Historie a vývoj Aktivní zálohy (3): Vznik krajských rot AZ (vývoj v roce 2004)
V předchozích dílech jsem shrnul základní historická východiska pro tradice Aktivní zálohy (AZ) AČR. V minulém díle jsem připomněl samotný vznik a vývoj AZ v prvním období historie, v letech 1999 – 2003. Tedy dobu, která předcházela jednomu z předělů historie vývoje AZ – vzniku krajských rot AZ.
V rámci jednotlivých krajských vojenských velitelství tak skutečně od 1. 1. 2004 vzniklo nových 14 strážních (později pěších) rot AZD. Roty byly tvořeny výhradně vojáky v aktivní záloze dobrovolné (včetně velitelů těchto rot, kteří byli také vojáky v aktivní záloze). Tito podepsali s příslušnou Územní vojenskou správou (ÚVS) dohodu o zařazení do aktivní zálohy jako dobrovolný závazek o udržování vojenské odbornosti. Tento závazek se podepisoval tehdy na dobu 2-5 let.
Foto: Pamětní odznak z pomoci AZ při povodních v r. 2002 / archiv autora
Příslušníkem se mohl stát každý občan ČR po základní vojenské službě (či předchozí činné službě VZP), který splňoval zdravotní kritéria (potvrzeno písemně příslušným obvodním lékařem a vstupní zdravotní prohlídkou v rámci jednotlivých KVV – později byla již vyžadována lékařská prohlídka ve vojenské nemocnici, jako v případě VZP), věk 18-60 let, trestně a morálně bezúhonný (musel doložit výpisem z rejstříku trestů), se kterým příslušné KVV podepsalo prostřednictvím ÚVS zmiňovaný závazek.
Tyto strážní roty byly předurčeny od prvopočátku zejména ke střežení objektů důležitých pro obranu státu v krizových situacích (např. zhoršení bezpečnostní situace nebo hrozba teroristických útoků) a teritoriální pomoc při krizových situacích nevojenského ohrožení (povodně, rozsáhlé lesní požáry, průmyslové havárie s rozsáhlým chemickým, biologickým a radiačním ohrožením, řešení rozsáhlé migrace cizího obyvatelstva na území ČR atd.). Dále také například pro úkoly související se zajištěním státních hranic, plnění části úkolů Policie ČR, úkoly související se zajištěním bezpečí, zdraví, života a majetku občanů a s ochranou životního prostředí.
Foto: Z výcviku královéhradecké pěší roty ve VVP Libavá, 2005 / archiv autora
Hlavní část jejich přípravy měla být tedy podle záměru z února 2004 zaměřena na taktickou a střeleckou přípravu. Doplňkově ještě rozšířenou o ženijní přípravu, OPZHN, spojovací přípravu, logistickou přípravu, mobilizační přípravu, zdravotní přípravu a přípravu ke geografickému a hydrometeorologickému zaměření. Následně se však ve většině případů zamýšlené procentuální rozdělení příprav nenaplňovalo (zdroj: Prezentace „Organizace výcviku vojáků v záloze, vojenská cvičení s AZD v roce 2004" – 19.2.2004 Tábor, plk. Ing. Jurák).
Během následných čtyř měsíců existence rot AZD bylo zjištěno, že do těchto jednotek se přihlásili v několika případech i jedinci s ne zrovna čistou trestní minulostí a na základě tohoto zjištění (po impulzu KVV Hradec Králové) bylo zahájeno dodatečné šetření a prověřování příslušníků AZD Vojenským obranným zpravodajstvím a ve sporných případech bylo žádáno od některých příslušníků AZ doložení výpisem, popřípadě opisem z rejstříku trestů. Předložení výpisu z rejstříku trestů se stalo nadále jednou z dalších standardních podmínek pro přijetí do AZD, později AZ.
Velitelé těchto rot podléhali přímo velitelům (později ředitelům) krajských vojenských velitelství, od kterých přijímali i úkoly výcviku. Tyto jednotky AZ měly charakter strážních rot a jejich tabulkový stav byl stanoven na 150 osob. I přes počáteční snahu o rychle rostoucí stavy dobrovolníků se nepodařilo po celou dobu existence těchto rot jejich stav zcela naplnit. Naplněnost těchto rot byla různá v jednotlivých krajích, od cca 90 % (či dokonce 100 %) až po 20 %.
Do jednotek se hlásili dobrovolníci zejména z různých klubů vojenské historie, branně-sportovních klubů, členů AZB (Asociace záložních brigád) a různých spolků vojáků v záloze atd. Ne všichni splňovali potřebná kritéria pro přijetí, proto také ne se všemi mohla být dohoda o službě v AZ podepsána. V roce 2005 také z označení „Aktivní zálohy dobrovolné" zmizelo slovo „dobrovolné" a název se ustálil pouze na „Aktivní zálohy".
Foto: Z výcviku královéhradecké pěší rota ve VVP Libavá, 2005 / archiv autora
Každá rota byla číselně označena podle příslušného KVV. Např. 13. krajské vojenské velitelství Hradec Králové tak mělo 131. strážní rotu Aktivních záloh. Později došlo ke změně, kdy v rámci příslušných KVV vznikly tabulkově strážní prapory, do nichž byla vždy daná rota začleněna jako 1. pěší rota tohoto strážního praporu. Každý takovýto strážní prapor existuje jen v mobilizačních plánech a jeho první rotu vždy tvoří rota AZ.
Druhá a třetí rota existují jen v podobě plánů s tím, že jejich personální naplnění by proběhlo pouze při mobilizaci či branné pohotovosti státu, to znamená včetně tzv. povinných záloh (všech vojáků v záloze, kteří podléhají branné povinnosti (18-60 let), samozřejmě kromě příslušníků IZS a dalších ozbrojených sborů ČR, kteří plní úkoly dle zvláštního předpisu). Každá krajská rota AZ se tak stala 1. pěší rotou XX1. strážního praporu, např. 1. pěší rota AZ 131. strážního praporu Hradec Králové. Jak bylo řečeno, tyto krajské pěší roty AZ spadaly pod velení KVV ve struktuře tehdy Velitelství sil podpory a výcviku.
Souběžně se vznikem a rozbíhajícím se výcvikem a činností těchto krajských rot AZ vznikly i tradice těchto jednotek, kdy kromě znaků, jež si jednotlivé roty samy zvolily (a byly následně ve spolupráci s KVV schváleny, někdy po změnách či schvalovacích problémech, i Vojenským historickým ústavem), byly některým rotám uděleny osobnostmi společenského života (často hejtmany krajů) i prapory.
Historickým patronem jednotek Aktivních záloh byla po jednáních s některými zástupci jednotek AZ zvolena osobnost hrdiny čs. domácího odboje v době II. sv. války – štábního kapitána Václava Morávka, člena známé odbojové skupiny Tří králů (Balabán, Mašín, Morávek). Dne 10. 8. 2004 zřídil svým rozkazem náčelník GŠ AČR i nový resortní řád – Čestný odznak štábního kapitána Václava Morávka, který je od té doby udělován nejen příslušníkům AZ, ale později i VZP, za podíl na výstavbě, organizaci a přípravě jednotek AZ či výborné plnění úkolů při výcviku AZ.
Dne 11. 9. 2004 se konal v Kolíně na náměstí na počest památky štábního kapitána Václava Morávka slavnostní nástup jednotek AZD. Při této příležitosti bylo 76 příslušníků AZD za předchozí zásluhy vyznamenáno jako prvních nově zřízeným vyznamenáním. Dále bylo toto vyznamenání uděleno i 26 dalším osobnostem, které se na vzniku a organizaci AZD podílely. Od té doby je toto vyznamenání standardně každoročně udíleno NGŠ vybraným příslušníkům jednotek AZ a VZP.
Poznámka autora: Když jsem byl vyzván ke zpracování historie a vývoje Aktivní zálohy, v níž sloužím 11 let, tak jsem vše začal zpracovávat podle toho, jak jsem to zažil, co jsem si zapamatoval, a co jsem se případně dozvěděl od některých dalších kolegů z centra dění. Tento materiál si v žádném případě tedy neosobuje právo být zcela objektivním a úplným zpracováním tématu, i když se k tomu snaží přibližovat. Děkuji za pochopení. Autor.
Hlavní použité prameny:
- Archiv autora
- Archiv kpt. Ing. Mojžíše Milana
- Ministerstvo obrany České republiky. Ministerstvo obrany : České republiky [online]. 2004 [cit. 2008-01-15]. Dostupný z WWW: <www.army.cz>.
- PAJER, Jaroslav. Historie aktivní zálohy v datech. Nepublikováno, studijní materiál.
- VLČEK, Bohuslav. Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky. Vojenské rozhledy. 2007, roč. 2007, č. 4, s. 67-73.
