Patrik utrpěl v misi těžké zranění ramene, přesto mu armáda přestala platit plnou nemocenskou.
Patrik je zkušený průzkumák. Na podzim se vrátil z půlroční mise v Afghánistánu, kde mu při nahazování kulometu do věže „ruplo“ rameno. Operace po návratu do vlasti se nezdařila, a zatímco čekal na další, přestala mu chodit plná nemocenská. Od zimy žije s rodinou „na dluh“ a po druhé neúspěšné operaci ani neví, jak/zda bude dál sloužit.
Na Spolek VLČÍ MÁKY se na jaře obrátila Patrikova manželka. Neměla obavy jen o finanční zajištění rodiny a Patrikovu budoucí službu, ale aby Patrik nepříznivě se vyvíjející situaci vůbec psychicky ustál. Ono totiž pro chlapa s velkým CH, který se nebojí nasazovat život v misi, je zjištění, že po návratu mu nikdo nekryje záda a budoucnost nemá ve svých rukách, opravdu velkou ranou do zad.
Pak už jsme byli v kontaktu přímo s Patrikem. Na první pohled vysportovaný skoro dvoumetrový chlapák, který má srdce na správném místě a jehož hodnotovému žebříčku dominují jen dvě věci – vlast a rodina (stará se o čtyři děti). Zkušený voják, zralý muž, který své úkoly plní v jednom z elitních útvarů AČR a dělá mu čest.
Paradoxem je, že tip obrátit se na Máky dostal (a následně zmínil své ženě) od nadřízených. Protože – a to je třeba zmínit – ti si jej cení a chtějí jeho situaci řešit vzdor jakési „vyšší vojskové byrokracii“, v níž dosud anonymní úředník bez jakéhokoli zdůvodnění seškrtal příjem zraněnému vojákovi skoro na třetinu.
Patrikovi totiž přestala chodit plná nemocenská (tzn. 100 % platu, jak je zákonem stanoveno pro uznaný služební úraz), místo toho mu příjem poklesl na polovinu s absurdním odůvodněním, že rameno již jednou poraněné měl.
Pravda, Patrik již před lety utrpěl služební úraz právě tohoto ramene, vyléčený, označený jako bez následků, bez dopadu na Patrikovu zdravotní kvalifikaci (A – schopen jako výsadkář). Sama armáda shledala, že rameno je v pořádku, pročež po letech vyslala Patrika plnit úkoly v misi.
Že nějakého úředníka napadlo zkoušet metody komerčních pojišťoven („Vy jste měl něco s kolenem už v dětství, tak Vám teď po dvaceti letech nebudeme hradit úrazové pojištění za aktuální úraz na lyžích…“) vůči vojákovi, je vrcholem hlouposti či drzosti. Ta nabývá kafkovských rozměrů skutečností, že Patrik přes půl roku neví, kdo mu výplatu nemocenské blokuje, nemá v ruce zdůvodnění, které by mohl napadnout, neumí to ani jeho přímí nadřízení.
Výsledek? Patrik od prosince přečerpal kontokorent, prodal motorku, počítač a další osobní věci, které se prodat dají, beztak si musel vzít další půjčku, aby zvládl platit hypotéku a základní výdaje rodiny (manželka je na mateřské). Naposledy shrnul situaci takto: „Zvládat nám moc nejde, ale přežíváme. Čím víc hledám, kde ušetřit, tím víc se všechno s...“
Do toho se potýká s tím, že ani po druhé operaci a rehabilitacích se rameno nehýbe, jak by mělo. „Do práce jsem nastoupil začátkem června, nejprve na 14tidenní preventivní rehabilitaci, v naději, že rameno se zlepší. Tak, abych v červenci už dostal výplatu, ale bez plné výsadkové a proplacené stravy přijdu o 5 až 7 tisíc. Chodím dvakrát týdně ráno na rehábky do civilní nemocnice, kamarád mi poradil plavání, tak ještě dvakrát týdně do bazénu. Ale rameno dál bolí a nehýbe se, jak má, dostal jsem na dva týdny úlevy a pak půjdu na přezkum. Pro kariéru výsadkáře to není vůbec dobrý.“
Proto je Patrik druhou osobou, jíž má pomoci aktuální kampaň a sbírka Po stopách hrdinů. V ní je zařazena ještě ex-policistka Iveta (kvůli následkům služebního úrazu jí policie jako další sužby neschopnou propustila, aniž by jí úraz odškodnila). V této kampani prošel velký srdcař Jakub Engelmajer po turistické „Cestě SNP“ 750 km od Dukly po Bratislavu, aby poukázal na bezpráví, kterému jsou vystaveni hrdinové, kteří ve službě vlasti přišli o zdraví. Pokud přispějete na sbírkové konto 2801427994 / 2010, tak třetina z vašeho daru bude použita pro Patrika, třetina pro Ivetu a třetina zůstane v rezervě pro další osobu v obdobné situaci, která se obrátí na Spolek VLČÍ MÁKY. Jiné druhy pomoci (včetně materiální) Patrikovi a jeho rodině můžete konzultovat prostřednictvím e-mailu podpora@spolekvlcimaky.cz.
