Globální lynč maďarské kameramanky je manipulace a prasárna tisíckrát větší, než že ona nastavila nohu!
Minulý týden nám média servírovala fotografii utonulého chlapce se vzkazem „Evropo, styď se!", ačkoli daná rodinka nastoupila na rizikový člun naprosto bezdůvodně, v bezpečném Turecku, se záchrannou vestou jen pro otce, jenž by správně měl být postaven za zanedbání péče o děti před soud. Tento týden média rovněž globálně vystavila záběry, kterak maďarská kameramanka odkopává ilegály, kteří se na ní/Maďarsko/EU řítí prorážejíce řady policie, se vzkazem: „Zhyň ty maďarská rasistko!" Co je strašné, mnozí lidé na to skáčou a konají. Tací se styďte!
Video: Globální lynč maďarské kameramanky za tyto záběry
Dovolila jsem si zastat se té ženy, a to z mnoha důvodů, jež rozvedu dále. Po chvilce rozumné diskuse s přáteli se na mém facebookovém profilu začali svolávat sluníčkáři, kteří jako vždy dosavadní diskusi přehlíželi, žádné argumenty nepředstavili, za to mě rovnou napadali. Až tam naštěstí přibyl jeden příspěvek převyšující v empatii a lidství tisícinásobně to, co sluníčkoví lidé za humanitu jen povrchně vydávají:
„Uvědomujete si, jak těm Maďarům je? Jsou zavaleni těmito lidmi. Jejich hranice jsou k ničemu. Ti lidé si z nich nic nedělají a chodí si k nim jak na procházku. Dělají bordel, odmítají darované jídlo. Ti lidé šli proti policii, která je nechtěla pustit dále, protože porušují jejich zákony. Evropští politici je odsuzují. Ta frustrace musí být šílená. Novináři to vše vidí, jsou u toho a vy jí teď odsuzujete. Ona má národnostní cítění, má ráda svůj stát, svůj národ. Jen doufám, že za měsíc nebudeme v jejich situaci."
Přesně tak, proč bychom proboha měli mít větší soucit s přistěhovalci než s Maďary? Těm přistěhovalcům na hranicích EU nota bene nic nehrozí. Jsou tam zastaveni a mají vyčkat, až je autobus přepraví do ubytovacích zařízení. To je důležité, aby se zjistila jejich totožnost (nebyli mezi nimi třeba bojovníci IS) a také zdravotní stav (nebyl mezi nimi někdo s infekčním onemocněním vyžadujícím karanténní léčbu). Tohle se jim tam snaží vysvětlit policie i humanitární pracovníci. Ale vzdor tomu – dav policisty napadá, proráží jejich řady, nelegálně vniká na území suverénního státu a společného Schengenského prostoru, ohrožuje ušlapáním všechny přítomné včetně sama sebe, ohrožuje bezpečnost celé evropské populace (výše uvedenými riziky).
A uprostřed toho se ocitá také maďarská kameramanka. Opakovaně předsouvá nohu. Nejprve, když do ní vráží první člověk z valícího se davu, pak dalším dvěma, kteří ji těsně míjí. Co na tom, že jde o děti? Myslíte, že to v té rychlosti a přes objektiv postřehnete? A mění to vůbec nějak situaci? Vzápětí se kameramance podaří vzdálit, ale je v bezprostřední blízkosti policisty, který marně zachytává běžícího ilegála za rameno, ten proto ztrácí rovnováhu a vrávorá ke kameramance. Ta opět předsouvá nohu. Nic víc a nic míň, pusťte si ty záběry zpomaleně a laskavě té ženě nepodsouvejte své skryté předsudky.
Foto: Tento záběr v posledních několika dnech obletěl svět
Tu nohu opakovaně předsunula z několika možných důvodů, o nichž se lze jen dohadovat, ale všechny by byly legitimní. Zaprvé – snažila se vytvořit si bezpečný osobní prostor, aby ji někdo z davu nesmetl. Za normálních okolností před sebe dáte instinktivně ruce, v těch ale ona držela kameru. Zadruhé – chránila nejen sebe, ale právě i svěřenou drahou techniku. Každý fotograf a kameraman vám potvrdí, že než by své pracovní náčiní odhodil, raději jej drží dál v bezpečí, zatímco třeba po zakopnutí padá na ústa. Samozřejmě je to iracionální, nové zuby mohou stát více, ale je to reflex. Zatřetí – je to Maďarka, vidí, že je napaden její stát, nestačí na to policisté sloužící tomuto státu, a tak přidává ruku k dílu.
I náš zákon říká, že je-li to ve vašich silách, můžete se pokusit zadržet pachatele trestného činu. A rozhodně vám garantuje, že ocitáte-li se v nebezpečí, můžete využít všech adekvátních prostředků k jeho odvrácení. Naopak žádný zákon na celé planetě neříká, že se můžete mírnyx týrnix pohybovat jen ze své vůle a bez dokladů napříč hranicemi jiných států, než kde jste občanem. A opravdu by mě zajímalo, na základě jakého paragrafu maďarského zákoníku práce dostala odvážná kameramanka výpověď.
Sluníčkové hlášky, které ji odsuzují, na tyto otázky neodpovídají, pouze konstatují, že to od ní byla pěkná prasárna. Omyl, prasárna je to od těch, kdo bez špetky snahy o rozklíčování této události provádějí lynč. Na takové pozor, vytvoří lynčující dav vždy a všude, úplně stejně jako při pogromech na Židy, úplně stejně jako při vyhnání Němců ze Sudet, jakkoli ve své povrchnosti a neznalosti se vydávají za pravý opak. Ale co hůř – média, dnes asi nejmocnější instituce celosvětově (kam se hrabou národní státy nebo OSN), vyvíjejí neskutečný nátlak, který snadno zmate i ne-intelektuály. Titíž, kterým se neekluje naaranžovat mrtvolku dítěte, sestřelí s vervou komunistické prokurátorky soudící Dr. Horákovou svoji stavovskou kolegyni.
Je to vůbec zvláštní plémě, ti novináři. Ne že by se mezi nimi nenašly čestné výjimky, ale i tak jsme na tuzemské scéně za poslední rok zažili zajímavé zvraty z per týchž kazatelů pravdy – eskalovali obavy z Ruska, ale pak na Ukrajinu zapomněli, eskalovali obavy z Islámského státu – ale pak na jeho postup/útlum (kdo ví?, média o tom už neinformují) rezignovali, rok eskalovali obavy z imigrantů – a a poslední dva měsíce otočili a spílají nám, že je nevítáme dávno odkvetlými šeříky. Ale co je nejabsurdnější – navzájem si podrážejí nohy. Jako by jim nedocházelo, že se to může obrátit proti nim. A zdá se, že to není politická objednávka, že naopak politici jsou ve vleku momentálních postojů žurnalistů. Ti si pod sebou parádně podřezávají větev a všichni, kdo jim slepě naslouchají, též.
Ale zpátky k maďarské kameramance – a ve vztahu k její profesi – objevily se ještě dva argumenty, které hovoří proti jejímu pozvednutí nohy. Ten první praví, že jako novinářka měla být nestranná a především nezúčastněná. Neměla se soustředit na nic jiného, než natáčení. Asi jako kdyby popelář, před jehož zrakem někdo strhne kabelku z ramena kolemjdoucího, měl nadále zůstat soustředěn na koulení popelnice. Anebo jinak, neznáme snad případy, kdy novináři byli ostře kritizováni naopak za to, že pouze přihlíželi a fotili, zatímco se v jejich bezprostřední blízkosti odehrávalo bezpráví?
Druhý argument, v médiích hojně uváděný, zmiňuje zaměstnání dané kameramanky v TV stanici, která se přiklání k anti-imigrantským postojům. Už jen toto spojení se snaží vyvolat odsouzení. Jako by nesouhlas s multi-kulti konceptem a naopak apel na dodržování práva byl deviantní, nejméně tak na úrovni pedofilie. Ti, kdo tento argument používají, mají ve skutečnosti k demokracii tak daleko, jako Kim-Čong-Un. Ani o píď blíž.
Novinové titulky zněly takto: „Kameramanka maďarské televize kopala do dětí uprchlíků." (iDnes) Ve skutečnosti by měly znít takto: „Kameramanka maďarské televize čelila statečně davu ilegálních přistěhovalců prolamujících hranice." Nějaký sluníčkář mi na facebook napsal, že je mu mě líto. Ubezpečila jsem jej, že mě jeho ne. Je mi líto té kameramanky, je mi líto všech Evropanů, kteří chtějí udržet a dál rozvíjet naše civilizační výdobytky, ne jen jejich odraz. A všem vřele doporučuji přečíst si aktuální Reflex, konkrétně rozhovor s Danem Schueftanem. Ani nejzapálenější sluníčkář nedokáže vyvrátit jedinou jeho větu.
