem pomáhat utvářet.
V rámci těchto příprav chystá Ministerstvo obrany zákon o branných spolcích a Ministerstvo vnitra celkovou rekodifikaci zákona o zbraních (přestrukturování, oddělení muniční části, atp.), dále pak zákon o nakládání se zbraněmi v oblasti vnitřní bezpečnosti a aktualizaci souvisejících vyhlášek a prováděcích předpisů.
Proč to všechno?
Celou touto snahou je vytvořit v podmínkách České republiky prostor pro další udržení legálně ozbrojených zákona dbalých občanů v legitimní sféře a to ideálně nastavené tak, aby tito občané měli možnost být v rámci dobrovolnosti užiteční pro stát a jeho případné bezpečnostní potřeby. Je nasnadě, že takto vytvořený systém vnitřní bezpečnosti bude odstíněn od negativních a leckdy zcela škodlivých efektů některých unijních předpisů, protože otázka vnitřní bezpečnosti je ve výlučné pravomoci členských států. Jak vám zcela jistě potvrdí někteří renomovaní ústavní právníci. (Ti samí, kteří tvrdili, tvrdí a při dalším načtení ústavního zákona o bezpečnosti jistě i tvrdit budou, že ústavní novela smysl nemá….)
A jak to tedy vlastně bude probíhat?
V druhé polovině roku 2017 oba dva resorty obhájily „legislativní analýzy“. Na základě těchto analýz budou zahájeny přípravy konkrétních paragrafových znění. Oba dva resorty přislíbily a doposud toto plní, že k projednávání těchto předpisů bude připuštěna odborná veřejnost. Od Ministerstva obrany nyní aktuální informace nemáme (dáme jim posváteční oddech a pak se optáme, jak práce pokračují). Od Ministerstva vnitra již máme pozvánku do pracovní skupiny, která se tímto bude zabývat. Konkrétní řekněme road-mapa bude jasnější v druhém kvartále 2018.
A jak to bude s ústavou?
Inu to je nasnadě. Správná otázka totiž je, jak to bude se senátem. Letos bude 27 senátorů obhajovat post. Nezapomeňme, kteří byli při hlasování příčetní a kteří byli opatrní či přímo ostře agresivní. A na základě výsledku těchto voleb si pak můžeme otázku „jak to bude s ústavou“ položit znova. Tedy abych byl přesnější, můžeme ji položit znova poslancům a následně senátorům. :-)
A co na to evropský soudní dvůr?
Jak dopadne žaloba k evropskému soudnímu dvoru, o tom nemá cenu spekulovat. I když by to šlo dovozovat z dosavadní praxe, cenu to nemá. Podstatné je, až bude znám výsledek, co si z toho Evropané odnesou. Jestli jsou evropské instituce ještě alespoň trošku soudné, nebo již konají vše proto, aby své chlebodárce (z jejichž daní jsou tyto instituce placené) přesvědčili o své zbytečnosti a nadbytečnosti.
A co na to LEX?
To je v zásadě jasné, a Ti z vás, co již nějakou dobu v LEXu jsou, mají jasno. Cíl se totiž stále nezměnil. Je zcela zřejmý a jasný. Našim cílem i nadále je „udržet a ochránit právo zákona dbalých občanů této země nabývat, držet a nosit zbraně a to i k účelu sebeobrany“. A to pokud možno v takovém systému, který bude spravedlivý, transparentní, odolný proti korupci a zároveň bude maximálně eliminovat excesy se zbraněmi.
Cíl hry tedy zůstává i nadále stejný. Nemění se ani pravidla hry a způsoby naší činnosti: sbírat tvrdá data, vyvracet nesmysly, vysvětlovat, přednášet, jednat, hledat a propojovat spojence. To vše slušně, věcně a neoblomně. Jen se nám za posledních pár let holt trošku zvětšila herní deska ;)
Jakub Smetánka
viceprezident LEX z.s.
Převzato z Bullet-inu LEX zveřejněného v lednu 2018.
