Copak je to za vojáka 2: Jaké možnosti mají scénáristé?
Podle zvěstí na internetu má vzniknout pokračování filmu Copak je to za vojáka. Po více než 30 letech! Přirozeně se nabízí otázka, co více jak padesátiletý Kouba může v armádě asi tak dělat. Pojďme se vžít do role scénáristů, co vše musí vzít v potaz…
Koubovi bylo dáno do vínku, že je na ženský. Možná se tedy rozvedl a každý týden zkouší štěstí s jinou. Ostatně, to by bylo poměrně blízko řadě dalších rolí Jiřího Langmajera. Klidně by se ale mohl usadit a otcovsky korigovat zápletky potomka. Kombinací je nepřeberně. Mnohem svázanější ruce mají scénáristé, pokud jde o Koubovu armádní kariéru.
Kouba je vlastně vrstevník Petra Pavla a Aleše Opaty. Ostatně, kdo měl někdy příležitost vyslechnout výsadkářské historky některého z nich, musel si nutně vybavit právě film Copak je to za vojáka. Takže filmový Kouba se mohl klidně proměnit ve vojáka z povolání. A jeho dnešní image by dokonala zapadala ;-)
Koláž: Wikipedia a Youtube upoutávka na Kouba se žení
V tom případě by se mohl účastnit již první zahraniční mise v Iráku, patrně by se nevyhnul misím na Balkáně, ve velitelské funkci mohl zažít druhou válku v Iráku či Afghánistán. Také by zažil spoustu reorganizací a pokud vycházíme z toho, že by je „přežil“, čekal by v roce 2020 na odchod do výsluhy nejméně v plukovnické hodnosti na Generálním štábu AČR či ve strukturách NATO.
Do kin právě míří druhý díl americké „reakce“ na úspěšný náborový snímek ČSLA, totiž TOP GUN. S tou „reakcí“ žertujeme, ale je fakt, že Tom Cruise takto vylétl v herecké kariéře až rok po našem Jiřím Langmajerovi. Roční náskok je dodnes patrný i v hodnocení snímků na ČSFD i IMdB, kde TOP GUN těsně pokulhává za Copak je to za vojáka. (Jak je tohle možné?!)
Scénáristé za oceánem se museli rovněž poprat s tím, jak udržet stárnoucího Mavericka ve službě. Patrně jako instruktora a zkušebního pilota. Naproti tomu, Kouba jako výsadkář už musí mít odrovnané klouby a záda, takže si jej v jiné než štábní funkci za stolem představit nelze. Aspoň tedy doufejme, že z něj autoři scénáře neudělají věčného svobodníka někde na praporu.
Objektivně vzato, něco takového kariérní řád české armády neumožňuje. Buď se voják kariérně rozvíjí, nebo končí. S jistou dávkou sarkasmu je třeba upozornit, že by někoho jako Kouba potkaly spíše následující osudy:
- V armádě by prostě už nebyl. Jeho vztah k ní by se dál odehrával prostřednictvím soudů – třeba by se už deset let přel o neproplacené hotovosti či služební úraz. Nebo by mu prostě jen nebyl prodloužen služební závazek, takže by se snažil zahájit civilní kariéru (což by humorně pojmout šlo).
- Ať by býval odešel do civilu po základní vojenské službě nebo byl odejit později, mohl by se do AČR vrátit jako aktivní záložák. Vpravdě, kdyby chtěli scénáristé dostat do druhého dílu vše, co bylo v prvním – včetně vybraných Koubových souputníků, vojenského cvičení a přítomnosti houbařek v hájence, byla by to nejsnazší cesta. Ke všemu by dokonale plnila cíle náborářů, v Aktivní záloze pořád chybí lidé.
- Poslední realistická možnost je již zmíněné přesídlení do kanceláře generálního štábu.
Ve skutečnosti se ale s jistotou neví, zda film vzniká. Informace se šíří z jediného zdroje – Moravskoslezský kraj přidělil takovému filmu dotaci a náměstek hejtmana se zmínil, že účinkovat bude Jiří Langmajer. (Aby ovšem nešlo o podobnou blamáž jako před pár měsíci viz video).
To pak nevylučuje ani další variantu scénáře – že by ústřední postavou byl Kouba junior. To by ovšem mohlo být pro současnou Armádu ČR spíše kontraproduktivní, od její profesionalizace se mimo jiné změnila citlivost vojáků, jejich rodin a obecně příznivců na líčení nároků služby.
Dnešní český divák už dlouho čeká na kvalitní filmové zpracování zážitků pravých hrdinů. Pokud si z někoho utahovat, pak jedině z Kouby, ovšem ani tak by pokračování jeho příběhu neměl od počátku shodit nedostatečný scénáristický vhled do reálií AČR.
Že se stal film Copak je to za vojáka klasikou neznamená, že jeho úspěch lze zopakovat prostým zkopírováním.
