Džihád na sociálních sítích. Tolerují jej nebo přímo podporují? A co na to naše policie?
Když propuklo Arabské jaro, všichni jásali, jak sociální sítě – zejména Twitter a Facebook – pomáhají svolávat demonstranty. Ten obrodný proces se jaksi zvrtnul a od té doby tytéž sítě pomáhají islamistům zastrašovat a rekrutovat nové džihádisty. V blokování jejich prokazatelně závadných profilů jsou velice liknavé. A ignorují i policejní hlášení (dočtěte do konce)...
Foto: Úvodní foto článku - nechte se překvapit dalšími na konci článku
Pro sledovanost cokoli
Videa s podřezáváním a fotografie hlav naražených na kůly – to vše na účtech nejen Islámského státu obvykle vydrží několik dnů a dříve i týdnů. Do doby, než v publiku převáží místo radikálních fanoušků pobouření Evropané a Američané, jejichž četná hlášení závadnosti vedou k odstranění obsahu a většinou (ale není to pravidlo) k zablokování účtu. Islamisté si vzápětí založí nový a jede se dál, pořád dokola.
Nabízí se logická otázka, proč jejich profily nezablokuje sociální síť z vlastní iniciativy, resp. rovnou neznemožní jejich založení. Ne snad, že by bylo v lidských silách kontrolovat denně všechny ty miliardy účtů. Jenže Facebook umí rozpoznávat kromě textu i obsah fotografií – tuto jeho schopnost proslavila aféra s automatickým odmazáváním snímků odhalených ženských poprsí, proti čemuž protestovaly kojící matky. Rozhodně pro něj není tedy problém zamezit nahrávání fotografií uřezaných hlav nebo rovnou vlajky Islámského státu.
Jediné, čím lze tuto „neschopnost" racionálně vysvětlit, je prostý fakt, že to zvedá sledovanost. Ostatně Česko a Británie se nyní pohoršují nad tím, že jistý obchod se zbraněmi použil do reklamy snímek Brita těsně před tím, než mu džihádista prořízl hrdlo. Média otiskují tuto reklamu, dříve známou jen čtenářům jednoho časopisu, s neuvěřitelným gustem. Milióny lidí jí sdílí a v komentářích se samozřejmě pohoršují, jak je to nechutné. Přeci nedopřejeme islamistům či drzému obchodníkovi to zklamání, že jejich obsah budeme bojkotovat = ignorovat a dál nešířit.
Právo na informace a svoboda slova
Na druhé straně se před pár měsíci pohoršoval J. X. Doležal nad tím, že média chrání čtenáře a diváky před pravými výjevy zvěrstev Islámského státu. Sám je na web Reflexu nenahrál, ale nabídl link na jeden z tehdejších twitterových účtů Islámského státu. To byla ovšem jiná situace, protože závažnost hrozby v podobě IS byla západní společností ještě podceňována. V tomto směru mají občané nárok „to" vidět (beztak se vždy najde někdo, kdo bude snímky zvěrstev považovat za podvrh), což lze ovšem zajistit důstojně a s adekvátním doprovodným textem.
Dostáváme se tedy ke svobodnému šíření informací. Je třeba si uvědomit, že sociální sítě se řídí především americkou legislativou a ještě více vlastním systémem leckdy absurdních a obskurních pravidel (onehdá našemu portálu Facebook zablokoval propagaci článku, v jehož textu se vyskytovalo nekorektní označení Indián namísto Rodilý Američan – po upozornění na specifika češtiny blokaci odvolal). Na druhé straně dodatek americké ústavy zaručující svobodu slova je neuvěřitelně silný – zatímco v ČR můžete být stíháni za propagaci hnutí směřujících k potlačení lidských práv a svobod, v USA můžete vychvalovat Hitlera bez obav.
Už na Ministerstvu obrany, kde autorka tohoto článku zodpovídala mimo jiné za jeho účty na sociálních sítích, se opakovaně řešily problematické profily, které nahlásili armádní fanoušci. Ty
nejzávažnější podněty končily u Vojenské policie a dokonce Vojenského zpravodajství. Nevedlo to k zablokování, spíše sledování a možná i nějakému tomu předvolání. Řešit radikála nebo nactiutrhače lze, pokud jde o osobu zdržující se na území ČR a dohledatelnou. V tom ale nepřekvapivě Facebook příliš (vůbec) nespolupracuje, a v hledáčku tak zůstanou jen ti, kteří vystupují pod pravým jménem, nebo někdo jejich identitu udá.
Policie ČR a Facebook mají protichůdný názor na Džihád ČR
Zajímavý případ se odehrává v těchto dnech. M. B., příslušník Aktivní zálohy, byl znepokojen účtem Džihád ČR. Upozornil na něj policii a ta mu zaslala odpověď: „Vámi zmíněnou stránku jsme prošetřili a následně zablokovali na základě zákona č. 140/1961 Sb. odstavců § 196, § 198 a § 198a. V případě, že bude ze strany poškozené osoby či osob podáno trestní oznámení, může být po Vás vyžadováno vysvětlení a svědectví dané situace."
Upřesněme, že ony odkazované paragrafy začínají „Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod..." Jenže česká policie míní a Facebook mění. Stránku zablokoval jen na pár dnů a k datu 14.1.2015 byla opět dostupná. Když na to M. B. policii upozornil, přišla mu briskně odpověď: „Vzniklou situaci budeme konzultovat s právními útvary. Děkujeme za upozornění." Je nasnadě, že naše policie bude marně řešit, jak donutit tým Marka Zuckerbega, aby ve svém globálním byznysu bral v potaz české zákony a dobré mravy.
Pan M. B. totiž samozřejmě nahlásil účet jako závadný i samotnému Facebooku a ten mu poslal toto vyjádření: „Děkujeme, že jste si našli čas a nahlásili nám obsah, který podle vašeho mínění porušuje naše Zásady komunity. Taková hlášení tvoří důležitou součást naší snahy učinit z Facebooku bezpečné a příjemné prostředí. Zkontrolovali jsme stránku, kterou jste nahlásili jako obsahující hodnověrnou hrozbu násilím, a zjistili jsme, že neporušuje naše Zásady komunity."
V galerii pod článkem nabízíme printscreeny obsahu předmětné stránky. Pikantní je, že je po důkladnějším ohledání „recesistická" - vlastně rasistická, ale opačně, než se na první pohled jeví. Jinými slovy, vyvolává nenávist českých občanů vůči muslimům, jejichž jménem jsou příspěvky publikovány, jakkoli místy ukazuje svoji pravou povahu: „Někdo se nás zeptal, zda to myslíme vážně. Jako odpověď přikládám vyznání bratra Akhima. "Přijel jsem do této země naivně přesvědčen, že místní lidé se od nás zas až tolik neliší. Jak bolestné bylo mé zklamání. ... Nejhorší však bylo, když mi kolega ukázal program zdejší televize. Program, který už od dětství zdejší lidi předurčuje ke spáse. Po zhlédnutí několika dílů seriálu s názvem Ulice jsem vyhlásil Evropě džihád.""
Než se ale všichni začnou zase pobuřovat nad neomaleností autora, je třeba uvážit, nakolik jde o „parodický" obraz a varovný odraz skutečných džihádistických stránek, kterých jsou sociální sítě plné. V této optice můžeme nakonec být rádi za tu svobodu slova (rozumějte nejen pro islamisty, ale i pro nás) a dokonce doufat, že pokud policie autora vyhmátne, podaří se mu podat vysvětlení. Neplatí snad i pro něj, že je Charlie? Netvoří nic jiného, než karikaturu. Na druhé straně nebezpečnou, protože na prvního pohled to není poznat.
Na něj se zkrátka vztahují české zákony. Skutečnou hrozbou je, že na Facebook, Twitter a další se prakticky nevztahují žádné zákony. Ať by Facebook posuzoval skupinu Džihád ČR jakkoli – měl by jí bloknout. Stejně jako tisíce dalších, které to myslí vážně – za stranu radikálních muslimů, jakož i za stranu jejich radikálních odpůrců. Vsaďte se ale, že až jednou v Evropě zavládne chalífát, Mark
Zuckerberg se s jeho šéfy nějak dohodne. Prachy jsou na prvním místě. Sociální sítě jsou bezpečnostní hrozbou a ne jen proto, že nás šmírují...
Foto: FB Džihád ČR - Evropa poklekne
Foto: FB Džihád ČR - příspěvky na stránce
Foto: Facebook Džihád ČR
Foto: FB Džihád ČR - muslimský eshop
