Proč mají, proboha, čeští policisté pořád tak nízké platy?
Před pár dny tuzemské zpravodajství asi nejednomu zvedlo mandle: Nejprve armáda představila nový náborový web a avizovala jako příklad příjem asi 35000 Kč pro vojenského kuchaře, následně za nové posily horovala policie a lákala na 22000 Kč hrubého. V článku uvedeme čísla na pravou míru, pokusíme se analyzovat příčiny tohoto stavu a předpoklady k jeho řešení.
Co se děje s platy ve státní sféře
Faktem je, že platy se v některých státních organizacích pořádně rozhýbaly až před pár měsíci, nejvýše dvěma roky. Leckdo má v paměti poslední předvolební přihazování Sobotkovo-Babišovy vlády z letošního podzimu, které se vesměs týkalo učitelů a zdravotnického personálu. Pro představu uveďme, že běžný učitel na základní škole nebo sestra v nemocnici od té doby berou již přes 30000 Kč hrubého, což umožňuje na české poměry „středostavovský život“, přičemž cca pět let zpět by živořili s o třetinu nižším příjmem.
Několik vln skokového zvýšení jejich platů bylo motivováno nejen tradičně kritizovaným „kupováním voličů“ (ve skutečnosti tito vysokoškolsky vzdělaní lidé – to se dávno týká i sestřiček – na takový populismus moc neskáčou), ale snad a především celkem upřímně míněnou snahou povzbudit zvýšením platů státních zaměstnanců také růst mezd v soukromé sféře, jelikož naše ekonomika potřebuje koupěschopné obyvatelstvo.
Diskutabilní je, jaké to má nežádoucí vedlejší následky – podle všeho velké zahraniční společnosti mají na to, aby lákaly skladníky na 32000 hrubého (třeba Lidl zvládne v Německu prodávat jídlo levněji než v Česku, zato platit německým prodavačkám 1200 € čistého), kdežto malé a střední tuzemské firmy, na které v uplynulém období dopadala jedna státní buzerace za druhou, ztrácejí poslední zbytky konkurenceschopnosti. Že se pak mnozí hrnou do služeb státu, kdežto střední domácí firmy (které na něj vydělávají), nemají z koho vybírat, je nasnadě… Vrací se to pak státu zpět jako bumerang při snaze doplnit počty bezpečnostních sborů, proto se dál soustřeďme na ně…
Jak se podařilo u armády zvednout platy?
Koncové sumy na výplatnicích AČR versus PČR (HZS, VS…) se začaly vzdalovat už mnohem, mnohem dříve… Svého času na tom byli snad i bídněji vojáci, jejichž mzdy byly tak směšné, že ministr obrany Tvrdík vymyslel plošný přídavek na bydlení ve výši 10000 měsíčně, nadto výjimkou v zákoně nedaněný. Když výjimku za finanční krize zrušil Kalousek, Vondra ji nahradil prakticky plošnou odměnou ve stejné výši. Pro někdejší počínání obou ministrů obrany je příznačné, že tím ve prospěch svých lidí poněkud vyběhli se svými vládami, přičemž však museli postupovat nesystematicky, což vojákům přidalo na penězích, ale ubralo na jistotách.
Nizoučké tarifní mzdy vojáků držela nad vodou ještě celá řada dalších příspěvků, v jisté fázi již dost chaotických a zneužitelných (k držení pod krkem veliteli), takže ještě za Vondry se připravil nový systém svázání funkce, hodnosti a mzdy, a sice adekvátní situaci na trhu práce a nárokům kladeným na profesionálního vojáka. A to ve zkratce tak, že si lidé z generálního štábu a ministerstva načrtli na papír, kolik by měl brát četař, kolik poručík… až po generála. Budiž přičteno ke cti Stropnickému, že v tomto ohledu navázal, však měl výhodu v osobě svého ministra financí Babiše, takže se naši vojáci konečně drží na platu, který není důvod jim nepřát.
Podotkněme, že platy vojáků, které se objevily v médiích, jsou již v podstatě konečné. Nějaké ty příplatky sice zůstávají – zahrnuty jsou veskrze v uvedených platech, takže je na vojácích, jak si poplatí dojíždění/ubytovnu, jak se popasují s nasazením „nad rámec“ (tzv. cvičení a domácí nasazení, když po teroristických útocích drží hlídky s policisty v našich městech apod.). Žádná značka ideál to dosud stále není, zejména příslušníky ozbrojených sil (od těch v bezpečnostních sborech) odlišuje podepisování závazků na relativně krátké časové úseky a bohužel za Stropnického nastolený trend posílání do civilu „včas“ před dosažením nároku na výsluhu. Jednoho by až napadlo, že do jejich platů byl „rozpočítán“ výsluhový příspěvek již teď a tady, což má jediný háček – nikdo to takto nedeklaroval, náboráři o tom dosud mlčí.
Proč se nepodařilo zvednout platy u bezpečnostních sborů?
Že se za předchozí vlády ministr vnitra Chovanec a ministr financí Babiš nesnášeli, mělo podle všeho vliv nikoli zanedbatelný. Když už našli shodu, tak na dorovnávání platů potud, kam byly sraženy úspornými opatřeními Kalouska. Nezměnilo se leckdy nespravedlivé skládání platů z tarifních, nárokových a nenárokových složek. Nepovedlo se to, co v armádě, že by se řeklo: „Policista, který dělá to a to, s tou a tou hodností a zodpovědností, by měl brát tolik.“
Tam, kde podle tarifů měli vojáci a policisté (hasiči, celníci…), ale i jiní zaměstnanci státu, prakticky stejně přes dvacet let, odskočily jen vybrané skupiny, za které někdo dostatečně křičel. Pokud je něco s podivem, tak fakt, že na straně bezpečnostních sborů skoro nikdo, a to oproti vojsku mají odbory. Ještě by se dalo vymluvit na to, že veřejnost nemá příliš ráda policisty (to je dosud velký problém), ale hasiče naproti tomu zbožňuje, avšak v médiích to někdy až působí, že ti „nic“ nepotřebují (pravdou je, že uchazečů s výjimkou pár specializací mají přebytek).
Nabízí se úvaha, zda prostě nedělají chybu „PíáRisté“ resortu vnitra. Kupříkladu, armáda začala už v roce 2011 budovat velkorysou komunikaci na sociálních sítích, policie ji oficiálně zahájila v roce 2017 a o „otevřenosti“ v podobě blokování facebookových kritiků záhy vypovídalo několik televizních reportáží. Armáda, pro kterou léta hrály jen výpomoci při povodních, kdežto byla kritizována za zahraniční mise, naplno využila „migrační krizi“, zatímco policie – mající stejnou příležitost, na sebe takovou příznivou pozornost veřejnosti vůbec nestrhla (tu ministr Chovanec směřoval na předvádění se s puškou a zbraňovou legislativu).
Zajímavé je hledat odpověď v nedávné minulosti, když se ve Sněmovně projednávala novela zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. V rozpravě 24. 5. 2017 poslankyně Jana Černochová konstatovala, že vláda a potažmo ministr vnitra Milan Chovanec, nebyla schopna učinit jeden jediný zásadnější krok, který by vedl ke stabilizaci bezpečnostních sborů, a to zejména policie, ačkoli přitekly do rozpočtu resortu vnitra nemalé prostředky. Dále poznamenala, že od srpna 2017 budou mít policisté reálné platy na úrovni roku 2009!
Následně 9. 6. 2017 Jana Černochová ve sněmovně komentovala jednání takto: „Byla jsem naprosto konsternována, co jsem se dozvěděla na poslední schůzi výboru pro bezpečnost, kdy jsem opětovně položila několik otázek alespoň odborovým svazům, resp. jen jednomu odborovému svazu, NOS Policie České republiky, protože předseda Unie bezpečnostních složek na tomto jednání také nebyl. Proč by byl, vždyť se projednává pouze služební zákon příslušníků bezpečnostních sborů, že? Proč by tam byl pan ministr? Proč by tam byl policejní prezident? Aby slyšel naše názory? Ne. Ty je nezajímají.“
V úplném závěru přítomný odborář sdělil: „…ne že máme negativní, ale odbory negativní vztah k nějakému příplatku, ale za stávajících okolností a za stávajících financí a stávajícího rozložení sil jsem proti tomu, protože by to udělalo víc zle než dobroty.“ Odbory NOS PČR tedy neměly zájem stabilizovat příslušníky bezpečnostních sborů, když se jim naskytla příležitost a sněmovna byla ochotna diskutovat o výhodnějších podmínkách pro policisty.
„Podle názorů členů nově vzniklé Odborové aliance IZS došlo pod vedením Milana Chovance k politizaci bezpečnostních sborů. Došlo k upevnění klientelismu v řadách vrcholných služebních funkcionářů. V celém managementu kvete nepotismus. Účelově se lže a mlží o skutečném stavu bezpečnostních složek. Ty fungují z drtivé většiny pouze díky odpovědnému přístupu řadových příslušníků ať v uniformě či na SKPV, ale smetanu lížou manažeři,“ komentovala tento nedávný „ne-vývoj“ Petra Lhotáková, která s dalšími nakonec založila konkurenční odborovou organizaci.
Pokud to vztáhneme zpět na schopnost resortů komunikovat, tak obrana už za Vondry zvolila taktiku, kdy jednak striktně rozlišovala „ošklivé zkorumpované ministerstvo“ od „čestné obětavé armády“, jednak se přestala stydět za to, že „chodí bosa jako Habešani“ a sama to křičela do světa. Kdyby se v tomto směru udělovala nějaká PR cena, tak by byl vítěz jasný (2. místo by patrně zaujaly učitelské odbory). Vnitro naopak dosud veškeré problémy – od výstroje po podstav bagatelizuje. Pokud není veřejnost burcována řešit díru ve vlastní bezpečnosti, proč by se měli cítit motivováni politici?
Jak vůbec za stávají situace doplňovat početní stavy?
Články a reportáže o tom, jak potřebují ozbrojené síly a bezpečnostní sbory získat v součtu tisíce nových příslušníků, se opakují snad co měsíc celý uplynulý rok až po poslední vlnu, která motivovala tento článek.
Z povahy služby si bezpečnostní složky navíc konkurují (psali jsme již v srpnu zde) – na trhu práce není tolik kandidátů, kteří by splnili zdravotní kritéria a obecně předpoklady ke službě. A kdo ano, nemá důvod jít sloužit k policii. Kvůli směšnému finančnímu ohodnocení s tím mají problém i bývalí vojáci, kteří by si tak sice mohli nasloužit potřebné roky do výsluhy, ale své rodinné výdaje mají již (zaplaťbůh) nastavené na úplně jiný standard.
Směšně pak působí i „nový hit“ v podobě náborového příspěvku. Vojáci jej mají odstupňovaný podle vzdělání, od 30000 Kč do 70000 Kč, přičemž jej čerpají následovně: „20 % po 6 měsících, 30 % po 12 měsících, 50 % po 24 měsících.“ To policisté mohou získat od 30000 Kč do 150000 Kč, jenže: „Náborový příspěvek lze přiznat po uplynutí zkušební doby. Příslušník je v případě přiznání náborového příspěvku povinen setrvat ve služebním poměru 6 let.“
Prostým výpočtem zjistíme, že voják s nejnižším příspěvkem si přilepší během dvou let o 1250 Kč měsíčně, policista na období šesti let o 417 korun každý měsíc, tedy třetinu. Začínající voják bez jiné kvalifikace tedy nastoupí minimálně za 24850 plus minimálně 1250 Kč, tj. 26100 Kč, přičemž může rovnou být zařazen (nebo za dva roky) na vyšší hodnost - třeba jako rotný už má přes 32000 Kč. Když tentýž adept půjde k policii, čeká jej první tři roky plat 21840 plus 417, tj. 22257 Kč. Denně přitom míjí billboard, který mu slibuje 30000 Kč za práci skladníka! (Data čerpána z webů AČR a MV.)
„Varující je zvyšující se věk zkušených policistů, protože z mladých téměř čtvrtina odchází do 4 let, aniž by získali maximum zkušeností. Nejcennější zkušenost mají s mizernou personální a manažerskou prací nadřízených. Policie se stále víc přibližuje personálnímu kolapsu. Největší šanci změnit tento trend měla minulá vláda a ministr vnitra Milan Chovanec ji velkoryse promarnil. Přesto je ochoten být členem Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny ČR. A dokonce i ve Stálé komisi pro kontrolu činnosti GIBS,“ shrnuje Petra Lhotáková.
Policisté, kteří – ještě stále – slouží, tak upínají pozornost k opakující se mantře o navýšení zvláštního příplatku od 1. 1. 2019, která je jím předříkávána z budovy ve Strojnické ulici. Tím se kolaps oddaluje o několik měsíců.
A řešení?
Z pohledu autorky článku tři: Změnit komunikaci, tím získat podporu (médií, veřejnosti > politiků) k usilování o systémové řešení a hloubkovou novelu zákona, v něm pak srovnat platy bezpečnostních sborů s ozbrojenými silami (jakkoli převzít celý model jako takový kvůli odlišnému způsobu řízení kariér nelze).
Názor sdělila také již citovaná Petra Lhotáková: „Zavést stabilizační příplatek dle odsloužených let, provést nekompromisní personální audit na Policejním prezidiu a na krajských ředitelstvích (funkcionáře, kteří manažersky selhali, přemístit zpět do přímého výkonu - slušovický model), začít pracovat na komplexní novele zákona č. 361/2003 Sb.“
A jaké jsou Vaše návrhy? Podělte se s námi v komentářích na webu a Facebooku.
