Islamisti jsou něco jako Henleinovci. Nahlížet na problém historickou zkušeností...
V západních zemích Evropy žije hodně muslimských imigrantů, třeba i po více generací, kteří se nejen radikalizují, ale - a to je můj pokus o rozšíření mainstreamového pohledu – proviňují se proti svému formálnímu občanství plněním politického zadání tzv. Islámského státu, jehož cílem je vést s Evropou válku a porobit si ji. Když se na to podíváte takhle, silně to připomíná sudetské Němce, kteří na českém území žili po staletí, ve stejné kultuře, dvacet let již měli československé státní občanství, přesto se rozhodli stát na straně Říše (zla) a provádět teroristické útoky proti spoluobčanům. Je třeba to samozřejmě více rozebrat…
Tahle paralela se mi dnes vynořila shodou náhod. Při plánování dovolené jsem na mapě zavadila o Habartov (neplést s Habarticemi, tam se stalo něco podobného, jakož i v řadě dalších příhraničních obcí). Dav zfanatizovaných sudetských Němců (sic čs. občanů) v Habartově 13.9.1938 zaútočil na četnickou stanici. Ta odolávala, a tak dav zlynčoval manželku jednoho z četníků, polomrtvou ji přitáhl před stanici a donutil četníky vyjít ven. Výsledkem byli čtyři mrtví, tři těžce zranění.
Přitom v té době byla společnost v zásadě stejně morálně vyspělá jako dnes (možná více), ti Němci byli s námi kulturně plně kompatibilní, nebyli nijak zvlášť frustrovaní, vlastně byli stejně vzdělaní, stejně majetní, věřili ve stejného Boha atd. Přesto stačilo málo a kam to vedlo! Teror proti majoritě, její falešné obviňování z diskriminace, pohrůžka ještě větším terorem – z toho vyplynul Mnichov, obětování celého jednoho státu. A pak stejně světová válka, miliony zmařených životů a navrch ještě genocida.
Potom jsem četla v Echu rozhovor s Ivanem Trojanem a v narážce na jeho role plukovníka Moravce a odbojáře Hladěny (o filmu jsme psali zde) se dostala řeč na válečné události a vztahy s Němci. Cituji: „…pokud jde o vyhnání Němců, já jsem o tom samozřejmě také přemýšlel a řekl bych, že šlo o řetězec příčin a následků. Němci rozpoutali válku, následkem toho byli vyhnáni. Jenomže následkem toho se také moci ujal komunistický režim. No a za něj tedy svým způsobem můžou i ti Němci.“ Pro úplnost, dál zmínil, že kolektivní vina je samozřejmě špatná a dělo se mnoho nespravedlností a krutostí. Tak jistě.
Na tomto výroku mě upoutaly dvě věci. Zaprvé, vnímám to naprosto stejně, akorát bych to do časopisu tak přímo neřekla. Zadruhé, ta filosofie, resp. fyzika, příčin a následků, akce a reakce je báječná v tom, že umožňuje s vysokou pravděpodobností modelovat budoucí vývoj a také jej zpětně legitimizovat. Její odpůrci namítají, že nelze přesně určit prvotní impulz, ale to je relativizace a marxismus, protože lidé jsou nadáni svobodnou vůlí, mimo jiné ze spirály dějin vystoupit či změnit směr. Takže za německý druhoválečný teror opravdu může tehdejší německá populace a basta.
Nakonec ještě jednou zabrousím do Týdeníku Echo, kde vyšel také komentář k výroku Donalda Trumpa po masakru v Manchesteru: „Tolik krásných, mladých, nevinných lidí, kteří žili a užívali své životy, bylo zavražděno zlými losery, kteří v životě neuspěli. Nebudu je nazývat zrůdami, protože to označení by se jim líbilo, mysleli by si, že to je skvělé pojmenování. Budu jim odteď říkat loseři, protože to je to, co jsou, jsou to loseři. A bude jich víc. Ale jsou to loseři, pamatujte si to.“ Americký prezident si za tento výrok zasloužil chválu.
Slovo loser, které v češtině nemá ekvivalent, označuje osobu, jíž pohrdáme, protože si za svůj životní zmar může vzdor výmluvám a obviňování ostatních objektivně sama. (Já osobně používám takto pohrdlivě obrat nekvalitní člověk). Dehonestovat takto evropské islamisty je dobré proto, že jejich činy pak ztrácejí na atraktivitě pro jejich následovníky – zbývá už jen dodat: „Odpálil se, aby dostal šedesát panen, ale takovýmu loserovi se ani nepostaví, nebo mu prostě žádná nedá, takže jeho ráj se promění v peklo.“ Jenže je to dvojsečné – když se vrátím k těm sudeťákům, pravou vodou na mlýn jim bylo, když stát patřičně reagoval, což interpretovali jako útlak a záminku k ještě silnější akci. Ostatně před pár dny vydal Armyweb pěkné video ze zásahu izraelských vojáků proti paletisnkému teroristovi, kde se to jak na filmovém place rázem hemží falešnými palestinskými zdravotníky jdoucími jej ošetřit a televizními reportéry téhož etnika. Jak incident interpretovali, je nasnadě.
Takže při aplikaci postřehů (jakési o historii rozšířené optiky) nám tu vyplývá několik tezí:
- Mnozí evropští muslimové se cítí být více muslimy (nebo občany původního státu, jak jsme nedávno viděli u Turků) než Brity, Francouzi, Belgičany, Němci atd. Jejich víra a kultura se výrazně liší, ač to samo o sobě nemusí být nutný předpoklad fanatizace a radikalizace, jak ukázala zkušenost se sudetskými Němci (ale v 90. letech i v Jugoslávii a nedávno na východní Ukrajině).
- Pokud někteří (spíše mnozí) evropští muslimové cítí neformální příslušnost k Islámskému státu (nebo i regulérnímu státu původu, obvykle nesekulárnímu), možná niterně touží po národní/náboženské seberealizaci (jakoby na to čekají podobně jako Židé v diaspoře na vznik Izraele – jen paralela, jinak nesrovnatelné), pak se budou chovat jako sudetští Němci, když jim Hitler nabídl naplnění jejich iracionálních i materiálních tužeb (Kdo je víc, než občan Říše? Občané Říše se budou mít dobře. Říše je ideální model pro nastolení všude.)
- Je jen otázkou času, než se najde i evropský muslimský vůdce, který zprvu pod rouškou umírněnosti zahraje na tu správnou strunu, aby si získal přízeň masového evropského muslimstva (tento koncept zpracovala kniha Podvolení). Současně, resp. ještě předtím, bude přibývat teroristických útoků, protože ty dosavadní jsou de facto úspěšné. Razantnější reakce, které nutně přijdou, poslouží jako záminky k posílení boje za islamizaci v Evropě.
- Evropští státníci se zmůžou leda na appeasement, další Mnichovy, pak stejně přijde válka, vítězství za cenu vysokých ztrát, uplatnění principu kolektivní viny a vyhnání muslimů, východní Evropu osvobodí Rusové a naše pravnoučata se pak budou učit, že historie se opakuje.
Ale nekončeme tak negativně, otázka prostě zní, kam až to necháme zajít. Churchillovský přístup Trumpa je v tuto chvíli jistou inspirací, stejně jako izraelská obezřetnost a důslednost. Možná by bylo lepší být na muslimy kolektivně přísnější teď, jaksi za cenu menších příkoří v budoucnu. Jenže jak jsem napsala onehdy v jiném článku, kdyby Gabčík s Kubišem oddělali Heydricha už v roce 1939, asi bychom je dnes neadorovali.
PS: Nakonec paralela mezi islamismem (arabským světem) a nacismem není nijak objevná, spíše se jí jako řadě jiných témat nevěnují média akorát u nás, protože jinak má své místo i ve Wikipedii, článek jí věnovala řada světových listů, např. Huffington Post atd. My mále ale zkušenost specifikou, kterou by bylo záhodno zbytku Evropy připomínat (za předpokladu, že si ji vůbec sami uvědomíme).
PS2: V citovaném interview s Ivanem Trojanem je pak ještě i otázka k imigrantům, k nimž se zprvu stavil velkoryse: "...Vždyť bohužel víme, že ty teroristické útoky páchají lidé, kteří už měli být dávno integrovaní, dávno už měli s životem tady v Evropě splynout - a on se děje pravý opak. Nevím, kam to povede." Zřejmě si v tu chvíli ani nepřipustil, že o pár dotazů dříve si to zodpověděl.
PS3: Fotografii níže jsme původně dali do úvodníku. Facebook neumožnil její načtení.
