Historie a vývoj Aktivní zálohy (12): Neslavné 10. narozeniny AZ roku 2009
Po deseti letech od prvních dobrovolných cvičení a vzniku dobrovolné služby v AČR bylo možné v roce 2009 již bilancovat, na kolik se podařilo fenomén Aktivní zálohy (AZ) v českých podmínkách pro potřeby ČR rozvinout a využít jeho potenciál…
Podařilo se po zdlouhavých byrokratických průtazích v předchozích letech nakonec zhruba ustálit strukturu jednotek AZ, rozjet jejich výcvik a ujasnit jejich použití z hlediska pomoci v krizových situacích nevojenského charakteru – např. pomoc při povodních atd. Vojenská možnost využití zůstávala limitována legislativou (např. nemožnost využití v rámci zahraničních vojenských misí, na rozdíl od některých spojenců NATO, kde se rezervisté rovněž běžně těchto misí účastní).
Z výcviku průzkumné čety AZ 102.pzpr., 2009
Za celých deset let se resortu MO nepodařilo vyřešit vleklý problém se zaměstnavateli příslušníků AZ, jejich např. daňovým či jiným zvýhodněním v případě účasti příslušníka AZ na cvičení a v souvislosti s tím jeho nepřítomnosti v práci. Tento stav zapříčinil za uplynulou dobu největší úbytek v řadách AZ a odrazuje i mnoho dalších potenciálních zájemců dosud. Příslušníci AZ se dostávají do situace, kdy za svou dobrovolnou službu vlasti, za víceméně symbolické služné, mnohdy i bez náhrady mzdy (v případě účasti na cvičení formou čerpání dovolené – kvůli problémům se zaměstnavatelem ve věci zákonného uvolnění – nemá nárok na žádnou náhradu), má nemalé problémy v zaměstnání i v osobním životě, s návazností celkově i na svou rodinnou sociální situaci.
I přes tyto velké potíže množství dobrovolníků v jednotkách AZ již mnoho let slouží… Bez výraznějšího společenského uznání, bez výraznějšího uznání i ze strany samotné AČR, která dosud nevyužila možný potenciál, který jednotky AZ skýtají (v nichž slouží i řada odborníků a specialistů různých profesí, využitelných pro potřeby AČR). Často tak lze u některých příslušníků AZ i slyšet dojmy, že jsou pro velení AČR něčím nechtěným, že chybí naplňování koncepce AZ, a že se snad čeká, až se jejich zájem o dobrovolnou službu vlasti pomalu vyčerpá a službu v AZ tak postupně většina ukončí.
Výrazně chyběla aktivita (ve smyslu činů, ne pouze planých slov a proklamací) na straně velení AČR, aby tyto pocity u příslušníků AZ rozptýlila. Od počátku roku 2008 funkci koordinátora AZ (která původně byla součástí KaNGŠ, posléze byla odsunována a její význam klesal) zastával plk. v zál. Ing. Valentín Mišaga (bývalý VZP), jako občanský zaměstnanec. Zřejmě bohužel bylo ze strany AZ očekáváno od této pozice mnohem více, než bylo asi možné očekávat...
Z výcviku čety AZ 41. mpr., září 2009
K 1. 1. 2009 byl celkový početní stav příslušníků AZ 1.087, ale následně k 1. 1. 2010 i přes nástupy nových dobrovolníků klesl celkový stav na 1.041 – několik desítek dlouholetých příslušníků AZ ukončilo svou službu. S počátkem roku 2011 přišlo mírné navýšení počtů, když přišla další skupina několika desítek nováčků, kteří se do AZ přihlásili během roku 2010. K 1. 1. 2011 tak stoupl počet na 1.098 mužů a žen. Začal znatelně stoupat i počet žen sloužících v AZ. Ženy v jednotkách již přestaly být takovou výjimkou, jako v první dekádě.
Rok 2009 přinesl jednotkám AZ sice pokračování výcviku, avšak v případě krajských pěších rot AZ již výrazně omezeného z hlediska počtu odcvičených dní v roce (z celkem až 21 dní, umožněných zákonem, mohly využívat v praxi tak polovinu či i méně). V některých případech pěší roty měly pouze jedno týdenní cvičení, což v daném roce nestačilo často ani na udržení již získaných znalostí a dovedností. Výcvik tak často stagnoval a velmi záleželo na schopnostech velitelů u příslušných jednotek, jak a kam se bude ubírat. Tyto změny ve snížení intenzity výcviku se víceméně z počátku (až do roku 2011) nedotkly pouze jednotek AZ u bojových útvarů, které tak pokračovaly roce 2009 ve své standardní přípravě.
Původní záměr GŠ o navýšení výcviku pěších rot zůstal prakticky nenaplněn, místo něho došlo naopak ke snížení rozsahu cvičení a tím i úpadku jeho úrovně. Samozřejmě tento stav byl ovlivněn i světovou finanční krizí, která naplno propukla ve druhé polovině roku2008 av rámci ekonomiky státu se výrazně dotkla i resortu obrany, kterému byl omezován rozpočet.
Je potřeba si zároveň uvědomit, že deset let v lidském životě není krátká doba. Množství příslušníků AZ, kteří začínali se službou ještě v době dobrovolných cvičení, bylo najednou o deset let starších. Mají již třeba rodiny (pokud tehdy ještě neměli), mají zaměstnání a mají stále se neřešící problémy v tom, aby stát, pro který dobrovolně slouží a překonávají různé překážky, je alespoň v této službě podpořil a vytvořil jim takové prostředí, kdy se příslušník AZ nebude muset kvůli účasti na cvičení obávat ztráty zaměstnání, či snížení pracovního příjmu a tím i ohrožení sociální situace své rodiny. Z původních dobrovolníků, kteří se v roce 1999 účastnili prvních dobrovolných cvičení a byli při vzniku AZ, sloužilo po deseti letech v řadách AZ již jen pár desítek.
Obecně byl rok 2009 spíše rokem stagnace v rytmu zhoršující se světové ekonomické krize. Desetileté výročí vzniku dobrovolnosti v AČR bylo ze strany MO ČR zcela pominuto bez povšimnutí, bez nějaké bilance. Koncem roku 2009 se průměrná naplněnost jednotek AZ pohybovala kolem 44 % oproti tabulkovému stavu.
(autor je dlouholetým příslušníkem Aktivní zálohy AČR)
Poznámka autora: Když jsem byl vyzván ke zpracování historie a vývoje Aktivní zálohy, v níž sloužím více jak 11 let, tak jsem vše začal zpracovávat podle toho, jak jsem to zažil, co jsem si zapamatoval, a co jsem se případně dozvěděl od některých dalších kolegů z centra dění. Tento materiál si v žádném případě tedy neosobuje právo být zcela objektivním a úplným zpracováním tématu, i když se k tomu snaží přibližovat. Děkuji za pochopení. Autor.
Hlavní použité prameny:
Archiv autora
Facebook - Aktivní zálohy AČR (Active Reserve)
Ministerstvo obrany České republiky. <www.army.cz>
