Péče o válečné veterány: Nevymýšlejme vymyšlené, ale něco dělejme! | OzbrojeneSlozky.cz

Ke Dni veteránů, který připadá na 11. listopad, připravil portál Ozbrojeneslozky.cz se Spolkem VLČÍ MÁKY mini seriál, v němž čtenářům představí vývoj a současnost péče o veterány v USA. A je to vskutku fascinující čtení, protože představuje ucelený komplex benefitů a služeb, k nimž se v ČR z nepochopitelného důvodu nejsme schopni dopracovat.

Přesněji jsme se u nás ještě nedostali ani na úroveň, kterou americký systém vykazoval již před První světovou válkou, tedy před sto lety. První šok patrně utrpí každý už při srovnání webu Odboru pro veterány v americkém a tuzemském podání (přitom jsme již na jaře nabízeli bezplatnou pomoc s modernizací stránek Ministerstva obrany – kompletní návrh od té doby čeká na schválení ředitele příslušného odboru plk. Eduarda Stehlíka). Druhý šok pak následuje při srovnání rozsahu péče a benefitů, které jsou veteránům určeny...

 
Foto: Pieta ke Dni válečných veteránů v Praze (zdroj: ARMY.CZ) 

Psali jsme:S Knihovnou Martina Marcina za hrdinou ze zahraničního odboje

Náš Odbor pro válečné veterány zcela nepokrytě zahrnuje mezi takové výhody na prvním místě rizikový příplatek za nasazení v misi se zdůrazněním, že jde o dolary! A následuje výhoda pojmenovaná „společenské uznání“. Důsledkem těchto „výhod“ jsou nadávky do žoldáků na internetových diskusích. Tento výčet ministerstvo uzavírá preventivní a následnou zdravotní péčí, dostupností psychologické a duchovní služby. Vítejte ve státě, který poděkování za službu vlasti spatřuje v samozřejmostech.

O něco velkorysejší než vůči zhruba pětadvaceti tisícům novodobých veteránů je Ministerstvo obrany směrem k cca dvěma tisícům veteránům druhoválečných. Přispívá jim k důchodu, nabízí pečovatelskou službu, umístění do domova důchodců či LDN, levnější obědy ve svých jídelnách a třeba pronájem místností k setkávání. Dokonce pro ně – světe div se – organizuje Den veteránů. Nemít to stanoveno v zákoně, na nějž se resort odvolává, patrně by si své veterány ani nepřipomínal, neboť to přeci není samozřejmost, ale zákonný benefit!

Jistě, na stranu Ministerstva obrany musíme uvést, že smí konat právě jen to, co má v zákoně stanoveno. A proto by se měli za nos chytit především politici. Vzhledem k tomu, jak ukradená je jim obranyschopnost státu jako taková, se nezájmu o veterány nelze vlastně divit. Schopnost politických reprezentací návrhy různých veteránských iniciativ a sdružení po léta ignorovat je nicméně živena také mlčením armádních špiček.

Foto: Prodej vlčích máků v Británii - Remembrance Day (zdroj: MIRROR.CO.UK) 

Psali jsme:Po stopách hrdinů: Praktické postřehy z překonání 750 km treku. (Sbírka ještě pár dnů!)

Mnohé neziskové organizace si navíc již uvykly spokojit se s málem, a tak jistě 11. listopadu opět uvidíme, jak všichni svorně kladou věnce a do klop věší vlčí máky, které si za tímto účelem Ministerstvo obrany nakoupilo od některé z těchto organizací. Spolek VLČÍ MÁKY by se nikdy k něčemu takovému nesnížil, naopak se snažil od počátku října burcovat další organizace k poctivému prodeji máků prostřednictvím dobrovolníků, kteří by dokázali spoluobčany také informovat o problematice válečných veteránů.

To už ale odbočujeme k oslavě jednoho dne v roce vyčleněného celosvětově ke vzpomínkám na všechny, kdo za svobodu druhých nasadili život. Kdežto na veterány se sluší myslet také kterýkoli jiný den v roce. A nejen za jejich obětavost, ale také proto, že už i u nás jejich počet dosahuje hranice, kdy se zdaleka nejedná o marginální společenskou skupinu. Spolu se svými rodinami tvoří  armádu sta tisíc osob. Pokud po ukončení své služby nebudou mít vytvořeny vyhovující podmínky, aby se dál vzdělávali, pracovně uplatnili a celkově společensky začlenili, projeví se jejich trable do celonárodní ekonomiky.  

Přesně v těchto intencích uvažovaly americké vlády již před vstupem do První světové války. Vytvořily podmínky a programy, které nejen usnadnily návrat vojákům z bojiště, ale dokonce významně přispěly k hospodářskému rozkvětu USA v 50. letech 20. století. Ze souvisejících investic do zdravotní péče a výzkumu zdravotních potíží tamních veteránů v mnoha ohledech i nyní těží celý svět, ať jde o umělé končetiny nebo léčbu vysokého krevního tlaku. Investice státu do vlastních občanů má totiž vždy přínosy, tedy je-li realizována na bázi „pomůžeme ti, abysis pomohl sám“.

Foto: Péče o veterány v USA a její heslo (zdroj: PUBLICHEALTHWATCHDOG.COM) 

Věnujte proto pozornost seriálu o amerických zkušenostech, který na Ozbrojeneslozky.cz bude vycházet každé ráno po dobu šesti dnů. A sedmý den se pokusíme vybrat to nejlepší pro naše podmínky.