Zbrojní průkaz, pohledem čerstvého držitele
Tento článek by Vám snad mohl lépe objasnit, proč si udělat zbrojní průkaz. A trošku přiblížit, jak to vlastně celé funguje. A že to není, kdo ví jaké peklo.
Foto: Udělat si "zbroják" není, kdo ví jaké peklo
Proč jsem se rozhodl pro zbroják...
Těch důvodů bylo víc. Samozřejmě, že jsem již od chvíle, kdy mě táta jako malého špunta poprvé vzal na střelnici, snil o tom, jak si ho udělám, až budu velký. Ale šlo spíše o lásku ke zbraním. Když jsem si v 18 koupil zavařenou zbraň, byl jsem velice zklamaný, že jde v podstatě o „mrtvý" kus železa, který se hodí leda na zeď. Samotný mechanismus, jak zbraně fungují, mě vždy zajímal. A více než malý technický zázrak je to pro mě umělecké dílo.
Krom sběratelské vášně jsem měl pro zbroják ještě dva důvody. Šlo hlavně o to, mít zbraň na sebeobranu. Tato myšlenka mi šrotovala v hlavě již několik let a nejde tedy o unáhlený závěr. Myslím, že je patrné, že byť má policie pomáhat a chránit (nás občany, kteří si ji „platí"), tak bude lepší naučit se pomoct si a chránit sebe a ostatní raději sám. Šmejda se zbraní – zastaví jen dobrý člověk se zbraní. (Ano jde o narážku na zásah z Brodu.)
A další důvod byl spíše praktický. Přeci jen, proč si nerozšířit možnost uplatnění. Již od dětství mě to táhlo k službě na „správné straně zákona" a prosazovat dobro či chránit ostatní. (Klidně se smějte – jsem idealista).
Kde jsem hledal informace...
Myslím, že snad úplně vše, co jsem potřeboval k pořízení zbrojního průkazu, jsem našel na stránce www.zbranekvalitne.cz. A vše potřebné mi také bylo řečeno na policii při podávání žádosti. I když, musím podotknout, že některé praktické informace jsem zjistil až při samotném učení se na zkoušku.
Co bylo potřeba oběhat...
Moc toho nebylo. Stačilo zajít k lékařce a nechat si napsat potvrzení o zdravotní způsobilosti, pak 2x na útvar policie pro kontrolu zbraní (jednou s přihláškou ke zkoušce a podruhé s žádostí o vydání zbrojního průkazu)
Jak náročné bylo učení...
Né o moc těžší než na nějakou zkoušku na vejšce. V podstatě jde o to, naučit se 485 otázek, které jsou ze zákona o zbraních a z nauky o zbraních. Manipulace je jen o zapamatování si neustále dokola se opakujících postupů. Ovšem je to nesmírně důležitá věc.
Jak zkouška probíhá...
Přijel jsem na střelnici, kde jsem byl již předešlý den, na přípravný kurs, kde jsem si osahal, rozebral a vystřelil ze všech zbraní, které nakonec byly u zkoušky. Usadil jsem se a po úvodní
řeči komisaře jsme se pustili do testu. Na ten sice je 45 minut, ale všem lidem na zkoušce stačilo 25.
Poté nám komisař řekl, kdo prošel a kdo ne. Kdo neprošel, zaplatil komisaři, střelnici a mohl jet domů. Ostatní postoupili k manipulaci. U té bylo nejdůležitější dodržování bezpečnostních zásad. Pak už stačilo jen odstřílet potřebný počet zásahů do terče a zkouška byla úspěšně složena.
Na kolik to celé přišlo...
No, byla to docela pálka (jsem student), ale zvládnout se to dalo. Platil jsem:
580,- Kč za zdravotní prohlídku
100,- Kč za kolek při podání přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti
500,- Kč za přípravný kurz
1000,- Kč za „použití" střelnice při zkoušce
600,- Kč za zákonnou odměnu komisaři
3500,- Kč za nový zbrojní průkaz (je to 700,- Kč za skupinu a já mám všech 5)
Po přičtení vedlejších nákladů to tedy dalo téměř 6 500,- Kč.
Doufám, že Vám tento stručný článek aspoň trochu pomohl, pokud to cítíte podobně jako já. Na téma zbrojní průkaz připravuji ještě jeden podrobnější text, berte tedy předešlé info jako úvod.
