Policisti, kteří jen předali vražedkyni do Bohnic, byli odsouzeni „bez soudu“. Celá kauza je divná.
Je normální ženu, která se pokusí uškrtit jinou, předat jen psychiatrům, pročež ti ji za dva týdny pustí a ona skutečně zavraždí? Samozřejmě není a dohledání, potažmo potrestání viníků, je na místě. Jenže podle informací, které vyšly najevo při soudu se Sudkovou, v tom psychiatři nemohli být nevině. O to více zaráží, že policisté byli šmahem odsouzeni trestním příkazem, tedy projednáním bez klasického soudního líčení.
Výchozí informace
Když k události došlo, vznikla speciální komise ministerstva zdravotnictví, která přezkoumala postup bohnické psychiatrie. A už po měsíci ji zcela očistila. Zdůvodnila to tím, že policisté ženu předali bez zmínky o tom, že před chvílí napadla jinou ženu, což prý byla zásadní informace. Kvůli její absenci lékaři Michelle Sudkovou za dva týdny propustili, a ta ještě týž den usmrtila náhodně vybranou zákaznicí OC Smíchov.
Ministerstvo zdravotnictví na základě zprávy své komise mimo jiné deklarovalo, že s ministerstvem vnitra vytvoří metodiku, aby policie v podobných případech opětovně nechybovala.
Podle znaleckých posudků přednesených u soudu Sudková trpí těžkou poruchou osobnosti a nekrofilním sadismem, navíc je transsexuální. O tři roky dříve se chystala ke změně pohlaví a brala kvůli tomu mužské hormony. Znalci se přou o to, zda právě ty stály za prudkým nárůstem její agresivity.
Do té doby každopádně žila běžným životem (ovládala se), dokonce pracovala jako zdravotní sestra. Až poté začala mít problémy (prý drogy, bezdomovectví) a v Bohnicích byla hospitalizována opakovaně. Lékařům říkala (a to pak znovu i po prvním napadení), že má chuť vraždit a dožadovala se pomoci. Marně.
A teď zapojíme logiku:
- Máme zde ženu, která začne podstupovat změnu pohlaví. Tomu musí předcházet diagnóza sexuologa a přinejmenším roční psychoterapie, teprve pak se zahajuje hormonální léčba. Je vůbec možné a akceptovatelné, že při tak podrobném a dlouhodobém šetření pacienta se vůbec nepřijde na to, že je psychopat a nekrofilní sadista?
- Ta žena se opakovaně dostává do Bohnic, proto po napadení zákaznice kavárny požádá policisty o převoz právě tam. Je normální, že v Bohnicích postupují, jako by ženu viděli poprvé, takže konstatují, že absence podrobnějších informací od policie je vedla k úvaze, že dotyčná je vlastně zcela v pořádku?
- Žena je tedy v Bohnicích po několikáté a opakovaně sděluje lékařům, že má chuť vraždit. Je normální, že ani tentokrát si nikdo nevšimne, že je psychopat a nekrofilní sadista?
Opravdu jsou na vině policisté?
Podle soudů každopádně viníky neblahého vyústění tohoto příběhu, kdy Sudkovou dva až tři roky nesprávně hodnotili psychiatři, jsou až policisté, kteří přijeli k události, při níž napadla nějakou ženu v kavárně.
Přitom zrovna tato událost nemohla být tak zlá, jak byla později vykreslena. Zaprvé, i velmi otrlý nebo laxní policista by se zjevnému pokusu o vraždu věnoval. Zadruhé, pokud by to tak vnímala oběť, sama by trvala na zahájení vyšetřování. Pravda je taková, že pokus o vraždu se pro všechny z tohoto napadení stal až poté, kdy o dva týdny později Sudková skutečně vraždila. S ohledem na to se zdá poněkud nefér, že byl takto kvalifikován přičten pachatelce k tíži, souzena byla jak za vraždu, tak za pokus.
Především je ale nefér, že došlo také k odsouzení dvou policistů. K jakému trestu, zatím není známo. Bylo použito trestního příkazu, to znamená, že soudci stačilo nastudovat spis. To je velice zvláštní s ohledem na problematičnost kauzy. Vždyť od počátku jsou ministerstvo vnitra a zdravotnictví za jedno v tom, že v dané problematice je třeba policisty teprve proškolit. A jak jsme ukázali výše, proškolit by se měli především sexuologové a psychiatři, kteří se Sudkovou přicházeli tři roky do styku, tak jakápak vina policistů?
(Navíc osobně mám s trestním příkazem neblahé zkušenosti – ve Spolku VLČÍ MÁKY jsme v létě pomáhali vojákovi, který takto dostal podmínku a teprve, když jsme mu pomohli dostat kauzu před řádný soud, ukázalo se, že trestný čin nespáchal! – viz zde)
Nakonec je třeba přiznat si, že celá kauza je tak nějak divná. Veřejnost (mě tehdy nevyjímaje) a média volala po přísném potrestání, takže Sudková dostala 30 let (to je za jednu vraždu dost nadprůměrné) a policisté byli odsouzeni rovněž, nastal tedy kýžený klid. Neměla o něj ovšem zájem především psychiatrická lobby, dost možná medicínská a farmaceutická? Jeden z posudků tvrdil, že vliv mělo podávání hormonů.
Pokud by se pozornost médií a veřejnosti upřela tímto směrem, musela by být zásadně přezkoumána léčba transsexuality vedoucí ke změně pohlaví. Z té je dnes jednak celosvětový byznys, jednak LGBT lidé jsou dnes „politicky korektně“ privilegováni. Něco takového se prostě nehodí, raději se spokojit s tím, že milá a ochotná sestra z nemocnice Bulovka byla vlastně od narození vraždící monstrum a policisté hňupové a flákači. Když bude Sudková do smrti za mřížemi a policisté si škrtnout už leda jako popeláři, svět bude zase v pořádku.
