Zachová si Česká republika zařízení k léčbě těch nejzákeřnějších chorob? (I. díl)
Odbor biologické ochrany AČR v Těchoníně (dále jen OBO) je specializované zdravotnické zařízení sloužící k zabezpečení biologické ochrany AČR, které bylo vybudováno v 70. letech. V minulém totalitním režimu sloužil OBO k výzkumným účelům mikrobiologické laboratoře s vysokým stupněm biologické ochrany Československé lidové armády a armád Varšavské smlouvy. ČSSR se díky tomu stala nejdůležitějším partnerem pro Moskvu v tomto sektoru. Spolupráce byla velmi tajena.
V reakci na teroristické útoky 11. září 2001 bylo toto komplexní centrum v letech 2003-2007 modernizováno, a to za necelých 1,8 mld. Kč. V současné době je OBO mimo jiné součástí integrovaného záchranného systému (IZS) a vzdělávací základnou pro vojenské a civilní specialisty z ČR a programu Centre of Excellence (NATO). Dále je součástí spojeneckého systému biologické ochrany v rámci NATO.
.jpg)
Foto: OBO Těchonín po modernizaci (zdroj: IDNES.CZ)
Činnost a úkoly OBO
OBO je vysoce specializované pracovní zařízení a vrcholný článek komplexního systému biologické ochrany plnící úkoly ve prospěch AČR, ČR a NATO. Mezi úkoly patří reagovat na hrozby v oblasti terorismu, biologického ohrožení, šíření epidemií, živelných katastrof, apod.
Součástí OBO je specializovaná infekční nemocnice umožňující hospitalizovat, léčit a izolovat pacienta s jakýmkoli infekčním onemocněním (plané neštovice, SARS, vir ptačí chřipky, atd.) včetně eboly, které jsme se věnovali již dříve (článek naleznete zde). Díky nejvyššímu stupni biologického zabezpečení (Biosafety Level 3, 4) je riziko šíření infekčních nemocí v těchto prostorách a do okolí eliminováno na nejnižší úroveň, prakticky až k nule.
V rámci diagnostické činnosti je kvůli vysoké úmrtnosti daných infekčních onemocnění součástí laboratoře i pitevna. Technologické zázemí je plně automatizováno, nevyžaduje přímou obsluhu a procesy jsou řízeny a kontrolovány z velících center. Mezi další úkoly OBO patří zajištění izolačně karanténních vyšetření jednotek AČR po návratu z epidemiologicky rizikových oblastí (např. z Afghánistánu).
.jpg)
Foto: Vojenský areál v Těchoníně (zdroj: MAPY.CZ)
Budoucnost OBO: nejistá?!
Výdaje na obrannou politiku v ČR jsou kriticky nízké a vlády hledají, kde ušetřit, téměř za každou cenu (článek věnující se výdajům na obrannou politiku naleznete zde). V roce 2012 uvedl armádní generál Vlastimil Picek, že Těchonín je unikátní, ale zároveň také finančně velmi nákladné zařízení, které citelně zatěžuje rozpočet armády.
O využití OBO polemizuje také Bílá kniha o obraně schválená vládou ČR 18. května 2011 (v Bíle knize se hovoří ještě o Centru biologické ochrany Těchonín - CBO). Ministerstvo obrany doporučovalo naleznout do poloviny roku 2012 adekvátní využití CBO a zvažovalo tyto varianty:
1) společné užívání centra dalšími ministerstvy a organizacemi, které jsou zapojeny do bezpečnostního systému České republiky, nebo v rámci mezinárodní spolupráce;
2) pozastavit jeho provoz a uspořené prostředky investovat do rozvoje Ústavu ochrany proti zbraním hromadného ničení.
Jednotlivá ministerstva se doposud nezavázala k vyčlenění prostředků na provoz OBO a Ministerstvo zdravotnictví se mimo jiné vyjádřilo, že na aktuální infekční onemocnění postačí pražská Nemocnice na Bulovce.
Podle souhrnné zprávy z roku 2012 o plnění úkolů stanového v Bílé knize by náklady za zakonzervování celého OBO dosáhly zhruba 5 mil. Kč a zhruba 26 mil. Kč by muselo být vynaloženo za udržovací provoz každý rok. V případě obnovení provozu by byla nutná investice ve výši zhruba 200 mil. Kč. Je tedy zřejmé, že tato možnost k úspoře financí významně nepřispěje.
Při pohledu na finanční stránku zjišťujeme, že náklady na udržení provozu OBO Těchonín činí asi 100 mil. Kč ročně. V letošním roce se odhadují náklady ve výši 77 mil. Kč, oproti 135 mil. Kč z roku 2011. Pro srovnání: takový Státní fond kinematografie stojí zhruba osmkrát více (825 mil. Kč) a Vinařský fond tři čtvrtiny (73 mil. Kč). Přesto se už delší dobu uvažuje o zrušení OBO. Otázka k diskusi je tedy zřejmá: má smysl udržovat chod OBO i do budoucna? Budeme připraveni čelit infekčním či bioteroristickým hrozbám bez něj?
V dalším díle se budeme věnovat otázce, jak je chod OBO zajištěn z personálního hlediska a jak bude OBO v budoucnu využit.
Tento článek vychází mimo jiné z dostupných informací MO ČR z let 2012/2013.
Zdroje: www.vojenskerozhledy.cz, www.acr.army.cz, www.mocr.army.cz, www.ceskenoviny.cz, www.rozhlas.cz, www.technickytydenik.cz, www.uctovani.net, www.estat.cz, http://fondkinematografie.cz
