Bezpečnostní politika a hodnoty (díl 5): Změna hodnot
Při změnách hodnot ve společnosti musíme mít na paměti, že takové změny mají velkou setrvačnost. To znamená, že do jejich ukončení uplyne zhruba 6 generací. Nejprve ti, co byli posledními na společenském žebříčku, se stanou prvními a naopak. Celá společnost najednou žije v nejistotě, které hodnoty jsou platné a které nikoliv.
Než se nové hodnoty uplatní, musí si společnost vytrpět nejistotu, nárůst kriminality. Situace je o to složitější, že noví vládci často nebyli ke svým funkcím vycvičeni a častěji chybují v praktické politice. To v kombinaci s liknavými soudy prodlužuje dobu do plné implementace nových hodnot do praxe. V krajním případě se může stát, že společnost odvrhne nový žebříček hodnot a bude hledat jinou cestu k „lepšímu životu“.
Marchallův plán - cesta nejen k denacifikaci Německa - změna hodnot (zdroj: SLIDESHARE.NET)
Zkuste přijet do poválečné zóny ihned po vítězné ofenzívě. Lidé jsou nejistí, společnost paralyzována, nikdo neví, co platí a co nikoliv. Tehdy je nejlepší čas ustanovit prozatímního vládce okamžitě určujícího nové hodnoty s jejich rychlým vymáháním.
Dále je důležité znát, že změna kultury populace je nejobtížněji proveditelná. Příliš rychlá změna hodnot patrná za Atatürka v tehdejším Turecku měla za následek jisté rozštěpení společnosti na tradiční a nově smýšlející část. Změna hodnot je nejlépe proveditelná pozvolna a v generačních cyklech, založená na věkových výjimkách. V naší civilizaci se k těmto změnám pojí zákaz retroaktivity zákonů a nařízení podle římského práva, tj. zákon či nařízení platí dnem účinnosti do budoucna, nikoliv do minulosti.
Foto: Umožnění vzdělání dívkám v Afghánistánu - pokus o změnu hodnot (zdroj: CNN.COM)
Od roku 2004 je Česká Republika součástí EU. Tím jsou naše hodnoty a hodnoty EU shodné. Tyto hodnoty jsou obsaženy v článku 2 Lisabonské smlouvy.
Článek 2. Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, právnímu státu, dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné všem členským státům, které se vyznačují pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou, rovností žen a mužů.
Toto je morální žebříček České republiky, jelikož náš parlament tuto smlouvu již ratifikoval. Tedy, kdo porušuje tyto hodnoty, vystavuje se hrozbě, že proti němu zasáhne státní aparát členských států EU, včetně České Republiky. V mírném případě nekomunikací, v horším případě tvrdou silou.
V článku 6 Lisabonské smlouvy jsou opět zmíněny hodnoty. A znovu jde o svobodu, demokracii, dodržování lidských práv a právního státu. Takže, až se vás někdo zeptá, jaké jsou kýžené hodnoty našeho státu, tak mu můžete citovat přímo z Lisabonské smlouvy.
Česká Republika tedy sdílí hodnotové dědictví, na němž je EU vystavěna. Naše bezpečnostní a vojenská strategie z těchto dokumentů vychází a respektuje jejich literu i ducha. Členský stát EU, který poruší jakoukoliv část Lisabonské smlouvy, včetně hodnotové části, se vystavuje riziku pozastavení členství v EU. To znamená, že členství je ryze dobrovolné a je udělováno těm zemím, které aktivně chtějí sdílet evropské hodnoty.
Foto: Ne každý občan EU respektuje převzetí hodnot EU (zdroj: VETERANSNEWSNOW.COM)
Národní hodnoty jsou pevně deklarovány a seřazeny v Bezpečnostní strategii ČR. Zde se popisuje bezpečnostní prostředí, ve kterém jsme ukotveni, jednotlivé zájmy seřazené od životně důležitých, přes důležité až po další strategické zájmy. Z tohoto dokumentu pak vychází Vojenská strategie ČR, která uvádí, jakou silou jsme schopni hájit naše zájmy. Vzhledem k erozi velikosti ozbrojených sil v posledním čtvrtstoletí, naše vojenská síla klesla z dvaceti divizí na jednu. A pokud se nezmění finanční rámec a trendy financování bezpečnostního sektoru, bude tato síla klesat i nadále. Nejdůležitější informací z Vojenské strategie je možnost použití tzv. brigádního úkolového uskupení bez rotace až na 6 měsíců a praporního úkolového uskupení s rotacemi.
Budiž důkazem pravdivosti tohoto textu zasazení českých sil v zahraničních misích, kdy početní síla v poslední půl dekádě byla vždy vyšší než 300 lidí v jednom čase a v době vrcholného nasazení dosahovala téměř tisíc lidí.
Ne každá mezinárodní smlouva a dohoda vyžaduje změnu hodnot. Existují i smlouvy nevymahatelné,
nejsou-li zde uvedeny sankční doložky. Příkladem takové bezzubé smlouvy je tzv. Non-Proliferation Treaty (NPT), dohoda mezi zeměmi o nešíření jaderných zbraní a technologií z roku 1968, kterou přijalo OSN a která zakazuje šíření jaderných zbraní, technologií i materiálů. Vymahatelnost této smlouvy je nulová a jde tedy o dobrou vůli každého státu, zda takovou smlouvu bude dodržovat či nikoliv.