Letecká záchranná služba v ČR (díl 1): Máme tradici a pokrytí
Připravili jsme pro naše čtenáře seriál o LZS. A sice proto, že s jejím systémovým uchopením v našem státě nejsme spokojení. V seriálu se pokusíme vysvětlit, co je špatně, kde se stala chyba. Možná si tím proti sobě poštveme určitou lobby, ale podobná témata je zkrátka zaotřebí tepat.
Budeme vycházet především z podkladů, které nám laskavě poskytl bývalý vojenský palubní technik Jiří Kohout, jenž se tématu věnoval ve své diplomové práci a především se v praxi podílel na zachraňování lidských životů. Věříme, že postupně se přidají další odborníci na danou problematiku.
V úvodním dílu si zatím jen zrekapitulujeme fakta. Letecká záchranná služba – LZS – se začala uplatňovat spolu s rozšířením vrtulníků. Řekněme tedy od 50. let 20. století, ostatně všichni ji známe třeba ze seriálu MASH. V civilním sektoru se stali průkopníky Švýcaři při záchraně turistů v horách. Ostatně v 60. letech už občas vypomohl vrtulník také v Tatrách. Systémově se LZS začala v ČSSR řešit od kongresu záchranných služeb AIRMED v roce 1985.
Foto: Zásah LZS AČR (zdroj: FLICKR MO)
Od dubna 1987 startoval vrtulník Mi-2 s volacím znakem Kryštof 1 z Prahy a do roku 1992 už bylo Československo pokryto 18 stanicemi. Mimochodem, označení Kryštof se používá doteď, stanic ale máme nyní 10 – i tak se jedna o jednu z nejhustších sítí v Evropě.
Službu původně zajišťovala armáda, nyní už startuje jen ze stanoviště Líně u Plzně, nicméně posádka je z 24. základny dopravního letectva v pražských Kbelích. Prahu a Středočeský kraj naopak pokrývá Letecké služba Policie ČR.
Zbylých 8 stanovišť si dělí služby DSA a Alfa-helicopter. Ostatně toto je jádrem sporu – úspěšné lobby těchto firem vytlačilo státní složky, v jejichž neprospěch dokonce bez uvedení argumentů vyznívá i popis na Wikipedii, z něhož jsme předchozí fakta sumarizovali.
Foto: Zásah LZS AČR (zdroj: FLICKR MO)
A tím se dostáváme k tomu, o čem bude tento mini seriál. Máme totiž řadu důvodů domnívat se, že soukromé zabezpečování LZS je neekonomické (ačkoli lobby tvrdí opak) a neplnohodnotné. Jsme připraveni tyto domněnky dokládat - už od příštího dílu. Budeme rádi, pokud nám čtenáři, kteří mají s problematikou zkušenost, zašlou své postřehy.
