Také my jsme NATO! Aneb Top5 hloupostí z úst odpůrců konvoje…
Jako houby po dešti rostou výzvy a skupiny vyzývající k sabotážím konvoje amerických vojáků, který projede naším územím. Nepřekvapuje, že jejich osazenstvo tvoří z velké části paranoidní rusofilové (psali jsme o nich zde), smíšení s pacifisty (obvykle mladičkými idealisty), které spojuje absolutní neznalost, resp. překrucování faktů, které se ani nenamáhají nastudovat. Zde jsou jejich největší lži a omyly…
1. Do NATO nás přivedli politici, proti vůli občanů
První i druhá část tohoto výroku je postavena především na neznalosti. Jednak elementárních principů fungování našeho státu, jednak veřejného mínění. České státní zřízení je parlamentní demokracie. Lidé si ve svobodných volbách vybírají své reprezentanty, kteří vytvoří zákonodárný sbor, přijímající rozhodnutí na principu většiny. A to včetně toho, kterým naše země vstoupila 12. března 1999 do NATO – pro naše členství hlasovalo 153 poslanců, proti bylo 38. V senátu se vyslovilo pro vstup 64 senátorů a proti byli jen 3.
Není důvod podezírat je, že hlasovali v rozporu s vůlí svých voličů, proto tedy tento akt byl odrazem vůle většiny plnoletých občanů státu. (Chronologie našeho přistoupení zde). Z reprezentativních výzkumů veřejného mínění navíc víme, že tato vůle občanů trvá – naše členství v NATO podporuje po celou dobu většina občanů státu. Ti, kteří jsou proti, se zároveň rádi ohánějí demokracií (paradoxně i komunisti) – pak by tedy měli respektovat názor většiny a nevnucovat jí svůj menšinový pohled.
2. Nechceme zde vojáky a základny NATO
Pokud toto někdo vysloví jako své přání, má na to samozřejmě plné právo, patrně jde o pacifistu, kterému běhá mráz po zádech při pohledu na cokoli khaki. Problém je, že tento výrok se obvykle objevuje v kontextu, v němž je NATO chápáno jako cizí. Česká republika je ale sama členskou zemí, proto i vojáci našich ozbrojených sil jsou vojáky NATO a jejich základny jsou základnami NATO. A to – jak jsme si vysvětlili výše – z vůle občanů ČR.
Uplatnit požadavek do důsledků by znamenalo zrušit naši národní armádu. Pokud by snad nějakého srdnatého hipíka napadlo k tomu ponoukat s odkazem na Švýcarsko, pak je třeba jej upozornit, že v této zemi mají dokonce všichni muži útočnou pušku a zásobník do ní doma. Proč musí mít státy vojsko, by bylo na delší povídání, tak jen podotkněme, že státy vznikaly proto, aby zajistily svou územní celistvost proti vnějšímu napadení (jiné služby státu jako sociální zajištění občanů nastupovaly až mnohem později). Ze stejných pohnutek vznikají nadnárodní aliance – ČR by se neubránila sama. Přičemž v NATO platí jednoduchá zásada, že pokud je jeden ze členů napaden, ostatní mu pomohou. Aby toho byly státy schopny, musí společně cvičit – není možné, aby se u toho jejich vojáci nepotkávali …
3. NATO je agresivní, vraždí nevinné ženy a děti, naši vojáci jsou žoldáci
Všechno je pomluva a neznalost, ale popořadě. NATO je obranná organizace a nepodniká výboje. Afghánská operace byla reakcí na napadení členské země – šlo o útoky z 11. září 2001 na USA. A kdo to pamatuje, ať si sáhne do svědomí a do paměti – jistě zásahu proti Talibanu, který v té době okupoval a terorizoval Afghánistán, víceméně fandil. Hon na teroristy každopádně nepořádalo NATO, šlo o operaci (Trvalá svoboda) USA a několika jeho spojenců. Kdežto paralelně běžela mírová operace ISAF (International Security and Assistance Force) za účelem stabilizace země, do níž se zapojily státy NATO i jiné (např. Ukrajina), a sice na základě mandátu OSN.
Sporný je naopak útok USA, Británie a Francie na Irák – už před 11. zářím byly tyto státy s Irákem v konfliktu, protože Irák nedodržoval rezoluce OSN po první válce v zálivu. K eskalaci konfliktu přispěly útoky teroristů, ale také ropná lobby. V žádném případě nešlo o operaci NATO. Česká republika se na území Iráku zapojila do mnohonárodních operací MNF-I a NTM-I, kterépodporovaly stabilitu země a udržení míru na základě mandátu OSN. (Mimochodem, pokud se něco děje na základě rozhodnutí OSN, pak je to se souhlasem Ruska.)
Armády NATO rozhodně nevraždí civilisty. Vojákům by to vyneslo tvrdé tresty, musí se řídit pravidly, která jim v důsledku umožňují použít zbraň jen v sebeobraně. To samozřejmě neznamená, že by civilisté byli v bezpečí – každá válka přináší vedlejší ztráty, navzdory technologicky vyspělým systémům navádění střel. Teroristé používají bez skrupulí civilisty jako živé štíty a také nejvíce obětí v Afghánistánu padá na jejich vrub, a sice v důsledku nástražných výbušných zařízení. Spojenci se naopak snaží civilisty chránit a zlepšovat jejich životní podmínky.
Naši vojáci jsou především profesionálové, vlastenci a skuteční hrdinové dnešní doby. Jsou ve služebním poměru a pobírají mzdu. Riskují své životy při naplňování zájmů státu. Zahraničních operací se účastní na základě rozhodnutí parlamentu, jež ze své podstaty odráží vůli většiny občanů. Skvěle naši zemi reprezentují, ale především chrání. Naproti tomu žoldáci pracují pro toho, kdo si je najme, bez ohledu na nějaké ideály a dobro občanů, v rámci boje si obvykle neberou servítky.
4. Americký konvoj je provokace a okupace
První část výroku je v zásadě správná (ač termín provokace je poněkud expresívní) a není důvod ji zpochybňovat. Přesněji jde o demonstraci soudržnosti aliančních partnerů a zvláště pak demonstraci toho, že Amerika jako nejsilnější člen NATO nezapomíná ani na ty z nejmenších – v Pobaltí a Polsku si americké jednotky sami vyprosili. Nepoměrně menší – než ruské – manévry NATO se dějí po Evropě v reakci na kroky ruského prezidenta Putina v uplynulém roce – opakovaně posílá své stíhačky a ponorky k pobřežním vodám členských zemí NATO a EU, celá vojska uvádí do pohotovosti, dokonce nejen demonstrativně, ale celé pluky poslal do ostré akce, aby zabral Krym a vojensky podpořil odtržení východu Ukrajiny, čímž zcela zásadně zasáhl do suverenity a územní celistvosti této země. Tak jako ekonomické sankce, rovněž vojenská cvičení NATO patří do „soft“ politiky vůči Rusku, snad „hard“ diplomacie, která je ale ze své podstaty vždy měkká.
A okupace? Tak může konvoj označit jen zákeřný lhář nebo bez pardonu totální trotl. Vojenská okupace znamená kontrolu obsazeného území, popření suverenity okupovaného státu. Projíždějící američtí vojáci nás nemůžou okupovat, protože je jich na to málo, projíždějí s přespáním v kasárnách spravovaných českou armádou, především to ale nemají v úmyslu, kdežto s jejich přesunem jsme souhlasili. Okupaci nám tu předvedli ne tak dávno vojáci některých zemí Varšavské smlouvy, s Rusáky v čele. V okupaci se mimochodem zvrhlo také osvobození Rudou armádou v roce 1945 (od jara se jaksi zdržela do podzimu), také toto bychom si měli připomínat zvláště letos při 70. výročí (mimo jiné zvěrstev rudoarmějců na našem obyvatelstvu, zvláště ženách). Kdo srovnává průjezd našich opravdových spojenců s okupací, plive do očí všem, kdo trpěli při skutečných okupacích někým, kdo nám své spojenectví násilně vnutil.
5. Jsem proti NATO/USA, proto je mým právem postavit se konvoji
Ačkoli jsme výše popsali skutečnosti, které rozporují hlavní „argumenty“ (spíše lži a dojmy) odpůrců NATO, je skutečně třeba vyzdvihnout, že i díky členství v NATO si náš stát může dovolit garantovat jim lidská práva a svobody. Bohužel, jejich rámec mnozí nechápou, a v důsledku tak porušují práva většiny s kladným postojem k NATO. Začít můžeme něčím tak elementárním, jako právo na lidskou důstojnost, které velí nenadávat svým odpůrcům. Svoboda slova totiž neznamená vyjadřovat se na adresu druhých jako dlaždič.
Stejně tak svoboda slova není svobodou lhát, pomlouvat, šířit dezinformace či poplašné zprávy. Ne náhodou jsou výroky tohoto typu za okolností vymezených zákonem trestné. Co se týče protestů v místech průjezdu konvoje, je jeho odpůrcům zajištěno shromažďovací právo, ovšem opět dle zákona – demonstraci je třeba ohlásit příslušným úřadům a případně nést právní důsledky neuposlechnutí jejich negativního stanoviska. V žádném případě pak není možné kolonu blokovat (sabotáž) či dokonce útočit na koaliční vojáky (tady už by to byla celá řada paragrafů – vypsali je kolegové zde).
Kéž by v ČR mohl US voják takto mávat naší šálou
PS: Totéž platí pro normální slušné občany – ačkoli se mohou cítit zahanbeni jednáním odpůrců NATO, nemohou brát zákon do vlastních rukou. Budou-li svědky protiprávního jednání, je třeba jej zaznamenat a ohlásit na policii. Samozřejmě v krajní nouzi je možné zpacifikovat a zadržet ty, kdo by reálně kolonu ohrozili.
