Historie a vývoj Aktivní zálohy (2): 2002-2003
V předešlém díle byly popsány podmínky a motivy, které vedly k prvním povolávání dobrovolníků na vojenská cvičení, díky čemuž byla zformována 1. mechanizovaná rota Aktivních záloh dobrovolných. Níže se zaměříme na to, které další jednotky ji následovaly. A také na to, že se uplatnily při katastrofálních záplavách v létě roku 2002.
Foto: Ze cvičení královéhradecké 131. strážní roty, VVP Libavá 2004
Významným mezníkem při vývoji jednotek Aktivních záloh bylo setkání nejvyšších představitelů AČR a příslušníků 1. mechanizované roty AZD se zástupci různých vojensko-historických klubů, politiků, občanských a zájmových sdružení 6. 4. 2002 ve vojenském zařízení Měřín. Zde bylo společně projednáno mnoho klíčových problémů a byly připraveny podklady k potřebné novelizaci branného zákona.
V návaznosti na toto shromáždění vznikla také dále z 1. čety zmíněné 1. mechanizované roty AZD ke dni 19. 7. 2002 u 22. mechanizovaného praporu 1. tanková rota AZD a následně se začala formovat i 2. mechanizovaná rota AZD.
Foto: Ze zasedání AZB v roce 2003
Tehdy v srpnu 2002 nastaly v České republice katastrofální ničivé povodně. Na pomoc a likvidaci následků povodní vedle dalších útvarů AČR se nejprve živelně a následně již organizovaně v rámci operace „OBNOVA" zapojily i stovky dobrovolníků AZD. Při této příležitosti se prokázalo, že příslušníci AZ jsou schopni často plnit stejné úkoly při těchto záchranných pracích jako profesionální jednotky.
Mnohdy byli na místě i dříve, než profesionální jednotky, přestože oficiálně aktivováni s povoláním na „mimořádné cvičení" byli až v průběhu celého zásahu.
Foto: Zasedání AZB v lednu 2004
Po nabytí platnosti zákona 128/2002 Sb.[4], novelizujícího zákony, týkající se branné povinnosti, byla dána i legislativní částečná podpora vzniku jednotek AZD. U 22. mechanizovaného praporu ve Strašicích vznikl 1. mechanizovaný prapor AZD, složený z 1. a 2. mechanizované a 1. tankové roty AZD. Při jeho slavnostním zahajujícím nástupu dne 30. 11. 2002, který byl spojen s rozloučením s tehdejším NGŠ AČR arm. gen. Jiřím Šedivým, jenž ten den odcházel z činné služby do zálohy, dostala tanková rota od Čsl. obce legionářské rovněž čestný název „Československých legií".
Již v říjnu 2000 vznikla kromě zmiňovaných mechanizovaných jednotek, na návrh náčelníka Vojenské zpravodajské služby, i tzv. Rota Z. Bylo tehdy povoláno na intenzivní dvoutýdenní dobrovolné cvičení prvních 44 bývalých příslušníků průzkumných jednotek, kteří dali základ vzniku této speciální jednotky AZD. Jednotka absolvovala výsadkovou, odbornou a taktickou přípravu, ukončenou dvěma seskoky padákem a třídenním cvičením k ověření získaných znalostí. I nadále její výcvik probíhal stranou běžné koncepce výcviku jednotek AZD, v rámci standardu 6. spec. brigády, následně 601. skupiny speciálních sil.
Foto: Zasedání na MO ČR v prosinci 2003
Vedle těchto vzniklých jednotek byli, jak jsem již zmínil, i jednotlivci v aktivní záloze, kteří se dále účastnili vojenských cvičení u různých jednotek samostatně, bez příslušnosti ke stálé jednotce AZD (např. zmíněná cvičení v rámci 1. výcvikové a mobilizační základny v Litoměřicích, která cvičila „záložáky" až do prosince 2003). To již existovala kromě dalších fyzických či právnických subjektů i organizace, na základě dohody se služebními orgány resortu Ministerstva obrany, snažící se sdružit vojáky v aktivní záloze, zastupující myšlenku vzniku dalších stálých jednotek Aktivní zálohy po vzoru existence americké Národní gardy či britské Home Guard a dalších. Její název byl Asociace záložních brigád (AZB)[5] a na základě doporučení tehdejšího NGŠ gen. Šedivého se stala následně i součástí Svazu vojáků z povolání AČR.
Foto: Stánek AZB na IDETU 2004
AZB usilovala v jednáních s AČR o vznik ucelené koncepce existence a výcviku Aktivní zálohy dobrovolné. V rámci jednotlivých krajů měla i své zmocněnce, kteří vešli v jednání s příslušnými Krajskými vojenskými velitelstvími (KVV). Jen je možno zmínit, že tato organizace tehdy nezískala tak masivní podporu z řad příslušníků AZ, jak se původně při jejím vzniku očekávalo. Zastala však nepominutelnou úlohu při přípravě, propagaci, plánování výcviku a především návrhu legislativních změn ve prospěch AZ (tehdy ještě název AZD).
V dalších letech se AZB organizačně také podílela s Generálním štábem i na organizaci tiskových konferencí, Dětských dnů, IDETů a dalších akcí k propagaci a podpoře náboru do jednotek AZ. V roce 2003 se podílela významně na organizaci regionálních konferencí[6] k problematice AZD. Navázala také některé významné spolupráce s partnery ze spojeneckých armád.
V roce 2003 v rámci reformy AČR došlo bohužel také ke zrušení 2. mechanizované brigády a tím bohužel i k rozpuštění mechanizovaného praporu AZD u 22. mpr. Přineslo to s sebou velkou vlnu frustrace a rozčarování mnoha jeho příslušníků, protože rozpuštění jednotky bez možnosti přemístění k jinému útvaru v zachované podobě vnímali mnohdy jako nepochopitelnou křivdu. Bylo mnoho těch, kteří následně ukončili své smlouvy o zařazení do AZD a již se je pro dobrovolnou službu v AČR nepodařilo nikdy dále získat...
Zachována zůstala pouze 1. tanková rota AZD „Československých legií", která se stala součástí 73. smíšeného mechanizovaného praporu (později transformovaného na 73. tankový prapor) v Přáslavicích, kam se také přesunula.
V návaznosti na dřívější zkušenosti s dobrovolnými cvičeními, s poznatky z výcviku mechanizovaných rot AZD a navazováním na tradice dobrovolnosti z historických tradic AČR, vzešla koncepce vzniku dalších jednotek Aktivních záloh dobrovolných. Při vzniku těchto jednotek, organizaci náboru dobrovolníků a vysvětlování celé koncepce pomáhali v rámci jednotlivých krajů i zmocněnci AZB. Velení armády rozhodlo o vzniku nových jednotek AZD ve formě strážních rot[7] - ke dni 1. 1. 2004.
Foto: Ze cvičení královéhradecké 131. strážní roty AZD, VVP Libavá 2005
Koncem roku 2003 v rámci jednotlivých krajů, v pravomoci příslušných Krajských vojenských velitelství, proběhla[8] první setkání se zájemci o budoucí dobrovolnou službu v těchto jednotkách. Probíhalo vytipování vhodných osob na velitelské funkce, zajišťování organizačních záležitostí, výstrojních náležitostí pro tyto budoucí jednotky, které měly organizačně být zařazeny právě pod Krajská vojenská velitelství.
V rámci tohoto procesu při jednání s příslušnými KVV spolupracovali i zmínění krajští zmocněnci AZB, kteří v průběhu této transformace, i v kancelářích[9], které jim byly v budovách daných KVV poskytnuty, absolvovali ve svém volném čase množství pohovorů s potenciálními zájemci o službu v AZ. Zároveň se na tomto procesu podílela i mobilizační oddělení.
V rámci jednotlivých krajských vojenských velitelství tak skutečně od 1. 1. 2004 vzniklo nových 14 strážních (později pěších) rot AZD.
Poznámka autora: Když jsem byl vyzván ke zpracování historie a vývoje Aktivní zálohy, v níž sloužím 11 let, tak jsem vše začal zpracovávat podle toho, jak jsem to zažil, co jsem si zapamatoval, a co jsem se případně dozvěděl od některých kolegů z centra dění. Tento materiál si v žádném případě tedy neosobuje právo být zcela objektivním a úplným zpracováním tématu, i když se k tomu snaží přibližovat. Děkuji za pochopení. Autor.
Hlavní použité prameny:
- Archiv autora
- Archiv Asociace záložních brigád, o.s.
- Archiv mjr. Ing. Líbezného Arnošta
- Archiv kpt. Ing. Mojžíše Milana
- Archiv kpt. Mgr. Trávníčka Františka
- Ministerstvo obrany České republiky. Ministerstvo obrany : České republiky [online]. 2004 [cit. 2008-01-15]. Dostupný z WWW: <www.army.cz>.
- PAJER, Jaroslav. Historie aktivní zálohy v datech. Nepublikováno, studijní materiál.
- VLČEK, Bohuslav. Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky. Vojenské rozhledy. 2007, roč. 2007, č. 4, s. 67-73.
