Historie a vývoj Aktivní zálohy (7): Nejasnosti obsahu výcviku (v letech 2005 – 2006)
Prvotní plán zahájení výcviku AZ počítal původně s tím, že rok 2004 bude rok přípravný - s tím, že proběhne ukázkové cvičení ve VVP Boletice /v červnu 2004/ za přítomnosti ustavených velitelů rot s námětem činnosti strážního stanoviště u ODOS (objekty důležité pro obranu státu).
Jednotky AZ však začaly cvičit již dnem 1. 1. 2004, vzhledem ke všeobecnému nadšení a nedočkavosti. Tak se i ukázkové cvičení víceméně minulo účinkem. Taktéž se nestihlo dokončit potřebné logistické zabezpečení jednotek a toto se dohánělo v rámci již započatého výcviku dlouhou dobu.
Pro tuto počáteční neujasněnost koncepce výcviku pěších rot AZ (úmyslně nyní nezmiňuji tankovou rotu u 73. tpr a rotu „Z" u 601. skss, které procházely vlastním výcvikem u útvarů), kdy často při cvičení rot, na které byli příslušníci AZ příslušným KVV povoláni, bylo improvizováno s větším či menším úspěchem při tvorbě vlastních záměrů výcviku, nakonec vznikl ve spolupráci některých velitelů pěších rot, VA Vyškov, koordinátora AZ v KaNGŠ a velitelství Sil podpory a výcviku ve Staré Boleslavi potřebný plán výcviku pěších rot AZ v tříletém výcvikovém cyklu.
Foto: Příslušníci AZ dobrovolně pomáhají při odstraňování následků škod ve slovenských Vysokých Tatrách, 2005
Jeho nosnou myšlenkou bylo organizovat výcvik od 1. 1. 2006 tak, že první rok bude zaměřen k výcviku jednotlivce, druhý rok k secvičení na úrovni družstva a třetí rok na úrovni čety v rámci pěší roty. Plán vznikl po dlouhotrvajícím jednání s kompetentními funkcionáři, na základě tlaku některých velitelů rot a AZB (Asociace záložních brigád). Tento plán byl postoupen prostřednictvím KVV velitelskému sboru pěších rot, který se jím měl při výcviku řídit, případně byla i dána volnost k výběru témat.
I to se dařilo mnohdy s větším či menším úspěchem, kdy byly shledány některé problémy. Na straně jednotek AZ to bylo u některých jejich příslušníků (jednalo se skutečně pouze o jednotlivce, kteří zřejmě nepochopili plně charakter a smysl existence AZ – často následně řady AZ opustili) to, že se nedokázali podřizovat výcviku a vojenské disciplíně. Na straně VZP to bylo v některých případech nepochopení smyslu AZ, v některých případech i jakési přehlíživé chování VZP k příslušníkům AZ (v návaznosti vždy spíše na inteligenci a osobní vyspělosti každého VZP) a jejich vnímáním něčeho jako „záklaďáků".
Během prvních tří let výcviku se také následkem např. různých schopností velitelů krajských pěších rot, ale také problémů příslušníků AZ doma či v zaměstnání
se zaměstnavateli, zvýšila fluktuace a to i na velitelských funkcích (výměna některých velitelů v rámci rot AZ z důvodu nízkých kompetencí nebo ukončení dohody o zařazení do AZ). Z této příčiny a také z důvodu nejednotnosti výcviku se projevily brzy rozdíly ve sladěnosti a stupni výcviku těchto rot. Roty se schopnými veliteli postupovaly v programu výcviku mnohem rychleji než ostatní roty, které se potýkaly s nedostatkem kvalitních velitelů nebo vyšší fluktuací. Tento stav trval po celé tříleté výcvikové období 2005-2008.
Foto: Z výcviku královéhradecké pěší rota ve VVP Libavá, 2005
Obecným cílem výcviku pěších rot AZ bylo jak vytváření kvalitní zálohy pro použití za stavu ohrožení státu a válečného stavu, např. ke střežení ODOS, KPM apod., tak i jejich příprava pro řešení dalších krizových situací na území daných krajů (např. povodně, sněhové kalamity, zabezpečení prostoru kolem likvidace úniku nebezpečných látek apod.). Obecně byl jejich výcvik koncepčně stanoven pro charakter pěších a strážních jednotek s částečnými schopnostmi záchranných jednotek. Jednotky AZ u bojových útvarů (tanková rota a rota „Z") byly nadále cvičeny dle standardu těchto útvarů.
Připomeňme, že původně byl předepsán maximální počet dní k výcviku za rok na 18 (z toho se doporučovalo cvičení dělit na dvě týdenní cvičení a 8 dní cvičit o víkendech – záleželo však na rozhodnutí Krajského vojenského velitelství - KVV), později byly dny navýšeny na 21 dní v roce.
Ne všechny příslušníky zmiňovaných pěších rot AZ naplňoval tento systém a obsah výcviku, který často pokulhával v realitě za zmiňovaným plánem v důsledku různých subjektivních i objektivních potíží. Záleželo především na schopnostech a pozitivním přístupu daných KVV (a v podstatě i dalších částí struktury AČR) a také výrazně na schopnostech velitelů rot. Někteří prokázali skvělé schopnosti, což se projevilo i ve vysokém stupni plnění úkolů výcviku, jinde naopak byly výsledky výcviku mizivé a do jisté míry to bylo i obrázkem daného KVV, jak se svou pěší rotou AZ pracovalo. Zároveň také dobrovolníci jiných vojenských odborností neměli příliš možnost se v rámci krajských pěších rot AZ realizovat v udržování své vojenské odbornosti.
Nasazení a prezentace
V průběhu času se příslušníci jednotek AZ měli možnost účastnit i soutěží či soustředění v rámci AČR i mimo ni, a to i v zahraničí. Například na střeleckých a dalších vojensko-odborných soutěžích se často příslušníci jednotek AZ ve výsledném pořadí umisťovali velmi dobře. Bohužel dlužno říci, že na rozdíl od VZP, kteří byli tehdy ze svých jednotek na tyto soutěže vysíláni a náklady jim byly propláceny útvarem, si příslušníci AZ náklady (startovné atd.) hradili a hradí stále většinou sami, samozřejmě často na úkor svých rodinných rozpočtů.
Poprvé na veřejnosti prezentovala Aktivní záloha svůj výcvik na jaře 2004 na Dni pozemního vojska (akce „Bahna"), kdy příslušníci 1. tankové roty AZ předvedli krátkou samostatnou ukázku součinnosti s ženijní jednotkou AČR. Následně se brzy začaly prezentovat se svou úrovní výcviku při propagačních akcích na veřejnosti i některé pěší roty.
Výcvik některých příslušníků krajských pěších rot byl také obohacen v některých případech o další výcvikové možnosti, např. účast malé skupiny příslušníků královéhradecké pěší roty (tzv. Commando
Z – por. Mgr. Kuthan) na cvičeních skupiny Commando z Univerzity obrany Brno (pplk. doc. Ing. Flasar), kteří se v rámci této skupiny účastnili v roce 2006 i příprav tří kontingentů Vojenské policie (10., 11., a 12. kontingentu) do zahraniční mise v Iráku, představujíce tehdy úspěšně jednotkám kontingentů opoziční síly. Na základě organizačních aktivit bylo podobných obohacujících prvků ve výcviku více i u jiných pěších rot (např. spolupráce středočeské pěší roty AZ s VTM Lešany apod.).
Kromě účinné pomoci při odstraňování následků povodní v ČR v letech 2002 a 2006, pomáhali příslušníci některých jednotek AZ i při odstraňování následků živelných pohrom ve slovenských Tatrách v letech 2004 a 2005 (zejména jihomoravské pěší roty AZ).
Poznámka autora: Když jsem byl vyzván ke zpracování historie a vývoje Aktivní zálohy, v níž sloužím 11 let, tak jsem vše začal zpracovávat podle toho, jak jsem to zažil, co jsem si zapamatoval, a co jsem se případně dozvěděl od některých dalších kolegů z centra dění. Tento materiál si v žádném případě tedy neosobuje právo být zcela objektivním a úplným zpracováním tématu, i když se k tomu snaží přibližovat. Děkuji za pochopení. Autor.
Hlavní použité prameny:
- Archiv autora
- Archiv mjr. Ing. Líbezného Arnošta
- Archiv kpt. Ing. Mojžíše Milana
- Archiv kpt. Mgr. Trávníčka Františka
- Ministerstvo obrany České republiky. <www.army.cz>.
- VLČEK, Bohuslav. Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky. Vojenské rozhledy. 2007, roč. 2007, č. 4, s. 67-73.
