Německo na pokraji občanské války (a my tudíž také)...

 07. 09. 2018      kategorie: Izraelská škola proti terorismu    

Němci byli vždycky divní, čímž nemyslím jen ty světové války a v novém miléniu imigrační krizi, nevyzpytatelných posunů „Volk Identität“ bychom asi vypočítali více… Poslední měsíce ale od přátel německých, Čechů tam žijících, Čechů s nimi obchodujících… slýchám neuvěřitelné skazky. Jenže, když je říká tolik na sobě nezávislých lidí, asi to nebudou jen „pohádky“ a „přeháňky“. Oč tedy jde, co se tam doopravdy děje?

Začnu zhurta: Slyšeli jste už o hnutí Říšští občané?

Tohle rozhodně není fake, ale také asi není na místě dělat z tohoto hnutí hned nějaké nácky obdivující Hitlera (sic se v něm tací jistě najdou), mediální označení-překlad nebudou podle všeho přesné, nýbrž jde (ve většině) o lidi, kteří jsou velice zděšeni vývojem, snaží se připravit, případně i ozbrojit, aby byli schopni primárně bránit sebe, rodinu.

Nic nad rámec toho, co v Česku můžeme dosud relativně svobodně dělat a považujeme za normální – tedy trénovat taktiku na airsoftu, navštěvovat kurzy taktické první pomoci nebo konference válečné medicíny, získat zbrojní průkaz a koupit si zbraň…

To je ovšem dávno v Německu zakázáno, tam nesmíte mít u sebe ani pepřák, teleskop nebo nůž. Získat zbrojní průkaz je nesmírně těžké, musíte prokázat, že jste v osobním ohrožení.

Tento trend – myšleno, že Němci hromadně navštěvují takové české služby – kurzy sebeobrany, obranné střelby, popř. se poptávají po výstroji (u nás v armyshopech běžné – typu balistické vesty) mi potvrdilo nezávisle na sobě několik českých gastarbeiterů i prodejců army zboží či pořadatelů kurzů.

V Německu není bezpečno, lidi tam říkají, že se schyluje k občanské válce

I české společenské časopisy (např. Reflex, Echo) již nějakou dobu informují, jak se skutečně – a dramaticky – zhoršila bezpečnostní situace v západoevropských státech, které bezhlavě uvítaly migranty (vč. nekontrolovaných hord radikálních islamistů) a ještě jim nasadily jiné laťky (pozitivní diskriminace). Korunou je, že o tom tamní média mlčí…

V tomto trendu bylo Německo lídrem, podle toho to tam tedy vypadá. Však skandálů o tom, že o trestných činech migrantů mlčí (a absurdně to tamní veřejnoprávní média zdůvodňují, že jde jen o lokální události), neustále přibývá. Nemluvě o tom, jak důsledně umlčují regulérní a slušně komunikující politickou stranu AfD. Proto německá vláda jako první zatlačila na Facebook, aby nad rámec mainstreamových tradičních médií zhatila šíření informací i na sítích.

Jak mi líčil kamarád z Německa, a to prosím pěkně celoživotní sluníčkář (generace  "osmašedestáníků“), demonstrace nejsou otázkou jen Chemnitz, ale desítek tamních měst, a sice už půl roku! Médii jsou důsledně ignorovány, policií důsledně potlačovány. Říkala jsem si, že starého pána už chytá nějaká ta demence, Alzheimer, že to přeci není možné.

…Ale jen do chvíle, kdy mi totéž řekl německý vojenský důstojník a posléze ještě dlouholetý český emigrant (po 68.), který to dokonce korunoval sdělením, že kvůli bezpečnosti se na poslední léta života přestěhuje zpět do ČR. Opravdu, ale opravdu, šlo o normální lidi, už vůbec ne nějaké nacisty (v posledním případě bojovníka proti nacistům i komunistům), rovněž ne opovrhovatele Německem.

Dochází to tam, kam zákonitě muselo, když se Denacifikace nadiktovala shora

Němci to – řečeno jedním slovem – přepálili. Postupimská konference požadovala pro poválečnou obnovu shrnutou pod několik „D“ principy jako Denacifikace, Demokratizace, Demilitarizace… Jenže – teď promiňte jistou paušalizaci – naši Deutsche sousedé Dovedou do extrému i tak bohulibé teze. Mají pocit, že se tak vyrovnávají s Druhou světovou válkou, s Holocaustem, ale ve skutečnosti tyto největší hříchy pořád popírají…

Nebo lépe, přirovnala bych to ke stavu Dekompenzace, v psychologii „stav vyskytující se u hospitalizovaných i ambulantních pacientů, jehož podkladem je nesplněné očekávání a ztráta důvěry v léčbu či v lékaře. Má emocionální charakter a vede často ke konfliktům, jež zhoršují průběh léčby.“ Zkrátka do neDávají.

Uvedu výmluvný příklad, na který jsem nedávno narazila – že se Němci (oproti jiným  sousedům) tradičních českých vojenských přehlídek jako Bahna nebo Dny NATO neúčastní, protože tam probíhají historické ukázky, v nichž „dostanou na prdel“. Což nevydýchají, ale současně nechtějí vystavovat na odiv vlastní sílu, takže tam neprezentují své moderní dovednosti, techniku… a to ani zbrojovky, které chtějí prodávat české armádě. Nemluvě o tom, že tak dlouho uvědoměle vozili žáky svých škol do (v řeči jejich průvodců) polských koncentráků, až Poláci uzákonili, že se musí – samozřejmě popravdě – říkat „německé koncentráky“ (tolik tedy mimochodem k pozadí relativně nedávné kauzy, kdy byli Poláci kritizováni, že terminologii uzákoňují).

Je to schizofrenní, povrchní, alibistické, kontraproduktivní… (ze strany Němců), dlouho jsme k tomu (obecně v Evropě) byli ale shovívaví. Jenže chraň bůh, když se k tomu, resp. současným dopadům „D“ diskurzu, přeci jen vymezil nějaký „ošklivý nacionalista ze zaostalé postkomunistické země“, jakkoli je zrovna jejím ministrem, premiérem nebo prezidentem. (Nepřijde vám divné, že Němci nálepkují takto politiky Vyšegrádu, 29 let od návratu k demokracii, zatímco na sebe taková měřítka – myšleno postnacistická země – v roce 1974 už rozhodně neměli?)

Není Němec jako Němec, ale historie je železná košile…

Princip goebbelsovské propagandy již opět jede na plné oprátky. Možná v Německu nikdy jet nepřestal, jen akceptoval změnu směru větru (tím by se vysvětlovala všeprostupující německá Stassi v bývalé DDR i postřeh, že spolkový úřad pro kontrolu sítí vede dnes její bývalá agentka). Což neznamená, že naši němečtí spoluobčané jsou „hajzli“, jistě si dovedete představit, jak jsou sami frustrovaní. Skoro mám pocit, že tak nějak – v rámci individuálních kontaktů – tihle normální obyčejní Němci nás, Čechy, prosí o pomoc.

Už jsem ale napsala, že média, včetně sociálních sítí, včetně vyhledávačů (Googlu), znemožňují cokoli o přirozeném odporu a vůbec volání o pomoc řadových Němců vyhledat. To ostatně doplňují i česká tradiční média – mlčí. Však není dost dobře možné, aby převzala ze sousedních německých tiskových agentur, televizí ARD či ZDF, něco, co tam není. Když už něco nejde ututlat, pošle tam ČT reportéra, ale ten „drží basu“…

… Reportáž ČT z Chemnitzu vypadala asi takto (pf): 10 000 (reálně násobně více) německých extremistů (řadových občanů) organizovaných národoveckým hnutím Pegida a stranou AfD (regulérní, slušnou, rozumnou…ale to se musí tajit) ušlo jen pár set metrů, než je zastavilo 1800 (!!!) policistů, kvůli antidemonstraci pro-imigračního hnutí (komunistů, anarchistů – kteří se však v tomto smyslu spolkové vládě hodí). Byla zorganizována protidemonstrace pro vítání migrantů (asi tak 200 posledních sluníčkářů ve městě), kterou podpořili i čelní němečtí politici… Načež rozsáhle a sluníčkově hovoří sociálně-demokratický, jinak nepodstatný, poslanec. …V oné reportáži celé tři minuty čekáte marně, kdy tam zazní hlas za AfD, za demonstranty, za obyvatele, místo toho si na konci dramaticky odfrkne zpravodaj ČT. Cože?! Už na prváku žurnalistiky se učí, že máte natočit rozhovory se všemi stranami! Ve slušné televizi by šéfredaktor takovou reportáž nepustil, sic by byl sám propuštěn.

…Jasně, že v těchto ohledech „pravda končí tam, kde začíná vysílání ČT,“ přičemž ale toto poznání je obrovský problém i pro naši demokracii, protože pak jistá část veřejnosti s mentální deviací věřit teoriím spiknutí zpochybňuje už úplně vše, včetně toho, že třeba Rusko je hrozba. Ovšem, že Rusko hrozbou je – teď čeká (vlastně aktivně napomáhá), až se Evropa tak nějak zákonitě, tradičně pod vedením Německa, zase zhroutí a zmasakruje, pročež ji Rusko opět tradičně „osvobodí“.

Závěrem?

Tohle je jen komentář! Celé téma by se dalo pojmout jako analýza, naplnit jej odkazy na konkrétní zdroje, citacemi… Ale nač? Polovina lidí by jim stejně nevěřila, protože jede na nějakém „informačním tripu“, druhá polovina by se toho stejně nedočetla, protože cenzura – mediální, ale i z vysokých pater řízená sociální kontrola (naplňující varování Orwella v románu 1984) – se o to postará.

Takže jsem si dovolila zde prostě jen shrnout, co slýchám a trápí mě poslední měsíce, jen pro info těm, kteří už o tom také přemýšlí. Pro ty, kdo už o tom taky slyšeli, ale své německé kamarády, případně české kamarády pracující v Německu, odbývali dosud: „Hele, nekecej, to už je trochu moc, to bychom tu museli přeci vědět…“

Není tomu tak, protože (původně snad upřímně) zamýšlená povaha internetu, sítí, domnělá záruka přístupu k informacím a názorům ze všech koutů světa, se zvrhla ve svůj opak, dnešní technologie umožňují zdaleka větší kontrolu, než když jsme dříve vystačili s rozhlasem a tím, co si navzájem vyprávíme. Než když jsme si dříve navzájem věřili a neumlčovali přátele s pseudoargumentem, že nám nabídl internet jiné odkazy (asi jako v závěru dokumentu Svět podle Daliborka).

Myslím však, že ani s tímto vědomím toho moc v tuto chvíli nenaděláme. Prostě se zásobte, vystrojte a vyzbrojte, buďte tak nějak připraveni, protože historie se bude opakovat. S velkou pravděpodobností nás zasáhne mráz z Berlína a potom z Kremlu. Bylo by fajn, kdybychom aspoň my, Češi, tu historii konečně neopakovali. A jinak se s tím spíš smiřte.

PS: Video mapující původní demonstraci v Chemnitz najdete na https://www.facebook.com/Dr.Christina.Baum/videos/2181426355471943/?t=9