Rozhovor s Pavlem Chleborádem: Případné vystoupení z EU naši bezpečnost negativně neovlivní.
Rozhodli jsme se v srpnu a září podobně jako televize a obecně jiná média nabídnout stranám kandidujícím do poslanecké sněmovny, že s jejich zástupci uděláme interview o tom, jak se staví k naší bezpečnostní politice. Bude to jistě zajímavé čtené a srovnání. První této možnosti využilo hnutí Referendum o Evropské unii. Co by se stalo, kdyby hnutí referendum prosadilo a občané řekli „dost“?
Když republiku zaplavily billboardy Referendum o Evropské unii, tak zřejmě málokdo pochopil, že jde o název nového politického hnutí, které jde do podzimních voleb. Byl to záměr?
Veřejný prostor se nechová odhadnutelně. Naším záměrem bylo do něj vnést téma referenda o Evropské unii a zároveň voliče upozornit na alternativu v podobě existence našeho hnutí. Jak se nám to podařilo, uvidíme až ve výsledku říjnových parlamentních voleb.
Když se člověk podívá na web hnutí, klasický program tam není, jen návrh ústavního zákona o referendu. Budete se nějak dál profilovat, aby voliči věděli, k jakým dalším cílům vám případně nabídnou mandát?
Předvolební diskuze například o daních, rozpočtech či sociálních politikách, jsou jen kosmetickými úpravami stávajících pravidel, která jsou na prvním místě určena naším členstvím v EU. Rozhodnutí o tom, zda budeme, nebo nebudeme v tomto projektu za současných podmínek pokračovat, je naprostým základem pro skutečnou soutěž idejí a řešení problémů v dalších oblastech. Naše hnutí bude však vždy, a za každých okolností bránit základní principy právního státu.
Jistě ale chápete, že naše čtenáře zajímá, jak se politici staví k problematice naší vnitřní i vnější bezpečnosti. V čem myslíte, že se jí nejvíce dotýká naše členství v EU?
Členství v EU s sebou přináší i poměrně vysokou byrokratickou zátěž, která podle našich zkušeností dopadla i na české silové složky. My jsme přesvědčeni, že policisté mají věnovat svůj čas ochraně života, zdraví a majetku občanů a vojáci praktickému výcviku se zbraní. Ne vyplňováním hlášení, tabulek a utrácením cenných finančních prostředků za byrokratický aparát.
Disponuje Vaše hnutí nějakým odborníkem na otázky bezpečnosti, který bude ve volbách kandidovat?
Ano, budou za nás kandidovat aktivní příslušníci silových složek.
Moment ti nemohou být členy politické strany. To u vás není podmínka?
Nesmí být členy, ale dle platných zákonů mohou kandidovat. My nevyžadujeme u našich kandidátů loajalitu skrze stranickou příslušnost.
A co tedy vyžadujete, případně zohledňujete, když se vám někdo ozve, že by měl zájem?
Zvažujeme mnoho faktorů. Klíčovým je respekt uchazeče k základním demokratickým hodnotám. O finální podobě kandidátních listin předsednictvo hnutí Referendum o Evropské unii ještě nerozhodlo a zájemci o případnou kandidaturu se mohou do 10. srpna přihlásit na našich webových stránkách.
Jak se díváte na ústavní zákon garantující právo na držení zbraně? Ten je již nyní reakcí na diktát EU, ale mnozí jej kritizují, že je nesystémový a od sankcí EU nás neochrání.
Zákon se snaží bojovat s důsledky, nikoliv s příčinou, kterou je většinové rozhodnutí Rady Evropy a následná legislativní iniciativa nevolené Evropské komise navzdory odporu volených zástupců ČR. Bohužel toto schéma je ukotvené v Lisabonské smlouvě, která byla přijata bez souhlasu obyvatel v referendu, a právě proto prosazujeme referendum o EU umožňující se občanům vyjádřit, zdali takový demokratický deficit opravdu chtějí. Obě skupiny tak vlastně mají částečně pravdu.
Ještě se vrátím k našim silovým složkám - pochybujete o našem členství v EU, ale jak se stavíte k NATO?
NATO je uskupení, které zásadní mírou neovlivňuje naši legislativu jako EU a je otázkou exekutivní složky moci, jak ho využije ve prospěch Armády ČR. Bohužel mám neodbytný pocit, že příležitost, kterou pragmaticky uchopené členství ČR v NATO poskytuje, naše vlády promrhaly, a to jak v oblasti výcviku, tak vyzbrojení Armády ČR.
Můžete to upřesnit?
Vezměte si například poměr civilních zaměstnanců AČR vůči aktivním vojákům, problematické zakázky na vyzbrojování nebo víceméně "expediční" charakter našich ozbrojených sil. Vaši čtenáři mohou určitě dodat spoustu dalších, i velmi konkrétních příkladů.
Zeptám se k NATO ještě jinak, vy byste byli pro zvýšení výdajů na obranu, na ona 2 % HDP, nebo i více? Pokud bychom vystoupili z EU, znamenalo by to podle Vás ještě vyšší výdaje? Nebo třeba obnovení Pohraniční stráže?
Co se výdajů na obranu týče, tak je důležitější, jakým způsobem jsou prostředky utraceny, než kolik činí jejich poměr vůči HDP. Jsem hluboce přesvědčen, že rozpočet Armády ČR by se měl řídit aktuální potřebou, nikoliv nějakým arbitrážně určeným poměrem. A potenciální vystoupení z EU přeci neznamená obtočení ČR ostnatým drátem.
To jistě ne, to by si nikdo asi nepřál. Ale myslíte – a domýšlíte to tak daleko – že by bylo možné vystoupit z EU a zůstat v Schengenském prostoru?
Možné to je, v Schengenském prostoru je Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko, které členu EU nejsou.
Obdobně mě napadá k policii – nebojíte se, že by vystoupení z EU zpřetrhalo její vazby na celoevropské informační systémy, přeshraniční spolupráci atd.?
Určitě ne. Zájem na spolupráci je oboustranný a i dnes jsou některé součásti spolupráce předmětem bilaterálních dohod.
Děkuji za rozhovor. Další informace nalezne čtenář na www.referendum.cz
Pavel Chleborád (45), zakladatel hnutí Referendum o Evropské unii
Otec dvou dospělých dětí, pracoval pro mezinárodní společnosti v oboru telekomunikací a IT a ve stejném odvětví i podniká. Je nadšeným sportovním střelcem a sběratelem historických zbraní. V létě jezdí na motorce, v zimě lyžuje, rád cestuje po celém světě a když najde čas, tak se po večerech věnuje leteckému modelářství. Hlavní motivací pro vstup do politiky, kde se do letošního roku nijak neangažoval, je touha umožnit svým dětem, aby mohly v budoucnosti svobodně rozhodnout o svém osudu.
