Když potká Chuck Norris vojáka, vždy řekne: „Díky za vaši službu.“
"Proč na Blízkém východě nenašli žádné zbraně hromadného ničení? Protože Chuck Norris bydlí v Texasu." Na tento mýtus reagoval Chuck Norris osobně v knize o sobě. Jaký je jeho vztah k příslušníkům ozbrojených sil a proč právě kladný, si přečtěte v následujícím inspirativním úryvku z knihy 100 + 1 Chuckových nejoblíbenějších chuckovin.
Válka není nikdy snadná a často může být kontroverzní. Generál Sherman to řekl přesně: „Válka je peklo.“ Přestože ale máme různé názory na válčení, všichni se můžeme shodnout, že naše branné síly si zaslouží naši podporu a uznání. Zahanbuje mě jejich odvaha a za jejich službu jsem vděčný.
Vděčnost naší armádě byla důvod, proč jsem v letech 2006 a 2007 navštívil naše jednotky na Blízkém východě. Přivítali mě na dvaceti osmi základnách a stiskl jsme ruku téměř čtyřiceti tisícům vojáků. Byl to zážitek, který si budu pamatovat do konce života.
Když jsem do Iráku přijel poprvé, jeden z vojáků vyvěsil velikánský nápis tohoto znění: „Je tu Chuck Norris! Můžeme se vrátit domů!“ Kéž by to byla pravda.
Přes všechnu drsnost války mě potěšilo zjištění, že si naši vojáci najdou i chvíle na oddech, dokonce s využitím mého jména a pověsti. Dodnes se usmívám při vzpomínce na jednotku zvláštního určení, která si svůj vůz pojmenovala po mně. I další jednotky nejenže přijaly na svá vozidla mé jméno, ale jedna dokonce měla jako volací znak „Walker“.
Tam v zámoří mi jeden voják řekl, že byl ochoten se znova přihlásit, jedině kdyby jednotka „tam přivedla Chucka Norrise“. Říkali mi o tom při mé návštěvě základny, kam byl odvelen. Když jsem se s tím vojákem setkal, požádal mě, abych mu nasadil armbar (páku ruky) za to, že tak spokojeně podepsal znova své povolávací dokumenty. (Jsem vlastenec, tak jak se jinak zachovat, než vyhovět?)
Budu upřímný. Rozumím tomu, proč jsou lidé proti válkám, ve kterých jsme. Ale jednoduše nerozumím tomu, jak můžou někomu být lhostejné osudy těch skvělých muž a žen nasazených tam ve službě. To není jenom nevlastenecké, to je nespravedlivé.
Armáda je velmi blízká mému srdci, protože mi změnila život. Když jsem vstoupil do Air Force, pomohla mi vydat se správnou cestou. Stále si myslím, že může pomoct i dalším. Proto zastávám, co většina Američanů. Spolu s nimi každému v našich branných silách, jejich rodinám a rozhodně i všem veteránům, co byli ve službě za tuhle ohromnou zem a za svobodu vzkazuju: „Salutujeme vám. Stojíme za vámi. A dál se za vás modlíme.“
…
Taky si vzpomínám, že jsem viděl veliký billboard na letecké základně Al Asad v Iráku, který hlásal: „Je tady Chuck Norris.“ Druhý den po mé návštěvě tam byla přidaná slova: „Chuck Norris tady byl vždycky. Teď se jen rozhodl ukázat.“
Pro mě je to opravdu čest, zdroj pokoření i hrdosti, že jsem sehrál svou malou roli v udržení bojové morálky i humoru našich jednotek. Jsem pro všechno, co je povzbudí a jejich tváře rozesměje.
Ať jste v zahraničí nebo ve Státech, vybízím vás, abyste praktikovali, co jsem dělal v Iráku a snažím se pokaždé, když někde vidím příslušníka nebo příslušnici armády v uniformě. Zastavím se s nimi, podívám se jim do očí, potřesu jim rukou a řeknu: „Díky za vaši službu.“
Chuckovy oblíbené citáty:
„Odvelet lidi do boje, na to nemusí být člověk hrdina. Být jedním z těch, co jdou do boje, na to musí být člověk hrdina.“
Generál Norman Schwarzkopf
„Taky nezapomínejte, že pro každého v těžké chvilce poplácání po zádech a upřímný stisk ruky může udělat malý zázrak.“
Generál S. L. A. Marshall
Úryvky pocházejí z knihy
