Spolek VLČÍ MÁKY: Prosíme, podpořte program ARMY HELP, další veterány v nouzi.
Spolek VLČÍ MÁKY ve svém programu ARMY HELP pomáhá aktivním i bývalým vojákům či policistům v nouzi – od morální podpory, přes poradenství, úhradu právních služeb, po nalezení práce a celkový restart. Někdy to jde jak po másle, častěji je to boj. Budeme rádi za jakoukoli průběžnou podporu, kterou nasměrujeme stávajícím i novým klientům…
Program www.armyhelp.cz vznikl v srpnu 2015. Už dříve jsme realizovali rychlé sbírky, například ve prospěch vdovy a sirotka po tragicky zesnulém vojáku (charitativní "army aukce", koncert, běh Army Run), ale před dvěma a půl lety jsme se setkali s prvním veteránem - bezdomovcem a dali naší pomoci řád a jméno – ARMY HELP. …Za 44 dní byl první klient zaměstnaný, v pronajatém bytě, opět plně soběstačný.
A od té doby program pomohl tuctu osob (momentálně třem souběžně) podle jejich individuálních potřeb, z čehož další tři klienti „z ulice“ potřebovali komplexní restart, který jim byl poskytnut. Nyní se k naší pomoci upíná další veterán bez domova (podrobněji později v textu) a obecně se může kdykoli ozvat další. Chceme to zvládnout, být stále připraveni, ale bez vaší pomoci to nepůjde…
Stávající klienti
Pojďme se zaměřit na pokračování příběhů těch, kterým jsme společně pomohli, protože právě to nás přimělo přehodnotit celý program ARMY HELP a vydat tuto výzvu. Totiž z ad hoc zásahů (a sbírek), sic rychlých a účinných, je třeba přejít na kontinuální systém podpory, včetně průběžného financování a vytváření finančních rezerv. Kdo rychle dává, dvakrát dává. Budeme rádi, pokud nám s tím pomůže co nejvíce podporovatelů. Dále uvádíme příběhy, které závažnost našeho apelu dokládají…
Příběh 1. „Když se to kazí, tak vše naráz…
Na podzim 2017 jsme pomohli Tomášovi a jeho partnerce. Vše šlo opět rychle, brzy bydleli a jezdili do nového zaměstnání (kurýrní služba). Tomáš napsal několik povzbudivých článků (např. zde), jimiž se snaží motivovat své bývalé kolegy v podobné situaci (před pár dny také vydal recenzi na outdoorový telefon Aligator, který dostal od stejné společnosti darem v rámci restartu)…
Jenže pak si Tomáš poranil při manipulaci se zásilkou koleno. Německý zaměstnavatel se zachoval sprostě (využil kličky v tamních zákonech) – místo nemocenské a bolestného poslal výpověď. Postarali jsme se o překlad dokumentace do němčiny a zaslali formální stížnost, přes měsíc však marně čekáme na odpověď, takže již pracujeme na dalších krocích, ale každý překlad, každé ověření listin, stojí peníze...
Věříme, že uspějeme, ale může to trvat, Tomáš si již hledá nové uplatnění, mezitím si však jeho partnerka zlomila zápěstí. Dostala termín na operaci až na květen, díky veteránskému programu benešovské nemocnice jsme jí zajistili operaci již přes Velikonoce, ale celkově jsme vlastně na začátku – musíme je oba podpořit aspoň do nové výplaty Tomáše (partnerka po operaci bude ještě nejméně šest týdnů rehabilitovat).
Na tak nepříznivý vývoj ale, bohužel, žádný záložní fond nemáme, prostředky z dané sbírky akorát vyšly na prvotní náklady. Rezervu musíme vytvořit – to je jedna z klíčových změn v našem ARMY HELP projektu. Hledáme dárce, kteří by byli ochotni přispívat malou částkou, ale pravidelně každý měsíc celý rok. Už proto, abychom mohli dluhodobě plánovat a znali limity.
Příběh 2. „Práva v našem státu se dočkáte, jen pokud na to máte…“
Příkladem podpory ARMY HELP z těch „lehčích“ je podpora bývalé policistky, která v důsledku pracovního úrazu přišla o zdravotní způsobilost vykonávat nadále službu, přesto neobdržela zákonnou kompenzaci, natož trvalou „rentu“ nebo invalidní důchod (psali jsme zde). Nebýt jejího přítele, neměla by na holé živobytí, rozhodně si však nemohli ani společnými silami dovolit právní zastoupení, na což jsme jí s pomocí dárců přispěli přes deset tisíc korun, aby boj mohl vůbec začít.
Mimochodem, tak jako už vícekrát v programu se stalo, že jeden potřebný přesměroval pomoc určenou pro sebe jinému: Velký dík tedy patří jiné ex-policistce v tíživé situaci, která nám napsala, ať peníze určené pro ni předáme této kolegyni. Ostatně, podobně se vůbec do programu ARMY HELP dostal Tomáš – ten tehdy nabídl, ještě jako bezdomovec chodící na brigády do kravína, že pošle každé dva týdny oné expolicistce aspoň tři stovky. Takoví jsou tedy lidí, kterým pomáháme – protože poznali odvrácenou tvář „služby vlasti“, obětují se jeden pro druhého. Není ale snad na místě, aby třebas nepatrný obnos odložili ti, kteří nemají do kapsy tak hluboko?
Přestože se případu této klientky ujala na naši žádost, navíc se slevou (platí pro všechny ve službě viz), kancelář LP Legal, nejlepší specialista na služební právo, podstupuje nejprve správní řízení, které – jak už to v podobných případech bývá – služební funkcionáři co nejvíce zdržují (vydávají nepřezkoumatelná rozhodnutí, vyžadují nové posudky). Byla šance, v níž jsme společně doufali, že se zaleknou razítka advokáta, ale nestalo se.
Realistický odhad času, než se věc podaří přes průtahy policejních funkcionářů vůbec dostat k soudu a než ten rozhodne, jsou tedy nyní tři roky. Žalovaná strana pak sice náklady uhradí (již nyní je o první z nich žádána), ale klientka se třese, z čeho bude náklady financovat do té doby, my bychom rádi vytvořili finanční rezervu i pro ní. (A stále pro ni hledáme vhodného zaměstnavatele – potřebná pružná pracovní doba/home office – rádi sdělíme na podpora@spolekvlcimaky.cz).
Příběh 3. „Veterán, který se brzy bezdomovcem může stát i s rodinou…“
Před Vánoci jsme avizovali, že potřebujeme podpořit veterána, kterému říkáme Patrik. Sice ještě domov má, ale než se na nás obrátil, nechal bohužel zajít situaci tak daleko, že by o něj mohl snadno přijít nejen on, ale také jeho žena a dvě malé dcerky. Při přechodu do druhé kariéry neodhadl, jak se mu bude ne-dařit, takže se předlužil. Nestíhá vše poplatit, včetně hypotéky, už několik měsíců.
I díky dárcům Patrik hned po svátcích absolvoval totéž, co pomohlo už jeho předchůdcům – ubytování v příhraničí s asistencí našeho dobrovolníka, odkud následně vyrážel na pracovní pohovory do Německa. Zatímco takový postup dosud vždy znamenal nástup do práce nejvýše do dvou týdnů, Patrik ztratil nečekaně měsíc a půl neúspěšnými pracovními pohovory, kdy prakticky nemá, jak nakrmit rodinu.
Sice díky jednomu z dárců obdržel potravinový balíček, další dárce zajistil dětem dárky už k Vánocům, z dalších darů jsme proplatili náklady na hledání práce i nějaké nákupy potravin, ale čas letí. Faktem je, že s Patrikem jsme se neshodli na strategii pracovního uplatnění. Z naší zkušenosti doporučujeme vzít první pracovní nabídku, sic třeba příjmem nepokrývajícím všechny rodinné výdaje, ale aspoň mírnícím prohlubování dluhu…
…Patrik se soustředil na hledání nejlepší nabídky, což mu na druhou stranu nemůžeme vyčítat. Atraktivní práci ve stavebnictví mu však znemožnil fakt, že neměl finance na profesní průkaz řidiče. A my jsme dárcovskou podporu pro něj již vyčerpali. Pokud jste typ dárce, který nechce směřovat pomoc přes neziskovku, sic naší (směřujeme klientům vše, co pro ně získáme), využijete aspoň číslo účtu a VS do školní jídelny pro Petrikovy děti, popř. uhradíte profesní školení autoškole? (Sdělíme na podpora@spolekvlcimaky.cz)
Příběh 4. „Zkouška ARMY HELP – veterán bezdomovec, na dně již měsíce…“
V úvodu jsme avizovali, že za šest týdnů doufá v naši pomoc další veterán bez domova, těsně před vydáním článku jsme zjistili, že se termín zkrátil na PRÁVĚ TĚĎ. Příběh dosud nejsilnější a nejtěžší, ale nemáme zatím souhlas s jeho zveřejněním, ani pod pseudonymem. Snad jen můžeme uvést, že se na nás obrátil jeho bývalý kolega už na podzim, že se nám nedařilo dotyčného najít, naposledy jsme to zkoušeli (i směrem k dalším veteránům bez domova) v posledních nejtužších mrazech v pražských bezdomoveckých centrech (viz první reportáž zde, foto níže). Trochu k lepšímu, dá-li se to tak říci, se situace obrátila až konečně pár dní poté. Musíme se připravit…
Je to první veterán bez domova, kvůli kterému se (pílí jednoho jeho kolegy a také proto, že tenhle bývalý voják si to opravdu svou službou vysloužil) daly dohromady snad všechny myslitelné organizace. Kromě nás Armáda spásy, velení brigády, Odbor péče o válečné veterány MO, pražská státní i obecní policie, Ústřední vojenská nemocnice. Ze všech ale – za předpokladu podpory dárců – disponujeme patrně největší zkušeností a zázemím, aby dotyčný nebyl jen "držen při životě", nýbrž začal nový, opět plnohodnotný.
Uvedli jsme předchozí příklady proto, aby bylo jasné, že nebude stačit vybrat sumu na šestitýdenní komplexní podporu. Pokud máme vážně míněný komplexní restart začít u dalšího klienta, tak s rezervou nejméně jeden-a-půlkrát tolik. Už nemůžeme, právě kvůli klientům, financovat podporu ad hoc a jet „nadoraz“ s vírou, že vše vyjde „na první dobrou“. Poslední tři zkušenosti nás v prvním čtvrtletí tohoto roku vyškolily. Je skvělé dát někomu šanci a naději, o to bolestnější pro obě strany je ukončit ji po šesti týdnech, jak byl původně ARMY HELP nastaven. Tak, jak s nějakými parametry vzniknul, je třeba jej na nové přenastavit. Proto tato výzva, snad plně zdůvodněná…
Jak můžete konkrétně pomoci…
Pro představu – ve zmíněných případech komplexního restartu se nám vždy od dárců podařilo rychle získat patnáct až dvaceti tisíc korun na osobu – což přesně odpovídá financování bydlení, stravy a dojíždění do nové práce po dobu šesti týdnů, než přijde první výplata. Pokud jako v úplně prvním případě z roku 2015 žádná komplikace nenastane, dá se za tuto částku změnit člověku život. Jenže, život je plný komplikací – dva roky nenastávaly vlastně přející náhodou.
Pokud vám podobné příběhy nejsou lhostejné a chcete mít osobní podíl na zásadních obratech konkrétních lidí k lepšímu, budeme rádi, když program ARMY HELP podpoříte. Jistě, lze to – tak jako dosud – jednorázovými dary. Budeme za ně opět neskonale vděčni. Ale s ohledem na aktuální zkušenosti se ukazuje, že nestačí, abychom do klientů vždy investovali veškeré jednorázově získané prostředky a spoléhali, že po zásadním obratu k lepšímu k nim zůstane osud již přívětivý.
Velice proto uvítáme pravidelné dárce, kteří by nám pomohli tvořit finanční rezervu dlouhodobě, k užití ve prospěch kteréhokoli klienta, nového i stávajícího. K takovému cíli je zapotřebí řádově pár desítek dobrodinců, kteří by si v bance nastavili měsíční trvalou platbu v řádu stokorun (v hodnotě jednoho pracovního obědu, jedné krabičky cigaret, jednoho lístku do kina apod.). I takové dárce bychom, jako dosud jednorázové, v pravidelných intervalech informovali, komu právě pomáhají, jak dotyčný prospívá.
V neposlední řadě, nadále vítáme i materiální dary. Potřebným můžeme předávat trvanlivé potraviny, na počátku restartu se vždy hodí vybavení domácnosti (od vyřazené rychlovarné konvice nebo nádobí, po starý počítač nebo mobil – to vše můžeme uskladnit a pak okamžitě vydat potřebnému).
Rádi sdělíme zcela konkrétní informace na podpora@spolekvlcimaky.cz
