Vojenské drony: Díl 2 – malé americké drony Raven a Scan Eagle, s nimiž operuje i AČR
Po několika měsících se vracíme k využití bezpilotních letadel pro vojenské účely a v prvním díle miniseriálu pro tento týden jsme vás provedli základní typologií. Teď si představíme bezpilotní letouny typu sUAV, které má od Američanů k dispozici i české armáda, totiž už delší dobu RQ-11 Raven a od loňska také větší Scan Eagle.
RQ-11 Raven
Tento systém je podobný modelu FQM-151 Pointer, který nahradil. Jde o malý z ruky vypouštěný UAS (Unmanned Aerial System) používání pro pozorování v reálném čase. United States Special Operations Command (USSOCOM) jej zavedl již v roce 2004 jako vybavení jednotek pro průzkum v nepřehledném (kopcovitém) terénu na vzdálenost 10 až 15 km.
Foto: Raven v AČR / zdroj ONWAR EU
Tým pro obsluhu modelu Raven obvykle sestává ze dvou osob z jednotky vybavené tímto prostředkem – v AČR to bývaly například jednotky OMLT Afghánistánu. Raven má tři typy užitečného nákladu a těmi jsou frontální a boční kamera, resp. IR (infračervené spektrum) frontální kamera, resp. tatáž s bočním výhledem. Do sestavy patří ještě pozemní stanice, baterie, ochranný kufřík, dobíječka na baterie, monitor a balíček s náhradními díly a potřebným nářadím. To si operátoři nosí s sebou.
Úkolem týmu obsluhujícího Raven je průzkum a sledování, anglicky reconnaissance and surveillance (R&S), například ve prospěch zabezpečení konvoje. Rychlost je 25 až 60 knotů (průměrně 75 km/h) a poskytuje informaci o poloze, vybavení a aktivitě nepřítele prostřednictvím živého video přenosu. Tým, který jej ovládá, operuje na úrovni a ve prospěch jednotky velikosti roty.
Raven startuje z ruky, disponuje autonavigací pomocí GPS – létá podle předem zadaných waypointů, je ale možné řídit jej samozřejmě manuálně. Patří do kategorie sUAS, tedy small Unmanned Aerial Systems. Jeho operátorovi stačí jen pár minut, než jej připraví ke vzletu v jakémkoli terénu a bez dalšího vybavení. Když mu na vysílačce dáte příkaz „home", vrátí se sám na místo, odkud jste jej vypustili.
Většina nasazení tohoto prostředku se odehrává ve výšce 100 až 300 stop (tedy od 30 do 100 metrů), přičemž vydrží létat 60 až 90 minut. Napájí jej baterie typu Li-ion, kterou lze nabíjet celou řadou způsobů včetně připojení do 28-voltového konektoru vozu Humvee. Součástí ovládání je také dotykový tablet (resp. toughbook) Panasonic a Sony Handycam kamera. Počítač používá software s názvem FalconView joint mapping, kamera umožňuje pořizování záznamu pro pozdější analýzu.
Užitečné zatížení je tvořeno, jak již bylo řečeno, optickou barevnou kamerou pro denní operace a dvěma IR/termo kamerami pro noční. Další optickou, nebo IR kameru je možné nést jako přídavné. Tři nosiček kamer jsou přímo integrovány. Monitor RVT pak přenáší živě operátorům obraz, a to na vzdálenost 5 až 10 km, není však schopen vysílat, nemá žádné řídící funkce. Pohání jej samostatná baterie.
SCAN EAGLE
To je název malého UAS skloňovaného u nás zejména v minulém roce, kdy jej AČR začala využívat, resp. poslala na školení do USA, které nám jej darovalo, své piloty, kteří letos již se systémem operují v Afghánistánu. Jde o bezocasý letoun s křídly uzpůsobenými dlouhému letu. Pohání jej spalovací motory a je vypouštěn z pneumatického katapultu. Vrací se za pomoci záchytného systému.
Foto: Scan Eagle v AČR /zdroj ARMY.CZ
Scan Eagle je schopen automatizovaného letu po zadaných waypointech, jeho užitečným nákladem je stejně jako v případě Ravenu optická a IR kamera s přímým přenosem obrazu, přičemž pohled kamer lze uzamknout na vybraný cíl.
Tento bezpilotní letoun je schopen plnit celou řadu cílů: předně Intelligence, Surveillance, and Reconnaissance, dále laserové značkování cíle, Search&Rescue, geomagnetický a atmosférický průzkum, patrolování atd. Veskrze se jedná o totéž jako v případě Ravena s tím, že Scan Eagle má delší výdrž – dolet, je větší (a o to méně mobilnější – pro start a potřebujete rampu, pro přistání záchytnou síť). V tabulce níže jsou základní technická data...
Nutno podotknout, že jak systém Raven tak Scan Eagle zastarávají. Boeing vyvinul Scan Eagle první generace již v roce 2002, takže stáří obou modelů je víceméně stejné. Samozřejmě úměrně technickému pokroku jdou kupředu jak kamery, tak ovládání (tomu se budeme věnovat hned v dalším článku). Zkvalitňují se pochopitelně i baterie, tudíž výdrž (Raven).
Přesto – nezdá se vám divné, že AČR disponuje Raveny až od roku 2009 (v USA zavedeny 2003) a Scan Eagly dokonce až nyní, ke všemu s velkou pompou, na jejímž základě prezident Zeman bájí o dronech? Při rychlosti vývoje podobných technologií v tomto století to na potlesk rozhodně není, zvláště když Scan Eagly by naše armáda nejspíš vůbec neměla, kdyby nám je Američané nedali.
A to jsme měli (a zrušili) první samostatnou jednotku pro bezpilotní letouny už v 80. letech v ČSLA, takže někdo brutálně zaspal L a v neposlední řadě je třeba říci, že letadýlka tohoto typu tradičně vyvíjel Vojenský technický ústav letectva a protivzdušné obrany – díky tomu, jakou tradici u nás má letecká modelařina, tak opravdu na vysoké úrovni – jenže někdo tu brutálně potlačil i tohle, takže kategorie sUAS je u nás jakoby až nyní znovu/objevena, achjo (ale o tom až někdy úplně jindy).
