Vzkaz partnerkám bývalých vojáků: Váš muž se hroutí a možná o tom ani nevíte…
Ať už veteráni končí svou vojenskou kariéru dobrovolně či nikoli, čeká je něco jako údolí smrti. Jen v pár procentech případů jej přeskočí, tzn. plynule přejdou do civilního zaměstnání, v němž jsou spokojení a dobře zaplacení. Častěji ale měsíce i roky tráví neúspěšnými pokusy o novou seberealizaci, jež by navíc udržela rodinný rozpočet na někdejší úrovni. Čím déle se v údolí zdrží, tím více jim ubývá sil a příležitostí vyškrabat se nahoru…
Ve Spolku VLČÍ MÁKY se potýkáme s touto problematikou většinou a bohužel v její nejzazší fázi, kdy nastupuje náš program www.armyhelp.cz. Ale občas nás osloví i někdo, kdo teprve ví/tuší, že bude v AČR končit, což je situace výrazně lepší, protože mu můžeme, obrazně řečeno, dodat skokanskou hůl, s níž údolí smrti přeskočí.
Pokud vás zajímá, proč používáme příměr Death Valley, tak jsme si jej půjčili z byznysu. Tam značí situaci začínajících firem, které už mají produkt, svoje know-how a pár zákazníků-nadšenců, ale padají do začarovaného kruhu, kdy nemají velké stálé zákazníky, tudíž ani peníze na provoz, potažmo zlevnění výroby pro větší konkurenceschopnost a uspokojení těch potenciálních velkých zákazníků. U bývalých vojáků pro nás značí stav, kdy delším vyžíváním z odstupného, popř. paběrkováním na různých neadekvátně placených pracovních pozicích, klesá jejich potenciál najít si opravdu dobrou práci…
Fenomén, o kterém píšeme, se rozhodně může týkat každého, kdo skončil v práci, která jej bavila a ještě byla dobře placená, ale připomeňme, že vojáci jsou v tomto směru rizikovější. Mimo jiné proto, jak je jejich práce specifická (má svůj řád – vše nalajnované, přináší adrenalin, jisté benefity, ale i zápory – zejména nejistotu prodloužení závazku). Zeptejte se jakéhokoli veterána nebo naopak zaměstnavatele, který mu dal příležitost, a uslyšíte z obou stran, že to bylo těžké a adaptace trvala několik měsíců…
Dále se ale soustřeďme na hmatatelný faktor – plat. Vojáci jsou, zaplať bůh, už v ČR dobře placeni (viz nedávný článek o tom, jak je strašné, že policisté nikoli). Obvykle výrazně lépe, než by korespondovalo s jejich původní civilní kvalifikací a regionem, v němž žijí. Rodinný standard si celkem přirozeně nastavují na příjmy teď a tady. A pokud si ještě přilepší, jak to ostatně dělá většina populace, za pomoci hypoték a spotřebitelských úvěrů, je na průšvih zaděláno.
Čím hůř na tom po ukončení vojenské kariéry jsou, tím spíše mají tendenci usilovat jen o ty nejatraktivnější pozice, na které mají ovšem menší šanci se dostat. Postupem času nemají peníze na provoz rodiny, tudíž ani nový kariérní začátek – když už by jim to vysněné místo vyšlo - třeba kvůli nutným počátečním výdajům na dojíždění/ubytovnu a rozšíření kvalifikace. Relativně dosažitelné příležitosti jim protékají pod rukama, k těm vysoko na kopcích se nemají jak vyšplhat, až je prostě pobyt v údolí smrti utaví do dluhových pastí a zúžení pracovních možností na nejbližší supermarket, přičemž odměna v něm již nezvrátí dluhovou spirálu.
Jedním ze základních předpokladů, jak ve správný čas pád do údolí smrti zvrátit, nebo aspoň zbrzdit a učinit něco pro „restart“, je určení priorit. Příklad: Pokud potřebujete pro chod rodiny včetně splácení již nabraných úvěrů padesát tisíc měsíčně, nedává mnoho smyslu přijít o lukrativní nabídku na práci v zahraničí tím, že raději hlídáte doma děti, aby vaše žena mohla absolvovat školení do zaměstnání, z něhož obohatí domácí kasu o 30 % potřebných příjmů, zatímco vy jste mohl o 100 %. Leda že by manželka dosud nevěděla, jak mizerná je vaše, tudíž celo-rodinná finanční situace…
Je nasnadě, že pokud partnerka o potížích svého životního druha neví, resp. nezná celou pravdu, tak upřednostňuje řešení, která řešeními nejsou. To ale zdaleka není takový problém jako fakt, že nemůže poskytnout ani kýženou psychickou a morální oporu. První spirála, kterou si neúspěšný muž prochází, není ta dluhová, nýbrž ta z pocitu jeho vlastního selhání a obav ze zklamání nejbližších. Čím problém narůstá, tím hůře se přiznává…
Požádali jsme proto naši externí spolupracovnici, osobní koučku Hanu Wolf, aby připravila několik tipů pro manželky a družky našich vojáků, jak se zachovat v situaci, kdy se dozví pravdu, resp. zvládnout to tak, aby ji slyšely pokud možno hned napoprvé celou:
Tato situace je podle množících se dotazů velmi častá. Muž odejde do civilu, nedaří se mu v civilní kariéře tak, jak si plánoval, a peníze pomalu začínají docházet. Chce být chlap a všechno zvládnout sám. Bojí se přiznat selhání, a tak raději nic neřekne. Nikomu. Je přece silný a potřebuje situaci zvládnout sám. Jenže jednoho dne situace praskne a mnoho mužů se ocitá na pokraji zoufalství z fatálního selhání. Co s tím můžete Vy jakožto jeho žena dělat?
1. Hlavně na něj nekřičte. Věřte mi, že ať je situace zdánlivě sebehorší, nic není tak horké, jak vypadá. Pokud budete na muže křičet, nic tím nevyřešíte. Váš muž pravděpodobně zažívá jednu z nejhorších (ne-li nejhorší) situaci v životě. Ve svých očích jako chlap selhal, tak mu nenakládejte ještě víc křikem. Raději se snažte celou situaci prodýchat. Jděte na chvilku ven a nadechněte se čerstvého vzduchu.
2. Chtějte znát celou situaci. Až se uklidníte a odejdou nejbouřlivější emoce, sedněte si s manželem a požádejte ho, ať odkryje karty. Buďte připravená na nejhorší a požádejte ho, aby k Vám byl maximálně upřímný. Je lepší vědět přesně na čem jste, než abyste se užírala domněnkami a katastrofickými scénáři. Nalijte si čistého vína. Je nutné vědět, jak se situace má. Pro klid Vás obou.
3. Začněte počítat. A to spolu. Sedněte si večer a v klidu, až budou děti spát. Vezměte si tužku a papír a začněte počítat stav vašich financí. Jaké jsou vaše reálné příjmy? Jaké jsou výdaje? Jakou máte zásobu? Kde je možné ušetřit? Toto všechno je nutný základ, abyste se ze situace zvedli. Zabrat budete muset oba.
4. Jste na jedné lodi a jste tým. Pamatujete, co jste si slíbili ve svatební den? V dobrém i zlém, že? Jak jsem již řekla v úvodu, nic není tak horké, jak se na první pohled zdá. Má to však jednu podmínku: skutečně musíte držet spolu. Domluvte se na krizovém plánu, OBA dodržujte opatření, na kterých jste se dohodli a vydržte!!! Je důležité, abyste podporovali jeden druhého. Nezapomeňte, že máte vedle sebe silného chlapa, který dostojí svého slova. Jen nyní svádí těžkou bitvu sám se sebou. A potřebuje Vás. Potřebuje cítit, že za ním v těžkých chvílích stojíte, že mu věříte. Taková podpora je pak největším hnacím motorech pro muže.
Ať už se nacházíte v jakékoli situaci, přeji Vám, ať z ní vyjdete jako vítězové. Oba bohatší o životní zkušenost, silnější a víc spojeni jeden s druhým. Krize totiž mají velký blahodárný efekt: když se překonají, zesilují pouto mezi partnery.
S Hankou se můžete poradit na Facebooku Zpověď ženy vojáka AČR nebo její osobní Facebook. Na Spolek VLČÍ MÁKY se můžete obrátit e-mailem: podpora@spolekvlcimaky.cz
