Recenze knižní novinky NO HERO od Marka Owena, autora bestselleru Nelehký den.
Knížek o SEAL existuje dost. Tahle však vybočuje – je zcela přirozená, pokorná, představující myšlenkové pochody, formativní zážitky, dokonce strachy a obavy jednoho z nejlepších bojovníků světa. Kdyby Pavel Stehlík sloužil v SEAL místo AČR, napsal by to přesně takhle - komu se líbí Do Temnoty, bude spokojen i s No Hero, tedy Nejsem hrdina.
Mark Owen se proslavil svou prvotinou Nelehký den, která pojednává o zabití Bin Ládina. Už tehdy trochu přiblížil výcvik „Tuleňů“ a průběh jejich misí v Iráku a Afghánistánu. Ve své druhé knize v tom pokračuje, a to velice promyšleně. Čtete jedním dechem (211 stran je otázkou pár dnů), současně vám ale v hlavě utkví spousta podnětů, které se vám i týdny po přečtení vybavují a inspirují vás.
V knížce No Hero si nějaké sobě blízké téma najde rozhodně každý military fanoušek, ať se zajímá o výcvik, výstroj a taktiku, nebo naopak o soukromý život elitních vojáků, či dokonce jejich posttraumatický stres. Takto napsáno to asi působí, že Owenův text je pelmel, ale ve skutečnosti drží báječně pohromadě a zcela systematicky vybraná témata rozvíjí.
Jako by text kombinoval memoáry a učebnici. Owen se nebojí přiznat slabosti a pochybení, protože jenom reflexe vlastních chyb je zárukou, že je nebudete opakovat. Ostatně celá jedna kapitola se věnuje debrífům a AAR (After Action Report). Jiné kapitoly rozvíjejí, jak lze čelit vlastnímu strachu („svět tří pevných bodů“) a jak nebezpečně naše soustředění naruší, když podlehneme tomu, co stejně nemůžeme ovlivnit.
Ještě lepší představu si učiníte, když vám vyjmenuji podtituly kapitol: cíl, odhodlání, strach, stres, nastavení mysli, důvěra, komunikace, vztahy, zodpovědnost, nepohodlí, vývoj, škatulkování. Do značné míry je tedy No Hero představením psychologické průpravy a osobnostního růstu příslušníků SEAL.
A na líčení konkrétních tréninkových metod a bojových misí (i zpackaných), na něž Owen vzpomíná, sledujete praktickou aplikaci zásad a postupů, které jsou docela podobné těm z manažerských a motivačních příruček, na rozdíl od nich však plně funkční, ověřené bojem, kde jde o život. Kdo má rád vojenství, vstřebá skrze dobrodružné čtení No Hero opravdu podnětné informace a zkušenosti někoho, kdo to má v hlavě velice dobře srovnané.
Přitom ani na chvíli nemáte pocit, že vás Owen poučuje. Poněkud nepřirozeně působí až epilog, v němž se autor jakoby omlouvá (především kolegům), že píše o niterních záležitostech jejich individuální i týmové duše. Samozřejmě se nemá zač omlouvat, je naopak skvělé, že čtenář si napříště nebude elitních vojáků vážit pro jejich svaly, nýbrž mysl (a to by měli ocenit i jeho kolegové).
Poznámka: Knihu jsem jako obvykle pořídila v Knižním klubu, který ji také před měsícem vydal, v nabídce je za příznivých 261 Kč (resp. pro členy klubu levněji).
