Menšiny a jejich úloha v bezpečnostní politice: Úvodem o menšinách (díl 1) | OzbrojeneSlozky.cz

Téma soužití menšin a většiny vyvolávalo a vyvolávat bude vždy různou podobu konfliktů, jelikož se právě v tomto souboji soupeří o lepší hodnoty.

Když se budeme pídit po obecné definici menšiny, pak se můžeme shodnout na matematicko-hodnotovém vyjádření, že menšina je hodnotově ucelená část populace v počtu menším než polovina. Důležitými odlišnostmi jsou žebříček morálních hodnot, tradice a zvykové vzorce chování, jazyk, náboženství, etnický původ a jiné.

Daniel Šmihula v roce 2009 publikoval soubornou definici menšiny. Jde o: (1) Menší část společnosti, než zbytek populace ve státě. (2) Menšina není v dominantním společenském postavení. (3) Oplývá vlastní kulturou, jazykem, náboženstvím, etnickým původem aj. odlišným od většiny populace. (4) Členové minority si chrání svou odlišnost. (5) Členové menšinové komunity jsou občany daného státu, ve kterém mají status menšiny. (6) Menšina dlouhodobě žije na daném teritoriu.

Foto: Romská garda má být odpovědí na Maďarskou gardu - hlásal článek z roku 2012 (zdroj: AKTUALNE.CZ)

Uspokojivou definici menšiny v české legislativě nenajdeme, vyjma národnostní. Máme pouze zákonem definovánu národnostní menšinu (zákon číslo 273/ 2001 Sb. O národnostních menšinách): „Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.“

V současnosti v ČR rozeznáváme pouze 14 menšin (a jen národnostních). Jde o Bělorusy, Bulhary, Chorvaty, Maďary, Němce, Poláky, Romy, Rusíny, Rusy, Řeky, Slováky, Srby, Ukrajince a Vietnamce. Ostatní menšiny nejsou dosud vydefinovány. Příslušníci těchto uznaných národnostních menšin mají právo na výchovu a vzdělání ve svém mateřském jazyce. Navíc, při oficiálním úředním styku mohou požadovat tlumočníka na náklady správního orgánu.

Občané žijící v Praze, v Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v Brně či ve Zlíně vytváří matematicky menší část populace, nicméně nejsou hodnotově odlišní od zbytku většinové populace. Proto takoví občané zastávající většinové postoje nemohou býti menšinou (i když si to mnozí Brňané o Pražanech myslí, zatímco mnozí Pražané Brňany úspěšně ignorují).

Stejně je tomu u rybářů, rekreačních sportovců a zahrádkářů, jelikož se neodlišuje jejich hodnotová výbava, kulturní vzorce chování, náboženství ani jazyk (brněnský hantec stále spadá do kategorie dialektu českého jazyka), respektive je v souladu s většinovým žebříčkem hodnot. Proto rybáři, zahrádkáři a jiní nemohou býti menšinou.

Menšina se vnímá jako odlišná část populace sdílející stejné území, jako většinové obyvatelstvo. Vymezuje se proti většině, chrání si svou odlišnost a nechce se přizpůsobovat, asimilovat. Menšina se sdružuje a má svou reprezentaci, která se aktivně snaží přizpůsobit hodnoty většiny hodnotám a kultuře menšiny, případně si zajistit toleranci většiny vůči své minoritě.

Příkladem mírumilovného soužití menšiny a většiny jsou italsky mluvící občané Švýcarska. Jsou minoritní populací. Ale dokud italští Švýcaři nebudou nutit ostatní Švýcary, aby mluvili nedobrovolně italsky, pak žádný konflikt nehrozí.

Případem opačným a latentně delikátním je soužití Maďarů a Slováků na území Slovenské republiky. Odlišnost mezi těmito národnostmi není jen jazyková, nýbrž i v pohledu na dějiny a budoucím očekávání. Jedni považují území dnešní Slovenské republiky za výsostné a svrchované teritorium občanů slovenské národnosti, druzí za odštěpené severní Uhry, přesněji „Horní zem“ v originále Felvidék. Obě skupiny obývají dlouhé generace slovenské luhy, háje a hory, vnímají toto jedinečné území jako své vlastní a rádi by, aby toto území bylo sjednocené pod jejich žebříčkem hodnot.

Podíl Maďarů na Slovensku (zdroj: LEHUTA.BLOG.SME.SK)

Tím je dán konflikt mezi těmito skupinami v soupeření o jedno území. Zde je nutné si objasnit termín Uhry a Maďarsko. Uherské území zahrnovalo i slovenskou část a tento fakt se odrážel i v erbu uherského krále. Termín Uhry se definoval v době, kdy národnostní cítění neexistovalo. Dnešní termín Maďar označuje příslušníka většinové populace bývalého uherského území, kde logicky Slováci byli menšinou. A je nutné dodat, že menšinou utlačovanou, což lze doložit na procesu pomaďaršťování v době před první světovou válkou.

Jako stručný úvod a zdůraznění, proč mít vůbec na zřeteli problematiku soužití většiny a menšin, toto snad postačí. Příště se zaměříme na menšiny náboženské.